Flock, The - Flock (1969)

13.07.2016 Luboš | #

V roce 1973 začínali Jazz Q koncert skladbou od Mahavishnu Orchestra, od té doby jsem toužil po nějaké nahrávce téhle skupiny. Když jsem si sehnal album Birds Of Fire, tak mě na něm mimo kytaristy Johna McLaughlina zaujal houslista Jerry Goodman, od kamaráda jsem dostal info, že před působením v Mahavishnu Orchestra hrál ve skupině s krásným názvem Hejno (The Flock). Jejich první album zanedlouho obohatilo mojí fonotéku.

Album začíná dialogem akustické kytary a houslí s názvem Introduction, důstojný úvod alba. Skladba Clown je klasická skladba s bluesovým podkladem anádhernými sóly na dechové nástroje a právě housle Jerryho Goodmana, následující křehká skladba I Am the Tall Tree s dvanáctistrunnou kytarou vícehlasým vokálem připomene westcoastové kapely. Skladby Tired of Waiting a Store Bought - Store Thought jsou takový úvod k závěrečnému monumentálnímu blues s názvem Truth, kde září všichni instrumentalisté.

Od té doby mám rád všechny kapely, které používají klasické, nebo elektrifikované housle od King Crimson s Davidem Crossem po Franka Zappu. Tahle deska je takový pilíř, a patří k prvním jazzrockovým deskám a pět hvězdiček si plně zaslouží.

reagovat

Balů @ 13.07.2016 15:31:46
V roce 1974 vydal Goodman s Janem Hammerem skvělou Lp Like children.
Vřele doporučuji.

Luboš @ 13.07.2016 15:52:52
Máš pravdu :-), dokonce tam zazní čeština "pivo, víno" a "naše země hú hú". Výborné album s pěkným obalem.

26.04.2012 hejkal | #

Flock som prvý raz spoznal niekedy na strednej škole, kedy som si nahral na kazetu nejaký 70’s výber z cédéčka (tuším tam boli zastúpené aj také perly ako Kansas – Carry on my wayward son alebo CCS – Whole lotta love). Tired of waiting bola tak svieža vec s úžasnými živelnými husľami, že som jej hneď prepadol. Otec skupinu (samozrejme) poznal a strašne ju velebil, až som mu napokon pri nejakej príležitosti kúpil prvé dva albumy v jednom vydaní od BGO z roku 2002.

Hoci v pozadí buble gitarka, prím hrajú husle. Pamätám si presne, ako som s otvorenou tlamou načúval tomuto vyhrávanému príbehu, ktorý prekypuje nielen citom, ale aj dravými emóciami. Keď sa povie, že nástroj rozpráva príbeh, predstavujem si pod tým Introduction od Flock. Nasleduje Clown, v ktorej to pesničke to na poslucháča rozbalí komplet brass rocková kapela v plnej paráde. Husle sú brutálne, mať ich ako dominantný sólový nástroj v rockovej hudbe mi vždy sedelo, hoci si na to málokto trúfal i trúfne. Skladba má v sebe ukryté aj výrazne nadžezlé meditatívne dychové sólo, čo určite nikoho neprekvapí. Ale to už sme pri skladbe I am the tall tree, ktorá je pomalá a snivá, hoci určité vlnobitie spevovo a dychov občas prináša náznaky tsunami. Každopádne ide o takú klamlivú predohru k jedinej hitovke skupiny, a síce coveru od The Kinks – Tired of waiting. Po husľovej smršti nastúpi rázny rockový riff, prvý raz si človek uvedomí nejakého gitaristu a vo finále je to parádna záležitosť. A gitaristovi sa evidentne zapáčilo sólovať, nuž otvorí aj rázne blues rockovú skladbu Store bought – sore thought. Dychy odkazujú kamsi k Blood Sweat & Tears či k Chicagu Transit Authority, čo mám rád, minimálne od dôb, čo som vzal dychové sekcie na milosť. Iste, v skladbe zažijete dynamické pády, striedania nálad a tak podobne, rozhodne sa tu nebavíme o nejakej tuctovej muzičke. Záverečné dlhometrážne pomalšie blues Truth prenechá priestor na vybláznenie prakticky každému nástroju, je to ten typ skladby, ktoré by som neváhal počúvať aj hodinu, dve...

