Änglagård - Hybris (1992)
01. Jordrok (11:10)
02. Vandringar i Vilsenhet (11:53)
03. Ifran Klarhet Till Klarhet (8:04)
04. Kung Bore (12:57)
(total time- 44:04)
Bonus na remasteru 2002/2003:
05. Ganglat fran Knapptibble (7:19)
Obsazení:
Tord Lindman - guitars and vocals
Jonas Engdegård - guitars
Thomas Johnson - keyboards
Anna Holmgren - flute
Johan Högberg - bass, basspedals, mellotroneffects
Mattias Olsson - drums and percussion
Kapelu Anglagard můžeme s čistým svědomím označit za pionýry severského progresivního rocku, kteří na začátku devadesátých let odstartovali renesanci tohoto hudebního směru. Svým mellotronovým pojetím a syrovým, přitom na výsost melodickým soundem se snažili obrátit určitou část posluchačské obce zpátky do hloubi sedmdesátých let až k raným dílům karmínového krále.
Jejich hudba je kromě klasické rockové stravy namixována také s pomocí mellotronů, hammondů, klavíru a příčné flétny. Charakteristické jsou dlouhé, tempově často obměňované instrumentální plochy plné melancholických nálad. Malebnost určitých částí si s divákem dojemně pohupuje a nechává doslova nasávat sladký anglagardovský mok tryskající za zvuku španělek, klavíru a flétny vzhůru, ale jen do té doby, než na scénu vtrhnou rázné a přesné údery bicích, mellotronový tajfun a výrazný kytarový riff. Každému musí být po několika minutách jasné, jací skvělí to jsou muzikanti a přesto, že čerpají z odkazu svých vzorů, o žádný plagiát se rozhodně nejedná. To spíš naopak, jeden motiv na začátku úvodu alba si celkem okatě vypůjčili do své písně Stoltovi květinoví králové.
Mít tahle dnes už určitě kultovní kapela početnější albovou diskografii a pravidelnou koncertní činnost, byli by z nich hvězdy první velikosti. Ale to by nejspíš přišli o onu kultovní auru. A zato, že kdysi právě oni pozvedli praporec progresivního rocku který byl v předchozí desetiletce tak často ušpiněn a pošlapán, jim určitě patří velký dík.
reagovat
PaloM @ 29.03.2018 07:32:59
Je to špičková progresívna skupina. O históriu som sa zatiaľ nezaujímal, hudba však hovorí za všetko. Vnímam ju podobne ako ty, horyna.
Vďaka za pripomienku.
oř @ 29.03.2018 10:16:37
Ocenil bych, kdyby se tady častěji zpívalo a angličtina by taky bodla. Další desky neznám, ale předpokládám, že budou podle podobnýho mustru.
Brano @ 29.03.2018 11:01:39
Anglagard-Hybris.K tomu niet čo dodať.Absolútna HUDBA!!!
horyna @ 30.03.2018 06:39:20
oř: na Hybris se zpívá jen v určitých částech a na dalších deskách je vokální stopa vynechána úplně.
northman @ 30.03.2018 06:57:22
Poslechl jsem si tohle album, které jsem do dneška neznal. Určitě má své obdivovatele, ale já mám takovou předtuchu, že moje zkušenost bude stejná jako s Anekdoten, po prvotním nadšení nastane hluboké zklamání. Mnohem radši si poslechnu vzory obou těchto kapel King Crimson. Na téhle desce není nic originálního, mellotrony jako u King Crimson i podobné postupy. Mně se jako pokračovatelé King Crimson mnohem více líbí maďarští After Crying, jejich mistrovské dílo Megalazsoták es meszomoritottak je pro mě mnohem lepší už nepoužíváním bicích a skutečnými houslemi, je to jediná skupina kde mi nevadí maďarština. Nedám tomuhle albu dvě hvězdy, které by si zasloužilo.
horyna @ 30.03.2018 07:21:32
northman ahoj: samozřejmě když TO tam necítíš, je zbytečné se do podobné muziky nutit. Máš pravdu, nejspíš by to u tebe byl podobný případ jako s Anekdoten. Ty kapely mají většinu vztyčných bodů podobných a King Crimson si za vzory berou, to je bez debat. S tou originalitou bych byl kapánek zdrženlivější. Přeci jenom jsou Anglagard i Anekdoten teritoriálně ze severu a právě tohle etnické zařazení je od KC dokáže odpárat. Jde o atmosféru - severskou, chladnou, zádumčivou a občas i pěkně depresivní. To byli sice KC občas také, ale v jiné sféře, to nelze přeslechnout.
