Flock, The / Flock (1969)

Trochu jsem překvapen, že dosud nikdo z pánů progboardistů tuhle americkou kapelu pocházející z Chicaga "neobjevil". Ani Jarda Merhaut ani Filozof (tomu třeba udělám radost, protože se oba potkáváme na oldies but goldies hudbě šedesátých let...)


INTRODUCTION - Zádumčivé intro na elektrickou kytaru se spojuje v duetu s elektrickými houslemi v příjemných hudebních kreacích náladotvorného typu. Zatímco Glickstein tvoří kytarový doprovod, Goodman si zjedná prostor svými houslovými obrazy. Skladba pojednou získá na jakési sršaté zlověstnosti, jako když mezi bzučící včely vletí sršeň zam už zůstane, třebaže je v různých odstínech skrýváno a zjevováno. Hymnický závěr doprovázený bicími dělá tečku za tímto intrem...

CLOWN - a už se rozjíždí první skladba a dohry vstupuje dechová sekce a kytarista Glickstein se ujímá zpěvu a unisono kytary, baskytary a houslí dává skladbě řádné rockový říz, stejně jako pevný vokální doprovod. Bicí vytvářejí solidní spodek s baskytarou a Glickstein se s Goodmanem střídají v sólových vstupech. V sólových chorusech se střídají saxofony a trubka a kytara jim dovytváří background až se do hry agresivně, s citlivým muzikantským vkladem až se nám vrátí zpět rockové téma, ze syrovou zkreslenou kytarou. Výtečné!

I AM THE TALL TREE - velmi subtilní úvod do skladby baladického typu. S rozjímavou atmosférou, dokreslované houslemi. V soulovém uchopení najednou vstoupí fortissimo sborový zpěv, ale skladba se vrací do náladotvorna. Střídání nálad přináší napětí a vzrušení. Podle názvu, jakoby zazníval žalující hlas matky Přírody a vokály přivolají atmosféru muzikalového zpěvu, ale řízné dechy nás nenechají usnout. Kdo chce tak ve vokálech uslyší předobraz Uriah Heep, kteří ještě neexistovali. Je zvláštní kolik skladba vyvolává asociací...

TIRED OF WAITING - Goodmanovy hadí houslové tóny se zaříznou do vašich uší a už přichází úderné rockové téma s elektrickou kytarou a docela precizní sborové zpěvy. Práce s dynamikou je výtečná a vytváří ve skladbě tmelící prvek. Třebaže se pořád pohybujeme na rockové půdě, prvky soulu už v písní zůstávají jako účinné koření. Nekompromisní, úderné a přitom melodické a podmanivé, včetně mocného závěru.

STORE BOUGHT - STORE THOUGHT - Glicksteinova kytara si opět zjednává prostor za mohutného doprovodu ostatních hudebníků. Potěší drolivé tóny dvanáctistrunné kytary. Skladba je skvěle proaranžovaná do posledního tónu a přesto nesazuje muzikantky do nějak striktních šablon. Kytarové sólo se zdařile prosazuje vedle dechové sekce a Glikstein mění techniku hry a pojetí, aniž by skladba upadla do nějaké bezradnosti

TRUTH - deklaruje bluesovou formu, zpívající Glickstein zpívá s velmi přesvědčivým výrazem a Flock se k němu přidávají s elektrickými houslemi v popředí. Goodman si pohrává se smyčcem ve velké stylu a posléze se dělí o prostor s elektrickou kytarou. Nádherná skladba - emocionální, vyprecizovaná s gradujícím napětím a nádhernými pasážemi, z nichž cítíme velké muzikantství hrané srdcem a přesto bezchybně přesně v unisonech i v sólových vstupech za akcentů dechové sekce. Kompozice prochází řadou různých témat, které nenudí a neustále posluchače udržuji v koncentraci a napětí a tak to má být, ne? Goodman neváhá aplikovat k houslím wah wah pedál, což asi milovníkům klasických houslí musí připadat jako svatokrádež, ale Goodman nehraje Mozarta ani Sibelia... tak by mu to mohli "odpustit".
Velký závěr ukončuje tenhle nevšední hudební výlet.
Nic podobného se v té době slyšet nedalo, nebo se to alespoň nedoneslo k mým uším.

Velmi nadějný nástup skupiny, která si opravdu získala velký respekt. Třebaže "vařila v podobné kuchyni" jako Chicago Transit Authority, Blood Sweat And Tears, Chase, If, Lighthouse, Tower Of Power.... kteří dříve nebo později vstoupila na scénu, jejich hudba si zachovala výraznou nezávislost, třebaže vzdálenou příbuznost. Byl to další z experimentů jak propojit jazz s rockem...
Nebylo náhodou, že si vynikající kytarový experimentátor vyhlédl houslistu Goodmana jak spoluhráče na svoje projekty a posléze mu nabídl post v legendárních Mahavishnu Orchestra, kde mohl Goodman ještě více a zásadněji zdůraznit svoji hráčskou mimořádnost...
Myslím, že výtečný Jan Hrubý (Etc..., Framus, Kukulín) musel tohle album znát a bylo pro něho velkou inspirací, stejně jako v Glicksteinově hlasu slyším místy expresivní zpěv Oskara Petra z Jazz Q... ti mě to ale vyčítat nebudou, protože srovnání s takovou kapelou jako Flock je pocta!
Pět hvězdiček!

» ostatní recenze alba Flock, The - Flock
» popis a diskografie skupiny Flock, The