Pre mňa je debut Flock rovnako príťažlivý ako pre Mayalla, ktorý sa k nemu v čase vydania podujal napísať oslavné ódy o tom, že je to najlepšia americká skupina, akú počul a je škoda že priemerní hudobníci sú často slávni a skutočne výnimoční (čítaj Flock) sú naopak prehliadaní. Tento album je dokonalý.

reagovat

10.05.2011 Petr Gratias | #

Trochu jsem překvapen, že dosud nikdo z pánů progboardistů tuhle americkou kapelu pocházející z Chicaga "neobjevil". Ani Jarda Merhaut ani Filozof (tomu třeba udělám radost, protože se oba potkáváme na oldies but goldies hudbě šedesátých let...)


INTRODUCTION - Zádumčivé intro na elektrickou kytaru se spojuje v duetu s elektrickými houslemi v příjemných hudebních kreacích náladotvorného typu. Zatímco Glickstein tvoří kytarový doprovod, Goodman si zjedná prostor svými houslovými obrazy. Skladba pojednou získá na jakési sršaté zlověstnosti, jako když mezi bzučící včely vletí sršeň zam už zůstane, třebaže je v různých odstínech skrýváno a zjevováno. Hymnický závěr doprovázený bicími dělá tečku za tímto intrem...

CLOWN - a už se rozjíždí první skladba a dohry vstupuje dechová sekce a kytarista Glickstein se ujímá zpěvu a unisono kytary, baskytary a houslí dává skladbě řádné rockový říz, stejně jako pevný vokální doprovod. Bicí vytvářejí solidní spodek s baskytarou a Glickstein se s Goodmanem střídají v sólových vstupech. V sólových chorusech se střídají saxofony a trubka a kytara jim dovytváří background až se do hry agresivně, s citlivým muzikantským vkladem až se nám vrátí zpět rockové téma, ze syrovou zkreslenou kytarou. Výtečné!

I AM THE TALL TREE - velmi subtilní úvod do skladby baladického typu. S rozjímavou atmosférou, dokreslované houslemi. V soulovém uchopení najednou vstoupí fortissimo sborový zpěv, ale skladba se vrací do náladotvorna. Střídání nálad přináší napětí a vzrušení. Podle názvu, jakoby zazníval žalující hlas matky Přírody a vokály přivolají atmosféru muzikalového zpěvu, ale řízné dechy nás nenechají usnout. Kdo chce tak ve vokálech uslyší předobraz Uriah Heep, kteří ještě neexistovali. Je zvláštní kolik skladba vyvolává asociací...

TIRED OF WAITING - Goodmanovy hadí houslové tóny se zaříznou do vašich uší a už přichází úderné rockové téma s elektrickou kytarou a docela precizní sborové zpěvy. Práce s dynamikou je výtečná a vytváří ve skladbě tmelící prvek. Třebaže se pořád pohybujeme na rockové půdě, prvky soulu už v písní zůstávají jako účinné koření. Nekompromisní, úderné a přitom melodické a podmanivé, včetně mocného závěru.

STORE BOUGHT - STORE THOUGHT - Glicksteinova kytara si opět zjednává prostor za mohutného doprovodu ostatních hudebníků. Potěší drolivé tóny dvanáctistrunné kytary. Skladba je skvěle proaranžovaná do posledního tónu a přesto nesazuje muzikantky do nějak striktních šablon. Kytarové sólo se zdařile prosazuje vedle dechové sekce a Glikstein mění techniku hry a pojetí, aniž by skladba upadla do nějaké bezradnosti

TRUTH - deklaruje bluesovou formu, zpívající Glickstein zpívá s velmi přesvědčivým výrazem a Flock se k němu přidávají s elektrickými houslemi v popředí. Goodman si pohrává se smyčcem ve velké stylu a posléze se dělí o prostor s elektrickou kytarou. Nádherná skladba - emocionální, vyprecizovaná s gradujícím napětím a nádhernými pasážemi, z nichž cítíme velké muzikantství hrané srdcem a přesto bezchybně přesně v unisonech i v sólových vstupech za akcentů dechové sekce. Kompozice prochází řadou různých témat, které nenudí a neustále posluchače udržuji v koncentraci a napětí a tak to má být, ne? Goodman neváhá aplikovat k houslím wah wah pedál, což asi milovníkům klasických houslí musí připadat jako svatokrádež, ale Goodman nehraje Mozarta ani Sibelia... tak by mu to mohli "odpustit".
Velký závěr ukončuje tenhle nevšední hudební výlet.
Nic podobného se v té době slyšet nedalo, nebo se to alespoň nedoneslo k mým uším.

