Amazing Blondel / Fantasia Lindum (1971)

Britská hudební scéna počátku sedmdesátých let se vyznačovala nápadnou žánrovou pestrostí. Nejrůznější rockové, ale i jazzové deriváty se propojovaly s artrockovými směry, postpsychedelickým cítěním, folkovou hudbou, ale existovaly i zajímavé odklony směrem k historické hudbě, která inspirovala zejména studované hudebníky, kteří chtěli vytvořit umělý derivát staré anglické hudby v současnějších aranžmá a pojetích. Jednu takovou skupinu si nyní připomeneme, protože zmíněné album, na něž se zaměříme, oslaví právě čtyřicet dlouhých let od svého vzniku…
Studenti hudební fakulty královské koleje v Lincolnu, John Gladwin, pocházející ze Scunthorpe v hrabství Lincolnshire a Terence Wincott, pocházející z hrabství Hampshire, založili během studií skupinu Methusela, která hrála v elektrických aranžmá hudbu vstřebávající renesanční a barokní hudbu, ale přílišná hlučnost jim vadila při aplikování historických strunných a dechových nástrojů. Po odchodu rockera Big Jima Sullivana se k nim připojil Eddie Baird (rovněž ze Scunthorpe) a skupina změnila stylové a nástrojové obsazení a také název – Amazing Blondel, podle Blondela of Nesle, který byl hudebníkem a skladatelem cestujícím napříč Evropou a významným způsobem přispěl k propuštění anglického krále Richarda I, když byl uvězněn ve Francii a stal se královým osobním přítelem.
Z jejich instrumentáře zmizely elektrické nástroje a hlavní důraz byl kladen na obsazení, které by odpovídalo renesančním hudebním souvislostem. Třebaže se odklonili od rockových principů, nadále se kamarádili se členy bluesrockové skupiny Free. Kytarista Paul Kossoff a zpěvák Paul Rodgers doporučili jejich hudbu producentovi Chrisu Blackwellovi z labelu Island Records. Ten, zaujat jejich originalitou, nabídl skupině nahrávací kontrakt a v r. 1969 a 1970 vycházejí jejich první albové projekty. Vzbudily pozornost mezi hudebními intelektuály a milovníky nekomerčních hudebních trendů a dostaly skupinu Amazing Blondel do širšího povědomí v Londýně a posléze na britských ostrovech.
Koncem téhož roku skupina nahrává v Island Studios svoje třetí album. Dostalo název Fantasia Lindum a firma Island jej připravila v lednu 1971 na gramofonový trh. Produkce se ujal Paul Samwell-Smith, bývalý člen slavné anglické skupiny Yardbirds, který se už několik let úspěšně věnoval producentské práci. Hudební režii dostal na starost Phil Brown, který měl velké zkušenosti s nahráváním akustické hudby, což albu velmi prospělo. Album obsahovalo dvacetiminutovou suitu Fantasia Lindum a pět kratších skladeb. Hudba byla komponovaná jako staroanglické madrigaly, propojené s alžbětínskou hudbou anglické renesance s důrazem na strunné nástroje, zejména na loutny, kytaru a dechové dřevěné nástroje. Pro album byly rovněž typické i sborové zpěvy, které byly posazeny do tenorové polohy podle dobových zvyklostí s patřičným manýrismem 16. století. Lindum bylo latinské označení starého města Lincoln, ze kterého pocházeli dva ze členů skupiny.
Projekt Fantasia Lindum byl natočen v sestavě John David Gladwin: druhá loutna, sólový zpěv, doublebass, theorba, Terence Alan Wincott: recorders, sbory, klavír, krumhorn, harpsichord, harmonium, dřevěné dechové nástroje, Eddie Baird: první loutna, sbory, zvonkohra, dulcimer, kytara. V závěrečné skladbě Siege Of Yaddlethorpe byl přizván jako host bubeník Jim Capaldi ze známé skupiny Traffic, který svými perkusivními zvuky bicích nástrojů a pochodových bubnů navodil patřičnou atmosféru.
Album objevilo mnoho příznivců i mezi známými hudebníky a Amazing Blondel získali přízeň jmen jako byl např. Stevie Winwood (Spencer Davis Group, Traffic), ale i Ian Anderson (Jethro Tull). Amazing Blondel otevřeli široký prostor pro další skupiny, které v podobných variantách navazovaly na staroanglický odkaz historické hudby, jako byly například Pentangle, Gryphon, Steeleye Span nebo raní Strawbs… Vystupovali společně na koncertních vystoupeních s Genesis a Procol Harum.
Obal alba vystihoval staroanglickou renesanci dobovou temnotou a stylovými kostýmy, ve kterých trio na svých koncertech vystupovalo. Jejich koncerty se časem orientovaly na historická města a hrady Anglie, Walesu a Skotska. S velkým úspěchem vystupovali i v rodném městě anglického dramatika Williama Shakespeara – v Stratford-upon-Avon.
Skupina v letech 1970 až 1976 natočila osm alb. Její členové se ale potom pod svými jmény poměrně častokrát setkávali na koncertních pódiích, aby vraceli hladivě podmanivou a melodicky kreativní renesanční hudbu svým posluchačům. Prezentovali hudební žánr, který celkem logicky nemohl zaujmout nějaká žebříčková postavení popularity. V daném žánru však patří Fantasia Lindum mezi respektovaný albový počin, odrážející snahy přiblížit posluchačům starou krásnou hudbu, kterou dnes můžeme slýchat nejen na koncertech, ale i při produkcích na hradech a zámcích. Není to artrock, není to folk – je to „jen“ melodicky krásná hudba. Čtyři hvězdičky udělím moc rád.

» ostatní recenze alba Amazing Blondel - Fantasia Lindum
» popis a diskografie skupiny Amazing Blondel