Extreme / III Sides To Every Story (1992)

Tímto albem Extreme dotkli se hvězd. Skvělá deska, která před dvaceti lety nemohla chybět na žádném našem mejdanu. Výběr hudby na takový dýchánek byl vždy naprosto esenciální, ten poslouchal to a ta zas tohle, ale v názoru na III Sides To Every Story jsme se vzájemně shodli. I když tehdy poslouchal jsem spíš ultrametály, Extreme líbili se i mě. A to tak, že moc. Cédéčka však pro mne byla tenkrát ještě vzácná a velmi drahá a tak pár let trvalo, než jsem stříbrný kotouček konečně zařadil do své sbírky.

Po důrazné Warheads, která album otevírá přichází první velký hit - Rest in Peace. Smyčcový úvod, peprný Bettencourtův nájezd, přiměřeně chytlavý refrén a špičkové melodické kytarové sólo navrch. Ve vysílání místního rádia Rest in Peace tenkrát rotovala poměrně často a jakmile jsem ji na pracovišti při budování kapitalismu zaslechl, křepce zamířil jsem k přijímači, o montérky utřel ukoptěné pazoury a volume vytočil pěkně na maximum.K nelíčené radosti mých kolegů. Ale dost bylo vzpomínek, jedeme dál.

Rázná Politicalamity využitím dechové sekce připomene předchozí placku Pornograffitti a Color Me Blind je znovu odpíchnutý rokec, nikoli Rittberger, s parádními vokály. Živě jsem Extreme nikdy neslyšel, ale na desce jim to zpívá skvěle. Pořádný odzemek nutící posluchače do skoku, to je skladba Cupid's Dead. Skvělá kytarová masáž. Hyper melodickým a přitom energickým kouskem je následující Peacemaker Die, s jak cholera nakažlivým refrénem, kterým končí první a ostřejší kapitola alba.

Křehčí druhou část - Mine - uvádí baladická Seven Sundays, vlastně první cajdák na desce. A vůbec ne špatný. Budu se opakovat, ale vokály jsou tu opět špičkové. Tragic Comic je ráznější, ovšem s půvabně subtilní instrumentací. Taková unplugged taneční věcička s pěkným refrénem. Následující dvojka - Our Father a Stop the World - jsou písněmi nabitými obrovským hitovým potenciálem. Jedna lepší než druhá, s opravdu skvostnými melodiemi. Kraťoulinká, symfoňákem podmázlá God Isn't Dead? už posluchače připravuje na třetí kapitolu - & the Truth. Cherone v ní podává famózní výkon, při kterém se mi ježí srst po celém těle.

Hrací skříňka skrývá poklad v podobě do tří partů rozděleného kusu Everything Under The Sun. Dámy a pánové, tak tohle je přepečlivě vystavěná kompozice, hotový majstrštyk! Tempo sice nikterak kvapné, ale atmosféra hustá tak, že by se dala krájet. A s lahůdkovým doprovodem symfonického orchestru k tomu. Pocity z poslechu jsou vskutku velmi povznášející, zejména ze závěrečné Who Cares? s explozivními vstupy symfoňáku. Klobouk dolů.

Tohle je úžasná deska a ani dvacet let neubralo nic z její krásy. Dávám plný počet a doporučuji všem dychtivým zájemcům o tvrdý a přitom melodický rock.

» ostatní recenze alba Extreme - III Sides To Every Story
» popis a diskografie skupiny Extreme