Oni vlastně pokračují v jejich odkazu, nemusí to být ukrutně originální, ovšem působivost se jim upřít nedá. A to neříkám proto, že bych se jich potřeboval zastávat.
northman @ 30.03.2018 07:41:42
horyna: zdravím, bude to určitě tak, mně ze severských kapel sedí třeba Samla Mammas Manna a Panzerpappa, nevzpomenu si na další.Tyhle kapely tam mají takovou esenci jazzu a Franka Zappy, to se mi líbí více. Jinak uznávám, že Anglagard mají spoustu obdivovatelů, After Crying doporučuji i jiné desky, než kterou jsem uvedl.
oř @ 30.03.2018 08:34:53
dovedu se ztotožnit s názorem northmana. King Crimson byli unikátní a jakkoli chceš někoho napodobovat, nedopadá to moc dobře. V dnešní době je nesmírně těžké přijít s něčím osvěžujícím a zrovna tahle kapela mě osvěžující nepřipadá. Její nefunkčnost je odrazem její neoriginality.
Mayak @ 30.03.2018 09:08:46
oř: ... z toho, veľmi slušne napísané - kontroverzného odstavca - čo si práve napísal, prirodzene vyplýva predovšetkým jedna otázka: Akým spôsobom je kapela Änglagård nefunkčná ???
oř @ 30.03.2018 09:40:06
Myslím jejich nepravidelné nahrávací sekvence. Teď se dívám na internetové stránky a tam kapela skutečně žije.
Mayak @ 30.03.2018 09:43:27
northman:
Albumy "Megalázottak és Megszomorítottak " od After Crying a "Hybris" od Änglagård vnímam ako veľmi rovnocenné a vzhľadom na dobu kedy prišli "na svet" (obidva rok 1992) ako veľmi významné a vlastne zásadné.
Vďaka práve After Crying som sa naučil tolerovať maďarčinu v (sofistikovanej) rockovej hudbe, čo som v rokoch predtým takto nevnímal.
Aj After Crying, aj Änglagård sú len špecifickou odozvou - variáciou na čaro 70.rokov, ktoré už bude navždy neopakovateľné, no pokusy (aj úspešné) o to prinášať aspoň niečo nevšedné do stále novovznikajúcich hudobných diel a produktov tu budú neustále ...
northman @ 31.03.2018 03:06:14
Mayak: zdravím, nemyslel jsem to zle, mně se prostě tohle napodobování nelíbí. Nechat se inspirovat je pro mě přípustné, třeba inspirace Frankem Zappou a Captain Beefheartem v případě Residents, nebo Humble Grumble, Flat Earth Society, Wrong Object a dalších. V případě Anglůagard, Anekdoten, a abychom nezůstali jen u těchto kapel, tak třeba i u japonských Bi Kyo Ran, nebo jmenovaných After Crying se jedná o identickou hudbu, jako hráli King Crimson na počátku sedmdesátých let. Ze stejných důvodů se mi nelíbí německá kapela Kingdom Come, která napodobuje Led Zeppelin instrumentálně, tak i hlasovým projevem Lennyho Wolfa. Hudebníci jsou určitě na vysoké instrumentální úrovni a ta hudba se dá poslechnout, v mém případě pouze jednou, protože podruhé bych to už nezkousl. Hezký svátky.
