Amazing Blondel - Fantasia Lindum (1971)

Historizující podobenství staré anglické hudby, které kdysi reprodukovala trojice Amazing Blondel, je natolik nevšední a v dnešních dnech absolutně zapomenuté, tudíž pro generaci pod 40 dozajista nicneříkající, že jsem neodolal, abych je alespoň malinko nezviditelnil. Vědomostní bedna Petr Gratias v recenzi předešlé dopodrobna vylíčil historii vzniku kapely, i přechod jejího ostazenstva do čistě akustických vod, nacházející inspiraci v renesanční hudbě a tématech oné doby. Proto krátce k muzice:

Je tu šest skladeb a u dvou z nich, se jedná o instrumentální kousky. Jedním je dvojice renesančních tanců a druhý se nese v pochodovém rytmu. Titulní kus Fantasia Lindum, je dvacetiminutová členěná suita, která historií rezonuje naprosto dokonale. V její přítomnosti stačí zavřít oči a v momentě se nacházíte na nádvoří vznešeného středověkého hradu, či uprostřed komnaty překrásného, honosného zámečku. Zbylá trojice kratších a nutno podotknout že zapamatovatelnějších písní (v Safety In God Alone, dokonce cítím skrze vokální Anglické tradice, přítomnost Beatles), je zřejmě tím nejlepším na této desce. Loutnami, kytarami a flétnami se to tu doslova hmeží a jejich mistrné aranžérské propojení, v sobě velebí historizující pocit, plný nevšedních a hlubokých prožitků. Tím nejkrásnější na hudbě Amazing Blondel, jsou krásně posazevé hlasy, na jedničku sezpívané sborové vokály, potažmo sólové výstupy jejich členů, čerpající z dobových Anglických předobrazů.

Pokud máte rádi vážnou hudbu a svůj apetit občas proložíte odkazy k renesanční a barokní době, bude tohle trio tím pravým šálkem kávy právě pro vás.
reagovat

john l @ 22.07.2017 12:12:37
Horyna píše o historickém pojetí a tak mě zajímalo o co jde. Tady je to album celé: >> odkaz ale pro mě jako rockera, je tahle škatule už přes čáru. Chybí mě rockový odpich, drajv a emoce. Hodí se to spíš do zámeckých komnat a ne mezi drsňáky s kytarou na krku.

john l @ 22.01.2018 08:37:12
horyno poslouchal jsem konečně ty tvoje Gryphon a pak si chvíli lámal hlavu co mě je připomíná. Před nedávnem jsi tady propagoval Amazing Blondel, kteří mají s Gryphon hodně společného. Tedy s jedním rozdílem, u Gryphon se nezpívá. Ve výsledku opět nic pro mě, žádný rock, žádný odvaz. Ale i tak ď za rozšířené obzory.

horyna @ 22.01.2018 19:50:17
Ano Gryphon i Amazing B.jsou ze stejného těsta. Na takovou hudbu třeba spešl atmosféru, takže nic pro obyčejné elektrofili.

