C & K Vocal / Generace (1977)

C a K Vocal bylo originální hudebně-vokální sdružení, které významně poznamenalo normalizovanou domácí hudební scénu sedmdesátých let. Vnímal jsem je poprvé na albu Petra Nováka Kráska a Zvíře a také na prvním albu Vladimíra Mišíka (později pojmenovaném Stříhali dohola malého chlapečka), jejich samostatný koncert jsem ale tehdy neviděl a tak jsem měl pouze jakousi představu, jako tohle sdružení zní naživo a z jejich vokálního podílu jsem byl jednoznačně nadšen. Prolínání ženských a mužských hlasů bylo výtečně zaranžováno, podepřeno kvalitním hudebním doprovodem a neméně kvalitními texty. Když se objevilo jejich první album Generace, tak jsem si ho hned pořídil… A myslím, že to bylo správné rozhodnutí. Výsledek samotný mě o tom jednoznačně přesvědčil….

RÁM PŘÍŠTÍCH OBRAZŮ – zajímavé kytarové intro melancholických obrazů a pak už se ozve mocný nástup hudebního tématu, tak důvěrně známý z podání Flamenga a je tady silný vokální podíl ženských a mužských hlasů. Je fantazie pozorovat, s jakou vervou, energií a mocným feelingem. Hraje zde studiová skupina labyrint Pavla Fořta, složená z renomovaných hráčů, kteří zde zanechají výrazný podíl, ale strhující je opravdu ten vokální podíl. Vnímám zde dnes zapomenutou Helenu Arnetovou, Ladislaba Kantora, Jířího Cerhu a všechny ostatní, kteří sem vkládají skutečně pořádný vokální pilíř. Řekl bych, že tohle je velmi povedená coververze a dokázal bych si představit jejich účast i na samotném originálu… Jednoznačně hodno pochvaly…

NA KRAJI – tady patří vůdčí hlas Jiřímu Cerhovi. Má jasný tenor, který vládne velkou srozumitelností a opírá se o výtečný text kolegy Ladislava Kantora. Rockové základy jsou dobře prošpikovány rytmickou jednotkou percussion, které sem vkládají santanovský náboj a udržují zde napětí a dynamiku. Vokální scatování a sborové koloraturu v pozadí se sem velmi dobře hodí a dokážu si představit, že na pódiu to muselo vypadat jako uprostřed ohně. Pavel Fořt sem vkládá svoje přiostřené kytarové party a s basy „Gumy“ Kulhánka a bicími Tolji Kohouta se tady pracuje jako o život…

LÁSKO, LÁSKO…– ten úvodní riff na kytaru zní jaksi rozostřeně a v playbacku jaki nedoupraveně, ale pak další postupy v ryze hardrockových obrazech tak trochu mírně v pojetí Black Sabbath nám nabídne kytarista Ota Petřina. Vokální podíl zvolna graduje. Ženské hlasy jsou opravdu podmanivé, ale je tady v roli sólisty i Luboš Pospíšil. Jeho tetelivý tenor má vibráto, které mě ne vždy sedí, ale nemohu mu upřít profesionální zanícení a ponor do Kantorova textu. Hudba se více méně kolovrátkově opakuje (v tom dobré slova smyslu) a je doplňována občasnými synthesizerovými efekty. Jak bych zde cítil prolínání předkřesťanských hudebních vlivů v pohanství, kdy se lidé klaněli přírodním silám, s postpsychedelií. Myslím, že by po instrumentální, ale i vokální stránce mohla být tahle hudba použita ke Štorchovým filmům Na Veliké řece, Osada Havranů….. Věru zvláštní atmosféra se line z této hudby. Na bicí zde hraje Vlado Čech, rytmický pilíř Modrého Efektu (!) Petřinovo kytarové sólo zní zajímavě, ale chybí mi u něho nějaké barevnější odstín. Myslím, že na Super-robotovi se jako tvůrce kytarového tónu předvedl o level výše, aniž bych chtěl snižovat jeho hráčskou potenci. Hypnotický rytmus zní hodně minimalisticky, jakoby tohle téma nemělo nikdy skončit. Myslím, že skladba patří k nejpůsobivějším okamžikům na albu…

DOKY, VLAKY, HLAD A BOTY – a opět je zde staré dobré Flamengo…. Tedy v coververzi C a K Vocalu. Hudební složka je opět výtečně vypilovaná, nepřebíjí vokální party, které zde jednoznačně vévodí. Střídání střídání sólový vstupů Cerhy, Kantora a Pospíšila zde slaví opravdový úspěch, včetně ženských sborů. Pavel Větrovec sem vloží v mezihře výtečné jazzující klopotavé tóny elektrického piana Fender-Rhodes, dobře spojeného s výbušnou rytmikou. Fořtovy party jsou profesionálně nedotknutelné, i když zde chybí větší dravost ale obecně jsem s tímto coverem hodně spokojen. Pamatuji si, jak jsem si tehdy po sobě pustil originál a tenhle cover a byl jsem opravdu mile překvapen, to vzájemnou symbiózou.