northman @ 25.04.2018 04:25:55
Mayak:zdravím, vzal jsem si tvoje slova k srdci a k tomu , abych toto album lépe poznal jsem si jej za poměrně vysokou cenu koupil v japonském provedení. Co mi CD přišlo, tak jsem si jej už minimálně pětkrát poslechl, neposlouchám v současné době nic jiného. To CD je naprosto dokonale nahrané i zahrané, více než King Crimson cítím z jejich hudby vlivy Genesis, hlavně díky flétně na kterou hrával Peter Gabriel. Lidové vlivy nelze nepřeslechnout, stejně jako různé cinkání a mellotron jako od mistra Frippa. Líbí se mi použití kostelních varhan v úvodní skladbě, něco podobného použili Yes na Going For The One. Komu se líbí hudba, která má simulovat hudbu symfonickou, tak je tohle album tou nejlepší variantou, není to plagiát, jak jsem původně uvedl, ale stejně se mi tenhle druh hudby nelíbí a nevyhledávám jej. Tohle CD bude mít čestné místo v mé sbírce a možná se k němu někdy vrátím.
PaloM @ 25.04.2018 09:06:41
northman: neber to prosím ťa v zlom, ale skutočne si veľa investoval do CD len na základe odporúčania iného fanúšika? Ako píšeš, nedopadlo to priaznivo pre Änglagård.
Ja som dvakrát v živote zle investoval do hudobných nosičov, lebo som dal iba na recenzie a nevypočul som si vopred.
Išlo o dve CD: Metallica - St.Anger a Dream Theater - Octavarium Stáli po 600 SK (20 €).
Odvtedy si radšej vopred vypočujem aspoň z mp3 alebo z iných zdrojov na internete.
Ale beriem to ako daň zanieteného fanúšika :-)
northman @ 25.04.2018 09:16:30
PaloM: je zde hodně pozitivních hodnocení této desky, mně se na první poslech , přiznám nelíbila, poslechl jsem si to pak několikrát z YouTube a začal jsem si říkat, že na tom něco bude, a proto jsem si přes ebay koupil japonskou výroční verzi z Číny, možná to je fake, ale dal jsem za něj i s poštovným necelých 1200,- Kč, ve srovnání s vinylem tohoto alba je to zlomek. Jak to přišlo, tak jsem začalo poslouchat a něco na tom je, není to sice moje krevní skupina, ale dá se to. Mám ve sbírce desky, které jsou na tom podobně (například poslední album Piunk Floyd Endless river na mini LP) , ale kvůli kompletaci jsem si je pořídil, našel bych tam i spoustu dalších. I Frank Zappa, kterého obdivuji má spoustu alba, která jsem chtěl, ale neposlouchám je.
oř @ 25.04.2018 10:15:59
Nechápu? Proč mít doma něco, co neposlouchám. Zbytečně vyhozené peníze. Můžete mi to vysvětlit. Nebo je takových bláznů víc?
Jarda P @ 25.04.2018 11:32:30
Možná kdybych kupoval naslepo, tak bych doma něco co neposlouchám mohl mít. Jelikož ale kupuju rovněž po předchozím otestování, tak to nehrozí. Výjimku tvoří nové remastry CD, které jsem si mylně pořídil v domnění, že budou mít lepší zvuk než ty předchozí.
northman @ 25.04.2018 11:37:07
oř: zdravím, nevím co je na tom k nepochopení,mám rád moderní populární hudbu a jsem sběratel, mám ve své sbírce například 4x různý komplet vinylů Beatles (původní japonské vydání v modré krabici, původní vydání filipínské v zelené krabici, původní vydání MFSL v černé krabici, nové vydání v černé krabici) a od stejné kapely mám 4x kompletní vydání CD (v dřevěné krabici s roletou, MFSL vydání, nové vydání v černé krabici stereo, japonské mono vydání). Takže co je na tom k nepochopení. Třeba mám taky čtyři různá vydání alba Trout Mask Replica na vinylu, několik vydání Sticky Fingers atd.
itchycoo @ 25.04.2018 11:57:03
@northman
Ahoj, takový sběratelský zápal je hoden obdivu. Pro vydavatelství a distributory musíš být požehnáním.
Gratuluji a tiše závidím.
northman @ 25.04.2018 11:59:44
oř: a navíc v tom množství muziky co mám doma se jedno CD, které jsem až tak nechtěl ztratí a nemrzí mě to, jsme tady chvilku, tak si máme dělat radost.
