Energit / Piknik (1978)

Druhé album skupiny Energit vyšlo po zdařilém debutovém eponymním albu s poměrně velkým zpožděním. Bylo to dáno jednak tím, že kytarista Luboš Andršt v mezidobí byl opět nějaký čas členem Jazz Q, ale také proto, že přestože Luboš Andršt byl velmi pilný a metodický skladatel, přesto mu vydavatelství Panton nedokázalo zajistit volné studiové frekvence pro natočení dalšího alba (třebaže úspěch prvního alba Energitu produkovaného Hynkem Žalčíkem byl nesporný), ale také proto, že Energit prošel personálními proměnami na hráčských postech. Album bylo natáčeno během r. 1977. Jeho vydání se uskutečnilo až o rok později. Typický český příklad nepružnosti vydavatelské politiky a možností lisovacích kapacit…
Když se ale Piknik objevil na pultech Pantonu, samozřejmě jsem u toho nemohl chybět.

DRIFT – úvodní téma představí zvuk wah wah pedálu a šlapající rytmika – bicí nástroje a baskytara dusají v rytmu funku, ale nad tím vším se vznáší ohýbané tóny synthesizeru, saxofonu, které jedou v unisonu a pak akcentovaný rytmus skladbu proměňuje do dalších fází. Uprostřed skladby Luboš Andršt vloží skvěle vystavěné kytarové sólo uvolněného typu. Vytrhlíkova baskytara má zvláštní tón (více by jí slušela větší průraznost a zemitost), zato Ticháčkův saxofon má hráčskou suverenitu podání a také se do tématu vkládá dechová sekce – Gerovy a Zahálkovy trubky a Volfův trombon. Milan Svoboda na Moog synthesizer zdařile „mňouká“ ve vlastním prostoru, ale je zde i univerzální hráč na percussion Jiří Tomek. Slušně vystavěná skladba…..

STRATUS – klavírní téma jakoby předjímalo vážnou polohu svým podáním, kterým Luboš Andršt dodává dlouhé kytarové tóny a Helešicovy bicí nástroje vkládají několik zajímavých breaků. Musím si postesknout, že Vytrhlíkova baskytara je opět nějak málo čitelná. Lubošovo kytarové sólo v sobě nese odkaz McLaughlina, ale není to ve skladbě tak markantní, jako na první malbu, třebaže některé harmonické postupy přivolávají Mahavishnu Orchestra. Ve skladbě ale vnímám její vnitřní pohodovost a kontemplativnost. Aranžmá je velice citlivé a pečlivé, ostatně jako všechna Lubošova vlastní tvorba….

JARNÍ ROVNODENNOST – akustická kytara a koncertní klavír. Velmi zdařila symbióza dvou nástrojů. Luboš má smysl pro jemné proporcionální hraní, ať už se jedná o mrštné rychle sázené tóny, anebo pečlivě vystavěné doprovody. Přeznívání strun a citlivé flažolety se nádherně doplňují s klavírními vstupy Milana Svobody, bytelného klavíristy. Rád poslouchám, když hraje Luboš na akustickou kytaru v různých projektech a různých obdobích. Nejenom že je vždycky dobře připraven, ale koncentrován jak vidno je ve studiu i na koncertech. Příjemné muzikantské pohlazení…

MOBILIS IN MOBILI – české fusion music…. Úvodní téma ovšem obstará elektrická kytara se zkreslením tónu a pak už se připojí Helešicovy polyrytmy s Vytrhlíkovou baskytarou a perlivé tóny elektrického piana Fender-Rhodes Milana Svobody, jimž sekunduje Rudolf Ticháček na saxofon a ještě celou skladbu dokreslují hostující dechy. Také zde máme co do činění s náladotvornými dlouhými tóny bez nějaké nápadnější agrese. Jazzrockový riff sice tvoří hlavní páteř skladby, ale její aranžmá má spíše záměr vytvořit kolektivní hudební obraz, což se zde skutečně daří….