Britská hudební scéna počátku sedmdesátých let se vyznačovala nápadnou žánrovou pestrostí. Nejrůznější rockové, ale i jazzové deriváty se propojovaly s artrockovými směry, postpsychedelickým cítěním, folkovou hudbou, ale existovaly i zajímavé odklony směrem k historické hudbě, která inspirovala zejména studované hudebníky, kteří chtěli vytvořit umělý derivát staré anglické hudby v současnějších aranžmá a pojetích. Jednu takovou skupinu si nyní připomeneme, protože zmíněné album, na něž se zaměříme, oslaví právě čtyřicet dlouhých let od svého vzniku…
Studenti hudební fakulty královské koleje v Lincolnu, John Gladwin, pocházející ze Scunthorpe v hrabství Lincolnshire a Terence Wincott, pocházející z hrabství Hampshire, založili během studií skupinu Methusela, která hrála v elektrických aranžmá hudbu vstřebávající renesanční a barokní hudbu, ale přílišná hlučnost jim vadila při aplikování historických strunných a dechových nástrojů. Po odchodu rockera Big Jima Sullivana se k nim připojil Eddie Baird (rovněž ze Scunthorpe) a skupina změnila stylové a nástrojové obsazení a také název – Amazing Blondel, podle Blondela of Nesle, který byl hudebníkem a skladatelem cestujícím napříč Evropou a významným způsobem přispěl k propuštění anglického krále Richarda I, když byl uvězněn ve Francii a stal se královým osobním přítelem.
Z jejich instrumentáře zmizely elektrické nástroje a hlavní důraz byl kladen na obsazení, které by odpovídalo renesančním hudebním souvislostem. Třebaže se odklonili od rockových principů, nadále se kamarádili se členy bluesrockové skupiny Free. Kytarista Paul Kossoff a zpěvák Paul Rodgers doporučili jejich hudbu producentovi Chrisu Blackwellovi z labelu Island Records. Ten, zaujat jejich originalitou, nabídl skupině nahrávací kontrakt a v r. 1969 a 1970 vycházejí jejich první albové projekty. Vzbudily pozornost mezi hudebními intelektuály a milovníky nekomerčních hudebních trendů a dostaly skupinu Amazing Blondel do širšího povědomí v Londýně a posléze na britských ostrovech.
Koncem téhož roku skupina nahrává v Island Studios svoje třetí album. Dostalo název Fantasia Lindum a firma Island jej připravila v lednu 1971 na gramofonový trh. Produkce se ujal Paul Samwell-Smith, bývalý člen slavné anglické skupiny Yardbirds, který se už několik let úspěšně věnoval producentské práci. Hudební režii dostal na starost Phil Brown, který měl velké zkušenosti s nahráváním akustické hudby, což albu velmi prospělo. Album obsahovalo dvacetiminutovou suitu Fantasia Lindum a pět kratších skladeb. Hudba byla komponovaná jako staroanglické madrigaly, propojené s alžbětínskou hudbou anglické renesance s důrazem na strunné nástroje, zejména na loutny, kytaru a dechové dřevěné nástroje. Pro album byly rovněž typické i sborové zpěvy, které byly posazeny do tenorové polohy podle dobových zvyklostí s patřičným manýrismem 16. století. Lindum bylo latinské označení starého města Lincoln, ze kterého pocházeli dva ze členů skupiny.
Projekt Fantasia Lindum byl natočen v sestavě John David Gladwin: druhá loutna, sólový zpěv, doublebass, theorba, Terence Alan Wincott: recorders, sbory, klavír, krumhorn, harpsichord, harmonium, dřevěné dechové nástroje, Eddie Baird: první loutna, sbory, zvonkohra, dulcimer, kytara. V závěrečné skladbě Siege Of Yaddlethorpe byl přizván jako host bubeník Jim Capaldi ze známé skupiny Traffic, který svými perkusivními zvuky bicích nástrojů a pochodových bubnů navodil patřičnou atmosféru.
Album objevilo mnoho příznivců i mezi známými hudebníky a Amazing Blondel získali přízeň jmen jako byl např. Stevie Winwood (Spencer Davis Group, Traffic), ale i Ian Anderson (Jethro Tull). Amazing Blondel otevřeli široký prostor pro další skupiny, které v podobných variantách navazovaly na staroanglický odkaz historické hudby, jako byly například Pentangle, Gryphon, Steeleye Span nebo raní Strawbs… Vystupovali společně na koncertních vystoupeních s Genesis a Procol Harum.
Obal alba vystihoval staroanglickou renesanci dobovou temnotou a stylovými kostýmy, ve kterých trio na svých koncertech vystupovalo. Jejich koncerty se časem orientovaly na historická města a hrady Anglie, Walesu a Skotska. S velkým úspěchem vystupovali i v rodném městě anglického dramatika Williama Shakespeara – v Stratford-upon-Avon.
Skupina v letech 1970 až 1976 natočila osm alb. Její členové se ale potom pod svými jmény poměrně častokrát setkávali na koncertních pódiích, aby vraceli hladivě podmanivou a melodicky kreativní renesanční hudbu svým posluchačům. Prezentovali hudební žánr, který celkem logicky nemohl zaujmout nějaká žebříčková postavení popularity. V daném žánru však patří Fantasia Lindum mezi respektovaný albový počin, odrážející snahy přiblížit posluchačům starou krásnou hudbu, kterou dnes můžeme slýchat nejen na koncertech, ale i při produkcích na hradech a zámcích. Není to artrock, není to folk – je to „jen“ melodicky krásná hudba. Čtyři hvězdičky udělím moc rád.
reagovat

Voytus @ 20.12.2011 08:46:26
Díky za tip! Včera jsem jen tak na zkoušku stáhl dvě alba - toto a Restoration (1997) a byl příjemně překvapen.

Petr Gratias @ 20.12.2011 15:47:22
Zdravím, Voytusi....
jsem rád, že jsem Ti mohl dát dobrý tip.
Když se někdy cítím z té decibeláže hard rocku,
classical rocku, blues rocku, art rocku, jazz rocku, prog rocku už unaven a vyšťaven.... právě tento typ hudby, který vrací
staroanglické tradice je tím nejlepším řešením, jak nalézt tu správnou rovnováhu.

Voytus @ 20.12.2011 15:51:57
Máme to zřejmě dost podobné, také rád sáhnu po britských folkařích - ať už Fairport Convention, Pentangle, Bert Jansch nebo Nick Drake, všechno parádní hudba. Poslední jmenovaný mě dostal natolik, že nezbylo než sem napsat bio. Znáte vlastně Nicka Drakea? Nezdálo se, že by tady kromě mě někdo další byl.

PaloM @ 18.08.2015 07:32:57
Nádhera! Práve album počúvam >> odkaz Dodatočne vďaka Petrovi za recenziu, aj keď už sem nezavíta.