PaloM @ 25.04.2018 12:23:22
northman: no, ako zberateľ, pochopil som.
northman @ 25.04.2018 12:33:12
PaloM: dokonale :-)
oř @ 25.04.2018 15:29:03
northman ale k čemu to všechno? Muzika je pořád ta samá, ať je deska modrá nebo zelená. Hlavně nemáš šanci to poslechnout a když je to stejné ani motivaci.
Mohyla @ 25.04.2018 16:36:12
Prečo filatelisti túžia po origináli Modrého Maurítia, keď je jeho obrázkov plný internet? :-)
Pegas @ 25.04.2018 18:47:37
oř: To je prostě sběratelská záležitost, že si koupíš i desku, kterou moc nemusíš, třeba jenom proto, že si chceš zkompletovat diskografii.
oř @ 25.04.2018 20:16:18
to bych ještě pochopil, ale mít jednu desku ve čtyřech vydáních s naprosto stejnýma skladbama, je totální blbost a milionářský rozmar.
northman @ 26.04.2018 03:47:25
oř: zdravím, třeba ty Beatles, předpokládám, že se tobě až tak nelíbí, já mám pro ně vášeň. Popíšu ti jednotlivá vydání, původní japonské vydání Collection je v provedení s původními obaly, vloženou přílohou s texty a fotkami, MFSL (Mobile Fidelity Studio Lab) je audiofilské provedení s jednotným obalem všech desek a sešitem, kde jsou všechny původní přebaly, chtěl jsem původní britské vydání, ale cena toho filipínského byla příznivá a navíc je v něm Hey Jude, která není v žádném souboru. To nové vydání jsem si koupil, protože tam byly navíc dvě desky a velká kniha, tohle vydání hraje nejhůře a je nejméně povedené, stejně jako stereo verze CD. Když nejsi sběratel , tak to nepochopíš :-). Když jsem ženě řekl, že ta MFSL verze LP se prodává za 2500 dolarů, tak říkala "děti to možná nevyhodí, ale prodají, nebo si to nechají jako raritu".
Pegas @ 26.04.2018 17:13:10
oř: To je to samé. Samozřejmě to něco stojí, ale to už si musí každý rozmyslet sám, do čeho chce investovat. Sám nemusím koupit každé vydání, raději upřednostním nákup jiné desky. Ale kdo kupuje desky, tak má pro něj nejspíš význam i obal, bonusy, mix ap., nejde jen o stejné písničky. Pro mnoho lidí není pochopitelné ani to, že si někdo hudbu vůbec kupuje.
PaloM @ 26.04.2018 18:14:54
Pegas: v okruhu mojich známych, kde žijem, okrem mňa už nikto nekupuje. Keď nebol internet, hudbu kupovali. A teraz, keď už netreba ani stiahnúť, ale rovno streamovať, načo by platili?
Proste sme podivní exoti, platiť za niečo, čo je zadarmo.
oř @ 27.04.2018 07:17:05
Taky se řadím do sekce sběratelů, ale s rozumem. Vyhazovat desetitisíce, nebo dokonce sta za nahrávky které doma už mám a i tak je nestíhám poslouchat je totální blbost. Než protočím deset alb od Beatles zabere to třeba rok, někdy i víc. S vědomím, že bych měl absolvovat stejné kolo ještě dvakrát, třikrát s tou stejnou nahrávkou jen proto že má jiný obal a jiný zvuk by mě zabilo. Už tak to není kam dávat, to bych potřeboval snad speciální barák jenom na muziku. A kdy bych jedl, spal........... s vědomím tisiců a tisíců nahávek asi nikdy. Ztrácí to smysl, přehled a zábavu.
Neslyšel Zeppeliny, nebo Yes pět let, jenom proto, že před nima je miliarda jiných věcí které jsem netočil stejnou dobu je na smrt.
Mayak @ 29.04.2018 09:58:26
K polemike ku "Hybris" už len stručne - kedysi som dal tento klenot do svojho TOP 20 (all times) a už na tom nič nemienim meniť...
>> odkaz
... a Änglagård som videl na živo dosiaľ aspoň raz ...