Velmi nadějný nástup skupiny, která si opravdu získala velký respekt. Třebaže "vařila v podobné kuchyni" jako Chicago Transit Authority, Blood Sweat And Tears, Chase, If, Lighthouse, Tower Of Power.... kteří dříve nebo později vstoupila na scénu, jejich hudba si zachovala výraznou nezávislost, třebaže vzdálenou příbuznost. Byl to další z experimentů jak propojit jazz s rockem...
Nebylo náhodou, že si vynikající kytarový experimentátor vyhlédl houslistu Goodmana jak spoluhráče na svoje projekty a posléze mu nabídl post v legendárních Mahavishnu Orchestra, kde mohl Goodman ještě více a zásadněji zdůraznit svoji hráčskou mimořádnost...
Myslím, že výtečný Jan Hrubý (Etc..., Framus, Kukulín) musel tohle album znát a bylo pro něho velkou inspirací, stejně jako v Glicksteinově hlasu slyším místy expresivní zpěv Oskara Petra z Jazz Q... ti mě to ale vyčítat nebudou, protože srovnání s takovou kapelou jako Flock je pocta!
Pět hvězdiček!
reagovat

merhaut @ 10.05.2011 12:18:47
Flock mám ve sbírce léta, akorát na ně (jako na stovky dalších kapel), ještě "nepřišla řada" co se týče zpracování biografie a recenze. Večer si je pustím, sedal na ně v regálu prach...

Petr Gratias @ 10.05.2011 12:57:09
Ahoj Jardo,
konečně se ozýváš... Díky! Musím Ti připomenout, že mu "dlužíš" už nějaký čas e-mail, který jsi mi slíbil. Je mi jasné, že jsi v jednom kole, ale čekám na něj dychtivě - tak: remember! Ahoj Petr

Filozof @ 11.05.2011 12:12:45
Petr Gratias
?? Nerozumím, co chceš říci. Jak neobjevil? Nerozumím tomu, odkud bys měl přehled o tom, které kapely jsem objevil a které nikoliv.

Spousty jich neznám, Flock už dlouhé roky ano a poslouchám je docela pravidelně - kvůli těm houslím. Mám obě jejich desky na 2CD 2in1 od BGO.
Ale teď nemám čas ani číst Tvoji recenzi - bohužel na rozdíl od Vás nemám jen hudbu, ale spoustu vážných (byť často otravných) povinností. :-)

Petr Gratias @ 11.05.2011 12:27:34
Zdravím Filozofe,
teď jsi to ovšem na sebe vztáhl v nesprávném uchopení významu. Jednak slovo bylo v uvozovkách a týkalo se především ostatních. Ty a Jarda jste tam byli v tom kamarádském žoviálním uchopení. O tom, že Flock znáš jsem nezapochyboval ani vteřinu. Tuhle kapelu prostě MUSÍŠ znát (jinak bych se s Tebou "nebavil".... chachacha....) Musíme se naučít číst mezi řádky.
Já vím, že v práci se to nedá - to chápu. Tohle je nevýhoda komentářů, názorů a postojů v písemné podobě, protože na sebe nevidíme a nemůžeme reagovat podle mimiky, gesta, očí a dalších neidentifikovatelných podnětů... takže musíme mít nadhled, anebo se s postupujícím poznáváním dostat do situace, kdy téměř poznáme, jak to ten druhý myslel...
Když to neuděláme, budeme muset pořád dovysvětlovávat, ujišťovat a přesvědčovat, ale o to tu nejde.... je to hlavně zábava i když pořádně hluboká!
Hezký den, Schopenhauere!

hejkal @ 11.05.2011 16:46:14
Flock mám spracovaný, chýbali mi recenzie, takže text je už pasé a recenzie mi stále chýbajú. Niekedy sa k tomu dokopem. Skupina, ktoré Mayall velebil do nebies, nemôže byť utajená nikomu! :)

merhaut @ 11.05.2011 20:11:18
Eriku, Flock můžeš uplatnit v dalším Rock+, pošlu mail.

Filozof @ 11.05.2011 21:25:09
Petr Gratias
Já jsem spíš Sokrates, než Schopenhauer.
S těma skupinama a mnou se trochu pleteš - přeceňuješ mne. Na rozdíl od Jardy nemám desetitisíce CD a zkušenosti s poslechem mám desetinové. Určitě neznám spoustu skupin, které Ty považuješ za zásadní - to je prostě fakt. Nemám a nikdy jsem neměl čas se muzice věnovat tolik, kolik bych chtěl... :-(

PaloM @ 20.12.2011 21:06:04
V súvislosti s objavom koncertných bootlegov Mahavishnu r. 1972 (DVD formát) a čarovnou hrou Goodmana, začal som počúvať Flock. Je to dosť ťažko stravitelné na prvé počutie, som zvedavý, ako na mňa zapôsobia po viacerých posluchoch.