Recenze

McLaughlin, John - Electric Guitarist cover

McLaughlin, John / Electric Guitarist (1977)

Petr Gratias | 5 stars | 25.06.2011 | #

Ten, kdo není orientovaný na fusion music – jak se u nás říká jazz rock, a přitom by chtěl mít doma nějaký reprezentativní vzorek daného žánru, aby si udělal nějakou konkrétnější představu, co tento styl představuje a jak zní, mohl by zvolit toto album. Není to jenom sólový projekt mimořádného kytarového virtuosa a skladatele, ale zároveň učebnicový příklad fúze jazzu s rockem, na kterém se podílejí významní hudebníci daného žánru a vytvářejí zde velmi dobrou společnost. Existuje jen několik málo příkladů, kde se podařilo do studia dostat na nahrávání v různých sestavách, ale ve výslednici komplexního projektu takovou pestrou hudební směsici, kteří na projektu Electric Guitarist zanechali svůj otisk. Přestože McLaughlina provázela pověst autokratického hudebního diktátora, na tomto projektu ponechal sebevyjadřovací prostor všem hudebníkům a přitom zde máme možnost znovu si vychutnat jeho kytarové umění, nijak neumenšené tolika hudebními osobnostmi.

NEW YORK ON MY MIND – úvodní skladba má proaranžované schéma. Potkávají se zde tři členové první sestavy Mahavishnu Orchestra, vedle McLauhlina slyšíme ohýbané houslové tóny Jerryho Goodmana a bicí nástroje Billyho Cobhama. Baskytarové party nahrál mladý Fernando Saunders a klávesové nástroje Stu Goldberg z třetí sestavy Mahavishnu Orchestra. McLaughlin zde hraje uměřeně, přesto velmi procítěně a z jeho hry cítíme bluesové postupy, třebaže harmonie jsou velmi proměnlivé a střídavě akcentované výboji nástrojových vstupů…

FRIENDSHIP – santanovsky znějící úvod nám nabídne fragment Beethovenovy Ódy na radost a dlouhé varhanní tóny Toma Costera, percussion dalších Santanových bubeníků dovytváří atmosféru jeho prvních projektů a už slyšíme hostujícího Carlose Santanu, upomínající jejich společnou spolupráci na albech Love Devotion Surrender (1973) a Welcome (1973). Není ovšem tak rigidní, ale má spíše volnější harmonická spojení, třebaže si hudebníky nespletete a latinskoamerické vůně samby si můžete také vychutnat, třebaže je zde věnován prostor kytarovým erupcím….

EVERY TEAR FROM EVERY EYE – v této skladbě přiznal McLaughlin ke spolupráci výtečného saxofonistu Davida Sanborna. Zádumčivé tóny elektrického piana otevírají prostor zajímavým propojení v unionech kytaře a saxofonu, vytvářející vypjaté, ale i melancholické obrazy s tematicky procítěnými kytarovými party, kterým basy a bicí nástroje nijak nesvazuje ruce. Deklarovaná melancholie jakoby nastiňovala městskou osamělost a vyjadřovala pocitová hnutí. McLaughlin nepoužívá u kytary zkreslení a jeho kytarové ornamenty čeří Goldbergovo elektrické piano a prostor dostane i kontrabas Stanleyho Clarka…

DO YOU HEAR THE VOICES YOU LEFT BEHIND? – v této skladbě se McLaughlin vrací k ryzí jazzové formě. Nabídne svoje rychlé tónové běhy v divokých improvizačních vlnách, doprovázen výtečným bubeníkem DeJohnettem a jedinečným hráčem na elektrické piano Chickem Coreou, který s neuvěřitelnou lehkostí rozčeří perlivé vlny klávesových běhů. Stanley Clarke se opět blýskne famózním sólem na elektrický kontrabas. Rockové námluvy jsou zde potlačeny a my máme možnost vychutnat si potenciál energického moderního jazzu, kde se střídají jedna improvizace za druhou. Děje se tak v uměřené podobě, bez nekonečných vysychajících časových nekonečen, což dodává skladbě na barevnosti a proměnlivosti….

ARE YOU THE ONE? ARE YOU THE ONE? – ve skladbě se prezentuje Jack Bruce svými basovými figurami, za bicí asistence jedinečného Tonyho Williamse a McLaughlin se zde nezdráhá sešlápnout wah wah pedál elektrické kytary. Celkové pojetí nám připomene skupinu Lifetime, která zmíněné hudebníky spojila v předmahavishnovském období. Rytmické proměny a kouzlení se zvuky jsou asi ty hlavní poznávací znaky skladby. Bruce ukazuje svoje baskytarové modifikace na velmi vysoké úrovni a Williams svoje breaky rozjíždí v drolivých divokých rytmech, posouvající tuto hudbu až k funku…

PHENOMENON: COMPULSION – na ryzí jazzrockové platformě je vystavěna McLaughlinova kooperace s Cobhamem, které připomene první a asi nejslavnější období Mahavishnu Orchestra. McLaughlin zde moduluje nepostižitelné divoké eskapády tónových proměn, v neuvěřitelně přesných akcentech s Cobhamovými bicími nástroji. Velké uvolnění muzikantské energie s patřičnými zvukovými kouzly vás nenechají v jakýchkoliv pochybnostech…

MY FOOLISH HEART – závěrečná skladba je McLaughlinem prezentovaná melancholickou elektrickou kytarou v nádherných mollových, ale i dimových akordických proměnách s úžasnou atmosférou a výrazem. Možná bychom mohli o skladbě mluvit jako o hudební básnivé impresi intimního charakteru, která albu dodává jiný hudební odstín McLaughlinovy osobnosti…

Samozřejmě nebylo možné vyjmenovat přínos všech hudebníků na albu, ale není to zásadní pochybení. Spíš lze litovat, že se nahrávací proces nefilmoval a že neexistuje po desítkách let možnost jej sledovat na DVD. Byla by to nejen muzikantská, ale i společenská lahůdka vidět tolik známých tváří v různých proměnách pohromadě….
Albu dávám plný počet hvězdiček. Muzikantské výkony, nápaditost, šťavnaté improvizace a McLaughlinova veliká schopnost vzájemného prolínání a aranžérské nápady jeho spolupracovníků zde podle mého názoru slaví opravdový triumf.




» ostatní recenze alba McLaughlin, John - Electric Guitarist
» popis a diskografie skupiny McLaughlin, John

Copyright © easyaspie.cz Created in 0.0396 s.