Marillion / Brave (1994)

Ačkoli nejsem žádný recenzista a úvahy o hudbě většinou probírám raději při rozhovorech, zřejmě by i mě samotného mrzelo, kdybych se nevyjádřil k "mé" skupině a pro mě jejich nejlepšímu dílu. Po poslechu tohoto koncepčního alba jsem se okamžitě začal více zajímat o kapelu a jejich další (a předešlé) počiny. Po dlouholetém "uctívání" této skupiny se ve mně zakořenilo dost názorů. Jedním z nich je fakt, že Brave na mě působí jako sklenička nečeho tvrdého pro alkoholika, který nemůže bez ní být. Nemíním popisovat jednotlivé skladby či vysvětlovat, o čem celé LP je, to už udělali recenzisti přede mnou, jen si chci rýpnout do všech, co tvrdí, že Marillion bez Fishe už není Marillion. Naopak, Marillion díky Bohu je bez něj přesně tam, kde má být a to díky člověku, který má největší podíl na tomto skvostu v progrockové sféře. Díky Stevenovi Hogarthovi.

» ostatní recenze alba Marillion - Brave
» popis a diskografie skupiny Marillion