ZAPOMENUTÝ OSTROV – dopřejeme si trochu záhadologie a tajemna. Úvod zní jako nějaká moderní world music, i když tehdy se tomu tak neříkalo. Tomkovy percussion navodí správnou rytmickou atmosféru společně s Helešicovými bicími a už se hlásí ke slovu Ticháčkův svižný saxofon a ionizující tóny elektrického piana jsou vzápětí střídány tématem pro elektrickou kytaru. Luboš si zde dopřeje svižné kytarové sólo, společně se vstupy Ticháčkova saxofonu, Svobodova elektrického piana a Gerovy trubky. Muzikantská lahůdka, kde se přítomní hráči navzájem v improvizačních vstupech vybízejí k vlastním prezentacím. Nejsou ale nekonečně dlouhé, ale uměřené a svižně příjemným závanem vzduchu v parném letním dni…. Některé okamžiky mi upomínají Milese Davise, aniž bych chtěl připomínat jeho inspirační vliv na Luboše, který se ostatně k odkazu velkého jazzového reformátora vždycky hlásil a jsem přesvědčen, že kdyby už tehdy byly svobodné poměry volného pohybu hudebníků a velký Miles se objevil na Mezinárodním jazzovém festivalu v Praze, určitě by si s ním Luboš na nějakém jam session v Redutě zahrál….

ŘÍČNÍ PÍSEK – krásný úvod na akustickou kytaru a Vytrhlíkova baskytara tvrdí konečně trochu výrazněji hudbu a percussion a bicí nástroje se vzájemně prolínají. Lubošova elektrická kytara nad tématem krouží v širokých kruzích kvílívým sólem. Zvuk majestátního gongu odděluje jedno téma od druhého a akustická kytara opět ovládne pole v mrštných hadích tónech zemitě vibrujících, ale i ve výtečných doprovodech. Ticháčkův saxofon je profesionálně suverénní (i když nemá tu dravost a drsnost Jana Kubíka), ale na albu je důležitým instrumentálním elementem. Skladba díky zajímavým Helešicovým breakům a neustávajícímu rytmickému proměňování má svou vnitřní podmanivost, která si vás získá na první poslech….

PIKNIK – závěrečná skladba má dravé aranžmá ve stylu české fusion music a také zde dochází k vrstvení harmonických postupů. Funkový rytmus ji žene vpřed jako parní stroj, v němž dostávají dechové nástroje svou příležitost propojovat se s dobře seřízenými rytmickými postupy. Prolínání elektrického piana a klavíru se v rychlých i pomalých pasážích vzájemně spojuje za asistence kytarových přiznávek a je příležitostí pro Milana Svobodu. Lubošova elektrická kytara zpívá a vzdává se nějaké dominantní úlohy dravého instrumentálního běsnění. Prostřední část poskytne prostor Helešicových přechodům na bicí a jeho polyrytmickým lahůdkám včetně elektronického mlaskání a v závěrečné fázi pro nedočkavce Luboš naservíruje k virtuálnímu pikniku opravdu mistrovsky vystavěné sólo ve velmi rychlých dimeolovských variacích. Nenapadá mě kytarista v české kotlině, který by dokázal takto mistrovsky zahrát jako Luboš ve zmiňovaném tématu!

