Recenze
Curved Air / Phantasmagoria (1972)
Poslední řadové album, které Curved Air nahráli v prapůvodní sestavě, vychází u Warner Bros. Records v roce 1972. Asi by se dalo označit za labutí píseň téhle kapely, která určitě mohla dosáhnout mnohem výš, než se jí to během její kariéry povedlo.
Album obsahuje další velký hit, píseň Marie Antoinette z dílny autorské dvojice Darryl Way/Sonja Kristina, vysoce je hodnocena i skladba Francise Monkmana, která dala celému albu název. Nesmím zapomenout ani na dvě skvělé instrumentálky Cheetah a Ultra-Vivaldi.
Zvuk Curved Air obohatili na Phantasmagorii hostující hráči na žesťové nástroje, nepřeslechnutelná je i hra na xylofon v podání Franka Ricottiho, známého jazzmana a výtečného studiového muzikanta.
Phantasmagoria je i díky němu hodně nadžezlá, podobně jako tři alba, která po odchodu z CA vydal Darryl Way se svou kapelou Wolf, jejíž profil bych tady rád někdy v dohledné době přidal.
Co se týče hodnocení, je Phantasmagoria považována za nejlepší album Curved Air. Možná bych i souhlasil, nebýt Monkmanova syntezátorového experimentování v písni Whose Shoulder Are You Looking Over Anyway?, kterou bych vám asi doporučil přeskočit.
» ostatní recenze alba Curved Air - Phantasmagoria
» popis a diskografie skupiny Curved Air