GENERACE (ŽIVOTOPIS) – pravděpodobně nejsilnější skladba na albu. Strhujícím způsobem interpretováno i zahráno a cítím vnitřní souznění s Kantorovým textem, který zde působí jako mluvčí jedné generace a zpívá o mých pocitech a prožitcích.. Kytarové rozklady Pavla Fořta přes phaser Small Stone jsou velmi typické pro svou dobu a sem se velmi dobře hodí. Vnímám zde i Petrů Janů, která byla součástko tohoto sdružení, než se v ydala stejně jako později i Pospíšil na sólovou dráhu. Synthesizer, hammondky, elektrické piano, pořadně prokreslené rytmické party jsou ve výtečném souladu. Cerhova hudba je zde uchopena ve velmi přesvědčivém poměru k interpretaci. Opravdu velmi věc po všech stránkách….

CHOROVOD – tohle je coververze od významného polského autora a interpreta Marka Grechuty. Další velmi zdařilý počin na albu. Výtečný český text Ladislava Kantora čiší latentní energií a odbojností a myslím, že při schvalování museli mít soudruzi hodně zasmušilé tváře, protože ta rebelie a „neangažovanost“ z něho přímo tryská a my tehdy mladí, jsme tomuto poslání hned napoprvé porozuměli. Fantastická vokální linka Heleny Arnetové ve sférických výškách ve spojení s průraznými Kulhánkovými basy a perfektně šlapajícími bicími nástroji a percussion. Hlasy se prostě odvážou nebývalou měrou a přesahují žánry. Cítím zde podíl fusion music, latinskoamerické hudby – Floru Purim, ale i Polku Urszulu Dudziak. Tohle je prostě vokální orgasmus první kategorie a zhmotnění lidské extází s výbušnými emocemi. Viděl jsem tohle ztvárnění naživo v Poraze v Lucerně později a myslím, že i když ta koncertní verze byla asi ještě přesvědčivější, i tady se podařilo ve studiu zázračně propojit živly do jednoho strhujícího proudu lávy a divoké povodně.

Není to asi nejsprávnější příměr, ale C a K Vocal mi byli vždycky bližší než Spirituál Kvintet. Oba soubory samozřejmě vládnou vysokou profesionalitou, ale po pocitové stránce tak jak vstřebávali C a K Vocal rock, jazz, blues, soul jsem u nás nic podobného nezaregistroval. Spirituál Kvintet se za minulého režimu hodně angažoval na všelijakých politických festivalech a to se mi nelíbilo, třebaže chápu, když chtělo tak velké těleso přežít, muselo dělat řadu ústupků, ale v případě Spirituál Kvintetu jich myslím bylo více než dost. C a K Vocal v sobě živil jakousi odbojnost a zřejmě jse z jejich hudby cítil podobnou touhu po nezávislosti a profilování vlastní tváře, tak jako třeba u Marsyas nebo Nerezu. Tohle nepíšu jako hudební srovnání, ale jako pocitové souznění a zdůrazňuji, že C a K Vocal a Spirituál Kvintet nejsou ideální pro srovnávání, protože každé těleso reprezentovalo jiné umělecké směřování, ale ten příměr jsem zvolil záměrně, abych prokreslil tu pocitovou rozdílnost…
Nevýhodou C a K Vocalu a mnohdy hodně citelnou byla olkolnost, že pokud by tohle těleso mělo být životaschopné na řadu let, muselo by vedle řady vokalistů být přítomno i hudně aktivních hudebníků a protože se muselo už i tehdy počítat, tak začal C a K Vocal pak vystupovat jenom jako vokální těleso s hudebními základy ze záznamu a to nebylo šťastné řešení, protože divák chtěl vidět i živou kapelu, ale chápu Cerhovu (principál) pozici, obhájit jejich projekty obchodně bylo obtížné a objednat si koncert téhle kapely bylo mnohdy nad finanční možnosti pořadatelů…
Taky si ale uvědomuji, že pro mě a moje tehdejší vrstevníky znamenalo album Generace ještě jakousi náhradu za Kuře v hodinkách. V dané době jsme měli jistotu, že po emigraci Ivana Khunta a Jaroslava „Erno“ Šedivého album nevyjde a že zviditelnění písní se konat nebude. Generace ale přinesla dvě skladby z Kuřete v hodinkách a navíc se v doprovodné kapele obejevili někteří hudebníci z Flamenga, což bylo povzbudivé. Dneska už taková poznámka vypadá úsměvně, ale v r. 1977 panovala úplně jiná situace a cokoliv, co mohlo připomenout legendární album československého rocku bylo zažehnutím nového ohýnku tiché vnitřní rebelie nejenom dlouhými vlasy, existencionálními texty, džínami, hospodami, ale i pohrdání režimem, který v dané době vládl totální kontrolou nad domácí hudbou…
Pět hvězdiček!

» ostatní recenze alba C & K Vocal - Generace
» popis a diskografie skupiny C & K Vocal