Bonusová část nabídne skutečně unikátní koncertní záznamy Energitu z rocku 1973, kdy hrál spojení elektrického blues a hardrocku, což je lahůdkou pro fajnšmekry a pamětníky.
Jak vlastně psát o skladbě BLUE DANCE, kterou prezentuje výrazný energetický potenciál bubeníka Jaroslava „Erno“ Šedivého, jednoho z nejlepších hráčů, který v té době seděl za bicími nástroji v Čechách, improvizace zpěváka Ivana Khunta zároveň s elektrickou kytarou Luboše Andršta a dunivou baskytarou emocionálního hráče Vladimíra Padrůňka?
Myslím, že je odrazem doby zahnívajícího normalizačního příšeří, které likvidovalo cíleně a neodvratně rockovou scénu, stříhalo hudebníkům vlasy a cenzurovalo jejich muzikantský život ve všech rovinách.
FREEDOM stojí na vynikajících kytarových improvizacích a zemitých rytmických základech a dokážu si velmi živě představit atmosféru na nemnoha koncertech, kterými tehdejší bluesrockový Energit prezentoval jako jeden z mála souborů dravou a živočišnou hudbu, která neměla obdoby. Krásně z ní cítíte tu gradovanou atmosféru až ke konečné katarzi a je lhostejné, jestli vynikajícímu Lubošovi foukal do zad Jimi Hendrix nebo John McLaughlin. Prostě famózní po všech stránkách. Ivan Khunt už v té době nevlastnil svoje hammondky a tak nabízí pouze syrový, ale výrazově velmi přesvědčivý vokál. Ta touha po deklarované svobodě v nesvobodných poměrech jakoby byla hnacím motorem nejen Khuntovi, ale celé kapele a jsem přesvědčen, že to vnímalo i jejich vlasaté publikum, které prožívalo velkou extázi….
LONELINESS další raritní příspěvek. Nahrávka zní přes všechny profesionální snahy digitálního remasteringu utopeně, tím ale není vina kapela, ani restaurační proces záznamu, ale původní nahrávka pořízená v sále na páskový magnetofon. Khuntův hlas zní najednou zdušeně a neadresně. Je to emocionální výrazová záležitost, která pracovala s energetickým potenciálem kapely velmi slušně….
CRAZY ROCK nám nabídne zcela nečekanou variantu syrového rocku s rockandrollovým základem, hraným ve velkém emocionálním stylu. Padrůňkovské basy vám pořádně provibrují žaludek, stejně jako kulometné přechody Erna Šedivého, ale hlavně velice zrychlená kytarová hra Luboše Andršta vás přesvědčí o tom, že pan Kytarista umí nejen blues, rock a jazz, ale i tradiční rock and roll, což pro mnohé bude určitě překvapením.
MEXICO sice není stavěno v nějakých latinskoamerických rytmických variacích, ale přesto nepostrádá další porci ďábelsky rychlých kytarových běhů Luboše Andršta podporovaných přesnou stejně divokou hrou bicích nástrojů Ernouše Šedivého. Ohýbání tónů se děje s velkou technickou erudicí vyhraného hudebníka. Střídání syrových zkreslených a rozvibrovaných tónů demonstrují drsné uchopení hardrockové formy, která tehdy u nás v rádiích nemohla zaznít, ale nedostala se ani na desky. Rovněž padrůňkovské basové modulace vnímáme jako divoký přínos pro téma. Syrový Khuntův projev je sice nečitelný obsahem, ale zde stejně plní roli divokého vokálního přísunu další energie….
BLUE DANCE nám představí už jednou prezentovanou skladbu, tentokrát ovšem hranou v jiné sestavě. Zatímco Khunt a Šedivý emigrovali do Holandska a Dánska, nový Energit tvořili bezprizorní zpěvák Vladimír Mišík (předtím Formace) a úderný bubeník Karel Jenčík, kteří do skladby vložili svůj podíl. Bohužel ani tato sestava se neudržela. Tlak ze strany komunistické moci a zřizovatele Pražského kulturního střediska byl nemilosrdný….

Jsem velmi rád, že se podařilo pro historii českého rocku sedmdesátých let zachránit tento neznámý Energit a chtěl bych moc poděkovat vydavateli Jaromíru Kratochvílovi a Indies Happy Trails Records, ale i publicistovi Jaroslavu Riedelovi a zvukovému režisérovi Bronislavu Šmidovi, že tohle album (společně s prvním albem Energitu a dalšími zajímavými bonusy) připravili k vydání. V každém případě se jedná o téměř osvětový počin, který nám pamětníkům vrátil minulost a mládí a mladším ročníkům zase nabídl hudební obraz z doby nesvobody.
Nepřestanu proklínat bolševickou mašinerii, že zabránila vydání regulérního studiového alba bluesrockového Energitu a poděkovat neznámému podnikavci, který stačil záznam načerno pořídit během koncertů.
S ohledem na historicky velmi cenné hudební záznamy v bonusech přidávám z původně čtyř hvězdiček jednu navíc.

» ostatní recenze alba Energit - Piknik
» popis a diskografie skupiny Energit