Black Sabbath / Paranoid (1970)

Od debutu zlepšení na všech frontách a doslova základní stavební kámen všech tvrděmetalových odnoží v následujících desítkách let. Už úvodní War Pigs překvapí délkou, ale i neobvykle komplexní strukturou, v závěru klasicky vystavěné Iommiho kytarové sólo. Titulka je jakýmsi praotcem punku a na tuhle desku i přes svůj jasně hitový charakter jednoznačně patří. Planet Caraven je psychedelickou genialitou, příkladem experimentu, které na debutu zůstaly nedotaženy, ale který má svůj stoprocentní smysl. Na následujících albech jsem si podobně laděné skladby Solitude či Laguna Sunrise velmi oblíbil. K Iron Man snad není třeba nic dodávat - riff, který psal rockovou historii. Electric Funeral a Hand of Doom jsou vrcholem těžkotonážní temnoty a pro doommetalovou odnož nevyčerpatelným zdrojem inspirace. Instrumentální exhibice Rat Salad uvozuje poslední klasiku Fairies Wear Boots, která rovněž patří svou stavou mezi zásadní kusy kapely. Nemá smysl tu vyjmenovávat ty desítky a stovky kapel nejrůznějších žánrů, které skladby z tohoto alba předělaly ať už lépe či hůře, ale to zcela mimořádný význam desky jen potvrzuje. Společně s Master of Reality a Sabbath Bloody Sabbath ode mě to nejlepší od BS v éře s Ozzym. Minimálně na stejnou úroveň, ne-li výše, pak stavím desky s Diem a album Headless Cross s Tonym Martinem za mikrofonem.

» ostatní recenze alba Black Sabbath - Paranoid
» popis a diskografie skupiny Black Sabbath