Änglagård / Hybris (1992)

V dnešní době nenalezneme příliš mnoho klenotů jako v 70.letetech (je to samozřejmě můj subjektivní názor). Tato deska mě však velice překvapila, je plná nápadů a přechodů, jakoby z jiného světa. Mám slabost pro přechody na akusticko-kytarové pasáže s flétnou a pak zpět do rockovější části apod, což tato deska splňuje vrchovatě. Úvodní skladba Jordrok mi připadá nejpropracovanější, není zde prakticky slabší místo. Varhany mi přípomínají strašidelný hrad. Melotron krásně podbarvuje kytary, zpěv možná někomu přijde příliš Yesovský-neobvyklý, ale je to jen o zvyku. Však milovníci italské scény si také museli zvyknout na italský zpěv, ne jinak tomu bude u švédské progresivní scény. Myslím, že základní charakteristický rys této desky je obliba přechodu z jemných pasážích do tvrdších a zase zpět, k tomu přičtu geniální melodie a vzniká z toho klenot, kterých je stále méně a méně (když mluvím o dnešní době).

» ostatní recenze alba Änglagård - Hybris
» popis a diskografie skupiny Änglagård