Synkopy / Suita pro J.S. Bacha (1968)

Ano, EP skupiny Synkopy 61, co vydal Panton v edici Mikrofóra...
Tak to je těžká nostalgie. Zavřu oči a jsem třináctiletý kluk, který má na krku elektrickou kytaru Jolana Alfa a hraj doma v obýváku přes rádio.
Olda Veselý byl zásobovatel zajímavých skladeb, které Synkopy 61 zařazovaly do svého repertoáru. Měl už tehdy nápadný skladatelský talent a smysl pro harmonii. Jeho skladby byly vždycky alespoň o dvě třídy lepší než to, co hrály Synkopy 61 z jiné autorské dílny.

SUITA PRO JOHANNA SEBASTIANA BACHA je na EP suverénně nejlepší. Má stupňování harmonie a krásné sezpívané vokály.... Je v ní melancholie, takový ten věčně nevybojovaný citový zmatek. Píseň má zajímavou stavbu a Oldovi se moc povedla. Pro mě symbolizuje brněnská šedesátá léta dodnes v té krásné naivní podobě mládí....

MĚL JSEM RÁD TVOU PENĚŽENKU - to je údernější bigbít, který dal "drtit" na kytary. Píseň má přímý tah na branku a bezelstnou bezprostřednost. Uprostřed skladby je jednoduché a přehledné sólo na kytaru a opět ta vokální stavba, se kterou tato hudba vstávala i padala...

TICHEJ KOUT - je melancholičtější píseň. Má opět Oldovy hlavní poznávací znaky, ale myslím, že se mu povedly víc jiné skladby, třeba Žárlivá dívka, Marťan anebo později výtečná Lady Godiva...

VÍTĚZSTVÍ SVĚTLA - tu složil kapelník Petr Směja. Napsal i lepší skladby, ale i horší, tahle bych řekl, že patří mezi ty lepší, nicméně skladatelské úrovně Oldovy nedosáhl, ale na EP se vyjímá jako dobrá volba.

Ano to je správná poznámka. František Jemelka byl "brněnský Ivo Plicka". Jeho texty jsou přehledné, zapamatovatelné a dobře se vešly do pusy při zpívání s těmi dlouhými samohláskami, které byly vždycky u Synkop důležité kvůli zpívání.
Ale pozor! Jméno Františka Jemelky mám spojeno i s vynikající psychedelicky znějící skladbou Klíč k poznání, kterou napsal společně s varhaníkem a klavístou Janem Sochorem, co vzbudila tolik emocí...
To je podle mého soudu existencionální poezie, která má další rozměr, ale to mezi Synkopy 61 nepatří...

Možná bych měl poznamenat, že Olda Veselý (pokud jste se to nedozvěděli z knihy Černý racek) byl v letech 1969-1971 členem brněnské progresivní rockové skupiny Great Music Factory. Udělali profesionální přehrávku napoprvé, ale uživit se s tímto typem hudby bohužel nemohli. Takže Olda psal pro Synkopy 61 takové soft-beatové písně ve stylu Hollies, ale v jádru poslouchal Johna Mayalla, Cream, Jimi Hendrixe, Traffic, Keef Hartley Band...

EP je dokumentem své doby, natočené v monu a bohužel v mimořádně mizerné zvukové kvalitě. FT Records vydalo trojlístek synkopáckého reopertoáru a tam tyto skladby znějí samozřejmě lépe. Lépe by zněly ještě dnes, kdyby byly znovu remasterovány, ale o tom se neuvažuje...

Ještě informace pro pamětníky:
Edice Mikrofóra připravila více EP desek:
Blue Effect, George And Beatovens, Soulmen, Bluesmen, Juventus, Beatings, ale i Rangers...
jsou to dnes sběratelské rarity.

Kolik dát hvězdiček.... ten zvuk EP hodněš handicapuje, takže dám jenom tři...

» ostatní recenze alba Synkopy - Suita pro J.S. Bacha
» popis a diskografie skupiny Synkopy