Metallica / Kill 'Em All (1983)

Roku 1983 přišla doslova zakladatelská nahrávka stylu - thrashe - který si liboval v kultuře odpadu, provokativních tématech a to vše bylo obvykle spojené s velkou rychlostí skladeb a hráčskou virtuozitou. V podobě Kill Em All byl styl doslova definován. Je třeba říci, že podobnou funkci sehráli tehdy i méně známí EXODUS. Muzikanti tvořili na základech feelingu klasického heavy metalu naroubovaném na agresivní punkové cítěnía punku skladby hrané s děsivou rychlostí, tvrdostí a intenzitou a přitom technicky vyspěle. Cílem našich mladíků bylo hrát rychleji a tvrději než ostatní, doslova "tak aby to znělo jako heavy metal puštěný místo 33 otáček rychleji na 45". Celá deska má doslova punc něčeho nového a nečekaného. Velkou inspirační roli pro tehdejší nováčky na scéně sehrála jistě smečka jménem Venom a nesmíme zapomenout ani inspiraci britskou NWOBHM (např. Diamond Head). Výsledek nahrávání tak doslova otevřel pověstnou Pandořinu skříňku...

Některé ze skladeb desky spatřily světlo světa již na kompilaci Metal Massacre a na demu No life Till Leather. Tyto protoverze pozdějších fláků zněly mnohdy neurvaleji než na desce. Zpočátku velký skladatelský přínos pro kapelu znamenal později kvůli drogám a chlastu vyhozený Dave Mustaine, nahrazený rychloprstým kytaristou Exodus Kirkem Hamettem, který však ke skládání nepřispíval nijak závratně. Zpočátku tedy kapelu táhlo skladatelské trio Hetfield/Burton/Ulrich. Na druhou stranu vznikly dvě výtečné kapely. Dalo by se i říci, že Mustaineův typický rukopis je v počátcích kapely hodně znatelný.

Celé desce dominuje ostrá a temná barva dvojice riffujících kytar s Ulrichovými intenzivními bicími, které pravda teprve hledaly propracovanost pozdějších desek. Brutální rychlé riffy (někde jsem doslova slyšel přirovnání k motorům F1) jsou doslova prošpikovány kořením Hammetových kytarových sol, která se doslova zabodávají do uší. Hetfieldův zpěv je oproti pozdějším albům ještě poměrně syrový a nevyrovnaný a působí spíše pubertálním dojmem (jak by taky ne, když jim nebylo ani 20). Pro mě toho času byla ta deska na poslech poměrně složitá, neboť jako prvou jsem slyšel "Ride the lightning" s její uhlazenou produkcí a tak to byl v podstatě pro mě krok zpět. Kill Em All bylo ostatně jistě (resp. mohlo se zdát) po propracované muzice např. takových Deep Purple poměrně jednoduché a primitivní. Ovšem ta intenzita a negativní atmosféra a mladický zápal si posluchače nakonec získá... Tedy již ovšem k hudbě samotné, jen si dovolím poznámku, porovnejte si debutová alba velké čtyřky a zjistíte, že zní v podstatě velmi podobně (i když debuty SLAYER, MEGADETH a ANTHRAX přišly o něco později). I tak si každá z těch kapel našla "svůj zvuk"...

S HIT THE LIGHTS přichází dvojkopákový úvod, který je doslova spalující (poslechněte si Agressive Perfector od Slayer :D ). Zpunkovaná jízda se žene neurvale vpřed. Zpomalená mezihra je opět následována zběsilým sólem Tato skladba se objevila již na zmiňované kompilaci Metal Massacre. THE FOUR HORSEMEN je již původně Mustaineova věc poněkud jiných kvalit, propracovanější a s komplikovanější strukturou a melodičtějšími vyhrávkami... Později se objevila na prvém albu Megadeth pod názvem Mechanix. Pod názvem "MECHANICS" byla píseň ovšem zastoupena již na demu - na finálním LP dostal však tento "polotovar" značně jinou podobu. Textově je píseň inspirovaná příběhem 4 apokalyptických jezdců: "The Horsemen are drawing nearer, On the leather steeds they ride, They have come to take your life"... MOTORBREATH je opět o něco punkověji založená a hudební strukturou ji můžeme odkazovat k Lemmyho smečce. JUMP IN THE FIRE jde lehce mimo celkovou koncepci alba, je to spíše nedoceněná píseň, ovšem její výrazný šlapavý riff je vyjímečný. Později vyšla na EP. V případě ANESTHESIA (PULLING TEETH) jde v podstatě o Burtonovo basové sólo. Jen málokterá kapela si mohla dovolit něco podobného zařadit na studiovou desku. Při živém vystoupení býval Cliff doslova v tranzu a vzduchém létala jeho "vlasová vrtule" :D Zhruba v polovině skladby počnou doprovázet Larsovy bicí a může se zdát, že je to spíše předehra k následující značně brutální písni WHIPLASH. Ta svou zničující rychlostí doslova nastolila budoucí rychlostní standarty thrashe. Druhá strana LP je naopak očividně propracovanější. Načíná ji náladovka v podobě PHANTOM LORD s pomalou střední částí, která je dodnes kopírována. Tato skladba již připomíná to, co později kapelu proslavilo. Následuje protiválečná NO REMORSE ("No remorse No repent, We don't care what it meant, Another day Another death, Another sorrow Another breath, No remorse No repent, We don't care what it meant, Another day Another death, Another sorrow Another breath"). Je třeba podotknout, že války a válečné dění vždy patřily do textových kánonů metalových kapel... Následuje asi jediný výraznější "hit" alba v podobě mocné SEEK AND DESTROY, jejíž riff má sílu Čingischánových hord. Závěr desky je obstarán rychlovkou METAL MILITIA. Dominuje zničující tempo, kde není nouze o bzučící riffy a proplétající se sóla. Po padesáti minutách doslova posluchač nemůže uvěřit, co slyšel a desku si pouští znovu :D

Celkově jde v dobovém kontextu o zcela vyjímečnou desku, která zapříčinila inspiraci mnoha dalším kapelám a daleko extrémnějším stylům. Například po textové stránce je sice značně nevyrovnaná, ale to lze spíše přičíst na vrub věku. Proto se vždy pousměji nad těmi, kteří od nich znají pouze "Nothing Else Matters" a mají je za kapelu, která skládá balady...

» ostatní recenze alba Metallica - Kill 'Em All
» popis a diskografie skupiny Metallica