Uriah Heep / Fallen Angel (1978)

Co napsat ke třetímu albu s Lawtonem a neopakovat se? Snad jenom to, že obal opět stál za to, vyvolal emoce a ačkoliv jsem to sám neviděl, byla prý Boudica na obalu v některých zemích dooblečena... Možná jsem byl k předchozí desce až moc kritický, přestože se mi líbí, stejně jako tento opus. Abych byl objektivní v hodnocení, pustil jsem si všechny tři desky po sobě a byl jsem zmaten. Proč se mi vlastně věci s Lawtonem líbí? Tak jsem si pustil Gypsy pro srovnání a hned jsem to pochopil. Desky s Lawtonem maji oproti deskám s Byronem absolutně otřesný mix. Byl to učitě záměr, snad to bylo dáno dobou, ale s Lawtonem přišla hudba UH o koule, kytara ztratila dominantní zvuk, varhany stejně tak. Jinak jsou to pořád UH, hlavní skladatel Hensley, ale novátorské šelmy z počátku sedmdesátejch jsou už tady pěkně u krmítka a spokojeně předou v intencích rock and rollu. Come back to me jsem poprvé slyšel v roce 79, když ji pustil DJ na diskotéce v internátě, a pak se při ní sám svíjel v tranzu, jak se mu líbila. Mne se tehdy nelíbila vůbec, ale nakonec jsem ji vzal na milost a dnes ji pokládám za vrchol alba. Ostatní písně jsou UH s Johnem Lawtonem. A pokud se vám líbily dvě předchozí desky, nemůže se vám nelíbit deska tato, a naopak. Nedivím se, že Lawton odešel, vydat další album by už asi nemělo fakt cenu.

» ostatní recenze alba Uriah Heep - Fallen Angel
» popis a diskografie skupiny Uriah Heep