C & K Vocal - Generace (1977)

Jsou okamžiky, kdy se mi hudba před očima mění v barevný obraz. Čím je hudba lepší, tím je imaginace silnější. A konkrétnější. Při poslechu alba Generace vidím na pomyslném obrazu každý detail, zřetelně všechny barevné plochy a lomy světla i na těch nejjemnějších záhybech. Je až neuvěřitelné, kolik zajímavých alb vzniklo u nás v podmínkách rudé kulturní izolace. Bez možnosti sledovat to, co se v hudbě ve světě aktuálně děje a být součástí dějinného vývoje bez omezení. Mělo to současně své bizarní výhody, tuzemskému tvůrci byly zahraniční modely jen naznačeny, částečně poodkryty v omezeném vzorku, ke kterému byl schopný se dostat. Zbytek si musel domyslet sám. Využít své tvůrčí schopnosti. Proto tu vznikla díla, která si se skvělou hudbou ze zahraničí v ničem nezadala a mnohokrát ji i předčila. Neobsahovala stylové stereotypy, protože je obsahovat nemohla. Album Generace souboru C&K Vocal do této kategorie patří. A je to další z tuzemských alb, na které jsem pyšný a poslech si vždycky užívám.

Mám rád všechny sestavy C&K Vocalu, každá měla jinou barvu a byla jinak zajímavá. Ta, která se sešla při natáčení tohoto alba, byla svým způsobem výjimečná. Už tím, kolik osobností, jež dokázaly obstát i na sólových cestách, obsahovala. Vlastně každý ze zpěváků tělesa do dění na tuzemské scéně později nějak zasáhl. Z některých se staly pěvecké hvězdy, ostatní tak učinili třeba v roli producentů, supervizorů nebo skladatelů či textařů. Snad jen s výjimkou Mileny Červené. To ovšem její podíl na tomto albu vůbec nesnižuje. Jen to ukazuje na to, jaká sestava C&K Vocal tehdy v polovině 70. let tvořila. Stejně impozantní je ale i seznam hudebníků, kteří nahráli instrumentální party a seznam těch, kteří v roli autorů za nahrávkou stáli. Co je ale podstatné, setkání zajímavých osobností tuzemské scény dalo vzniknou mimořádnému a nestárnoucímu albu.

Téměř všechny texty alba napsal Ladislav Kantor, veskrze osobitý textař se svérázným viděním světa, jehož optiku vnímání okolních dějů jsem měl vždycky strašně rád. Dva texty ovšem nepocházejí z jeho dílny, jejich autorem je básník a textař Josef Kainar a doprovázejí obě převzaté skladby: Rám příštích obrazů a Doky, vlaky, hlad a boty. Ano, klasiku z alba Kuře v hodinkách legendárního Flamenga. Alba, které bylo díky emigraci některých členů, jak se říkalo, na indexu. C&K Vocal krásným gestem oživil odkaz tuzemské rockové veličiny. Mimochodem, druhou z dvojice skladeb hraje dnes na svých koncertech Luboš Pospíšil. To jsem ale odbočil. Rám příštích obrazů vám v podání C&K Vocalu vyrazí dech, zpěváci se tu kromě zpívaných partů zhostili i vokální realizace původně instrumentálních sól. Nad krajinou doprovodných nástrojů se tu do výšky pne impozantní vokální propletenec s Helenou Arnetovou v centru. Je to parádní záležitost. A Kainarův text je výborný. Cerhova a Kantorova Na kraji je zpočátku zklidněná, v Cerhově zpěvu civilně plynoucí. Postupně ale nabírá dech a sílu, Cerha přestává šetřit dynamikou a instrumentace je stále širší. Vokální party jsou najednou všude, představují se v krátkých sólech i v mrazivé ploše kdesi za scénou. Skvělé. Nemá cenu tady stanovovat nějaké vrcholy a zásadní okamžiky alba, Generace, to je kompaktní blok silných skladeb. Album navíc nemá místo pro to, které by vám umožnilo na chvíli si odskočit. Lásko, lásko - kompozice dvojice Ota Petřina a Ladislav Kantor - je další z důmyslných okamžiků a tady velmi doporučuju, neposlouchejte jen Pospíšilův part, ale všechny hlasy kolem něho, vokální aranž je totiž hodně zajímavá. Ta instrumentální samozřejmě také, vždyť ji má na svědomí Petřina, včetně závěrečného kytarového sóla.

Obě strany vinylového alba otvírají flamengovské kusy, tu druhou Doky, vlaky, hlad a boty. I tady si zpěváci mezi sebe rozdělili celou původní instrumentaci a poprvé tu výrazněji slyšíte Ladislava Kantora. A je tu Generace, titulní skladba, a tady soubor více vsadil na horizontální vedení hlasů. V barevném dialogu se tu střídají Petra Janů, Jiří Cerha a Helena Arnetová. Je tu taky dobře slyšet, jak skvěle se k sobě hlasy svým charakterem hodí. Současně se nám tu C&K Vocal představuje ve vokálních harmoniích, v rozsáhlých a vnitřně strukturovaných zpívaných akordech. Je velmi působivé sledovat třeba jen tuto složky hudby. Člověk při poslechu neví, kam dřív skočit.