ANGLAGARD, MOSTLY AUTUMN, RIVERSIDE, Believe (Pol), Osada Vida (Pol), 31.august 2013, VI. INO-ROCK Festival, Teatr Letni, Inowroclaw
jirka 7200 @ 29.04.2018 11:01:28
Kdo neměl štěstí jako Mayak, který viděl naživo úctyhodné množství kapel z prog rockové scény, může potěšit oko i sluch na vydaném DVD Anglagard :
>> odkaz
ukázka z YTB :
>> odkaz
Mayak @ 29.04.2018 11:14:31
Koncert Änglagård, ktorý som videl v r. 2013 v poľskej Inowroclawi je identický s týmto, ktorý odohrali na NOTP v Loreley šesť týždňov pred tým ...
>> odkaz
Hybris bol pre mňa vždy najvyššou métou progresívneho rocku.Ako keď horolezec zdolá Mount Everest a v tom momente si uvedomí,že vyššie sa už ísť jednoducho nedá.
Hybris tvoria štyri dlhé skladby.Tiché melancholické pasáže sa umne striedajú s hlasitými,ten kontrast je doslova dychberúci,jemná melodická linka ľúbeznej flauty zrazu prerastie v nespútané progrockové orgie burácajúcich hammondov,kvíliacich gitár a úderne energických bicích.Nežné klavírne intro razom pretne chrámový organ až z toho striasa a reže do živého ako ostrá žiletka.Rytmy a protirytmy, zdanlivý crimsonovský chaos ,pod povrchom ktorého sa skrýva precízny poriadok a usporiadanosť.Takmer všadeprítomný mellotron cielene podfarbuje temnú atmosféru a človeku ide od vzrušenia priam vyskočiť srdce z hrude.Občasné spievané pasáže v tajomnej švédštine a severské etnické melodické prvky len znásobujú mystický charakter tohto diela.
Ďaľšie slová sú zbytočné.Tam,kde božská nadpozemská múza splynie s krehkými smrteľníkmi vznikne HUDBA,ktorá nás odpútava od každodenných starostí, tlmí naše temné pudy a prebúdza v nás poznanie,že nie sme konzumné chamtivé zvieratá,ale ľudia!Hlboko sa klaniam!
reagovat
horyna @ 23.09.2016 18:00:20
Zdravím Brano: díky za přimomenutí alba, na které mám už dlouhou dobu políčeno, ale pořád jsem se jaksi nedostal k jeho nákupu. Věřím že je dokonalý, alespoň podle toho, jak se tu nad ním všichni rozplýváte:-)
Brano @ 23.09.2016 18:22:37
horyna,ďakujem za tvoju reakciu.Áno,tento album je vznešená dokonalosť sama a zároveň nebeská potrava pre dušu.
Při pátrání po novinkách (letos jich bude prehrsel, Tygers of Pan Tang, Theocracy, Labyrinth) jsem narazil na tyto Seveřany se zajímavým názvem a neméně zajímavým coverem desky. Debutni album patří po několika soustředěných poslesich defitivne do sbírky a rozhodně pořidím i další dvě desky. Přestože jde o instrumentální věci, atmosfera a kvalita "pouhých" čtyř skladeb je zkratka famózní. 5/5
reagovat
Jardo @ 11.09.2016 19:31:45
Pre mňa je tento album spolu s debutom Marillion vrcholom neoprogu.
Aj ich ďalšia doska je skvelá. Tá posledná štúdiová z roku 2012 mi už nesadla, čo sa však nedá povedať o nasledujúcom živáku.
Mayak @ 12.09.2016 15:11:25
Jardo: ... "Pre mňa je tento album spolu s debutom Marillion vrcholom neoprogu." ...
Je skutočne fajn, že sa Ti "Hybris" tak veľmi páči ... akurát s termínom "neoprog" nemá absolútne NIČ spoločné (ani v pochvalnom, ani v pejoratívnom význame) ...
