Pink Floyd / The Piper at the Gates of Dawn (1967)

Než jsem se dostal k tomuto albu, znal jsem Dark Side Of The Moon, The Wall, A Memory Lapse Of Reason a Division Bell. Pak jsem si poslechl tohle debutové album z beatového období. Koncepčně je naprosto perfektně zvládnuté a u debutu je to zvlášť zajímavé. Ze začátku mě moc neuchvátilo, ale patrně z toho důvodu, že jsem ani neměl čas si ho vychutnat. Po době jsem se k němu vrátil. A spolu s beatlovskými 2 alby (Seržant a Magical Mystery Tour) z toho roku je to (dle mého názoru) největší zásah do duší posluchačů v tom úžasném roce 1967. Astronomy Domine je dost progresivní rock, nejvíc na té písni se mi líbí ten text se zpěvem na začátku se sestupňující tendencí až k liniím astronomických bezedných harmonií. Lucifer Sam se mi taky dost líbí, a snad i víc, hlavně ta kytara (a i ten název). To se dostávám k Matilda Mother, ta se mi líbí z celého alba snad nejvíc. Jak jde postupně kytara a zvukem napodobuje každou hlásku. Písnička Flaming mě moc neuchvátil. V Pow R. Toc H. jsou velmi impozantní hudební motivy, hlavně ty Masonovy bicí a celkové rozložení všech zvuků se smyslem pro delikátnost. Šestá píseň je opět přínosem barevnosti nápadů, ale řekl bych méně povedené než u předchozí písně, povedený je zpěv na konci. Interstellar Overdrive patří k těm lepším na albu, asi nejlíp vystihuje tu dobu a do celkové koncepce zapadá velice dobře. Gnome má dobrý vokály. Chapter 24 se s klávesy a zvony na albu dobře výjimá, ale jinak mě neuchvátila, jako následující Scarecrow. A písničku Bike nelze mít nerad, ta je jednoznačně jedna z těch lepších, tu si přehrávám stále dokola, ta se moc povedla, znám ji z dřívějška...

» ostatní recenze alba Pink Floyd - The Piper at the Gates of Dawn
» popis a diskografie skupiny Pink Floyd