V dnešní době nenalezneme příliš mnoho klenotů jako v 70.letetech (je to samozřejmě můj subjektivní názor). Tato deska mě však velice překvapila, je plná nápadů a přechodů, jakoby z jiného světa. Mám slabost pro přechody na akusticko-kytarové pasáže s flétnou a pak zpět do rockovější části apod, což tato deska splňuje vrchovatě. Úvodní skladba Jordrok mi připadá nejpropracovanější, není zde prakticky slabší místo. Varhany mi přípomínají strašidelný hrad. Melotron krásně podbarvuje kytary, zpěv možná někomu přijde příliš Yesovský-neobvyklý, ale je to jen o zvyku. Však milovníci italské scény si také museli zvyknout na italský zpěv, ne jinak tomu bude u švédské progresivní scény. Myslím, že základní charakteristický rys této desky je obliba přechodu z jemných pasážích do tvrdších a zase zpět, k tomu přičtu geniální melodie a vzniká z toho klenot, kterých je stále méně a méně (když mluvím o dnešní době).
reagovat
?Čo Švéd, to muzikant?, platí v posledných rokoch celkom presvedčivo. Plejáda švédskych hudobných zoskupení, hrajúca škálu muziky od ľúbivého popu a melodického rocku, až po tie najúžasnejšie projekty, či už metalového charakteru, alebo, čo nás najviac zaujíma, art rockové a progresívne rockové skvosty, je v tejto severskej krajine snáď nekonečná...
Aj keď album ?Hybris? má v tomto čase 12 rokov, svoju dobu jednoznačne predbehlo a nasadilo laťku celému progrockovému svetu nesmierne vysoko. Prvotina mimoriadne talentovanej a invenčnej partie piatich mladíkov, doplnenej flautistkou porazila týmto dielom celú britskú progresívnu scénu na hlavu. Inštrumentálne výkony, no najmä netypický kompozičný a aranžérsky prístup dali tejto kapele status kultu, napriek tomu, že vydala len dve štúdiové dosky a jeden živák a potom... bez zjavnej príčiny sa zo sveta prog rocku, na veľkú škodu vytratila (vlastne na vrchole slávy ? v nekomerčnom zmysle slova).
Aby som zbytočne nerečnil, odporúčam pozrieť si snáď najvýznamneší svetový internetový progarchív (takto by malo raz vyzerať NAŠE PROGFÓRUM) na >> odkaz , kde podľa art & prog rockových fanúšikov (hodnotiteľov a amatérskych recenzentov, ako sme aj my) z celého sveta sú obe radové CDs ANGLAGARD v historickom TOP 20 na úplne čelných pozíciách spolu s trojicou najlepších troch diel GENESIS a za sebou v poli ?porazených? nechávajú kompletné diskografie YES, Pink Floyd, King Crimson, Marillion, Camel, o talianskej prog scéne ani nehovoriac...
Na 44 minútovom, nabitom CD sú štyri skutočne vyrovnané kompozície: ?Jordrök? (11:10), ?Vandringar i Vilsenhet? (11:53), ?Ifrån Klarhet Till Klarhet? (8:04), a ?Kung Bore? (12:57).
Sú to štyri drahokamy do náhrdelníka nedoceniteľnej hodnoty, ktorý sa volá ?Hybris?.
Takýto debut sa podarí kapelám v tomto žánri hudby snáď raz za desať rokov - asi mimo King Crimson a ich albumu ?In the Court of the Crimson King" (1969) a Marillion s albumom ?Script for A Jester Tear? (1983) práve len ANGLAGARD so svojim skutočne prelomovým dielom...
Päť hviezdičiek je málo...
reagovat
Jeden z najlepších albumov 90tych rokov!!! Predstavte si starých King Crimson zmiešaných s francúzskou školou kapiel ako Shylock, do toho basgitaru z Yes a značnú dávku škandinávskeho folku, klasické 70s nástroje, celé to trochu pritvrdťe a asi tak znejú Anglagard. Jednoznačne sú lepší ako Anekdoten aj Landberk, po muzikálnej stránke najmä. Zo 4 skladieb na albume si neviem vybrať obľúbenú ani, všetky sú dobré. Album má veľmi pôsobivú melancholicko-mystickú typicky seversko-chladnú atmosféru, obsahuje nádherné melódie a vôbec, škoda viac písať - toto je fakt PECKA!!! Myslím že momentálne je tento album out of print, takže zohnať ho bude dosť problematické ale stojí to za to! Súverenne 5 hviezdičiek!
reagovat
- hodnoceno 15x
- hodnoceno 0x