Závěr alba obstarávají dvě skladby, které jsou koncepčně jiné. Subtilnější a celkově křehčí Vteřiny s renesančním přídechem v instrumentálním doprovodu nám navíc představují Arnetovou a Pospíšila v jejich silných okamžicích, oba zpívají vázaně v dlouhých tónech a zejména u Pospíšila je to možná jediná skladba, kde ho takto můžete slyšet. Závěrečný Chorovod je předělaná klasika polského hudebního hledače Marka Grechuty, jehož originál Korowód se objevil na stejnojmenném albu z roku 1971, pod kterým je podepsáno seskupení Marek Grechuta / Anawa. Skladba působí jako jazzrocková základna pro party sólových nástrojů, v těchto rolích se tu ale samozřejmě opět představují zpěváci C&K Vocalu a každý tu sám za sebe modeluje své vokální představení.

Co napsat závěrem? Album představuje nevšední zážitek.
reagovat

chimp.charlie @ 31.12.2020 08:52:22
Teda Danny, Ty to tam sázíš! Jeden skvost mého mládí za druhým! Radši toho nech, než se začnu stařecky dojímat :) Jinak zase skvělá recenze, naprosto korespondující s mými vlastními pocity - kdybych to uměl takhle napsat, podepíšu to.

KlepetoX @ 31.12.2020 08:54:57
Další zásadní deska naší hudební historie a skvělá recenze na ni.

Viděl jsem je dvakrát na koncertě, když hráli v našem městě (konec osmdesátek a začátek devadesátek). Jejich síla ale byla ve studiu, s kapelou jenom z repráků tomu hodně chybělo.

Líbila se mi zadní strana obalu, dokázal jsem se na ni dívat celých 40 minut, co hrála deska.

Hlavně ale dokázali pokračovat. I jejich další dvě desky patří k tomu nejlepšímu, co v té mrzké době vzniklo.

Mohyla @ 31.12.2020 13:23:43
Trvalka, nadčasové dielo! Taká konštelácia autorov, interpretov, nápadov na najvyššej úrovni sa podarí len pár krát za desať rokov!

PaloM @ 31.12.2020 17:54:36
K albumu Generace som sa vyjadril v reakciách pod predošlými recenziami.
Danny, k Tvojmu textu iba toľko, že je vždy pre mňa potešením čítať triezve a pritom odborné hodnotenia.

Vytiahol som z police "audio knižku" C&K Vocal - Dřív než něco začne, 1969-1989. Vyšlo r.2015. Je to 4CD s mini brožúrou. Jiří Černý píše, že za 40 rokov koncertovania vydali 10 štúdových albumov.
A je mi z toho smutno, lebo box obsahuje iba 3 albumy (4.CD je venované H.Arnetovej).
C&K Vocal si zaslúži box s komplet nahrávkami. Po 2CD toto je už druhý orezaný produkt. A podobne dopadlo aj CD s Helenou Arnetovou.
Dožijeme sa v roku 2025??

Zdeněk @ 01.01.2021 10:01:34
A co teprve koncerty téhle sestavy, dodnes pro mne patří k tomu nejlepšímu co jsem z tuzemské scény viděl a slyšel.

jiří schwarz @ 01.01.2021 23:46:50
Danny, díky, fakt to tam sázíš, a to úžasně. C & K Vocal byla vždy moje srdcovka. Mockrát na koncertě, v té tuzemské normalizační šedi asi mnou nejčastěji navštěvovaná kapela. Taky právě ona mě dovedla k miláčkovi Grechutovi. Úžasná energie jevištního vystoupení, autenticita. Dravost těch vokálů, Cerhy, krásné chvíle s Petrou Janů. A LP Generace dopadlo skoro skvěle, ty kapely neměly nahrávací zkušenosti, a rovněž je neměl s bigítem ani personál studií,takže výsledek byl často tristní. Petřina v té době skoro nemoh chybět na žádném pokrokovějším projektu, ale často trochu věcem ublížil, jeho aranže byly na plnokrevný bigbít přece jen dost chladné. Tady to celkem nevadilo, i když např. koncertní Vteřiny vyznívaly líp a víc ve stylu CK Vocalu, než zde na LP. Dlouho se mi nedařilo sehnat CD, když jsem jeho vydání propásl, a tak jediná možnost byla koupit PaloM zmíněný 4CD box, ale popravdě žádná z těch dalších desek mě už do varu nedostala.

Danny @ 02.01.2021 21:39:20
Kluci, jsem moc rád za všechny doplňující a zpřesňující informace. Jakýkoli další náhlad na album, i třeba v určité rovině nesouhlasný, je přínosný. Díky za to.

chimp.charlie:
Jsi zbytečně skromný, tvou recenzi si vždycky rád přečtu.

KlepetoX:
Opět zajímavá shoda, při poslechu vinylového LP mám většinou ten krásný vělký obal při ruce a buď si na něm čtu, třeba jen kdo na co hrál a co kdo napsal, nebo se na něj prostě jen tak dívám... Pomůže mi to se přesunout do paralelního světa.

Mohyla:
Souhlasím, taková alba nevznikají jak houby po dešti. Musíme si je hýčkat.

PaloM:
Palo, je to bohužel tak, jak naznačuješ: dnes vychází kdejaká pitomost, protože má dobrou prodejnost, a tu opravdu dobrou muziku se vydavatelství bojí vydat, aby neležela ve skladech. Je to škoda.

Zdeněk:
To máš pravdu. Já jsem bohužel koncert viděl jen jeden, to když byl v sestavě Šlupka Svěrák a bylo to výborné. Přemýšlím, kdo tehdy byl v C&K Vocalu, určitě Cerha, Kantor, Svěrák, Arnetová a pak ta malá zpěvačka, která zpívala Baladu o Zemi. Je až ostuda, že si nevybavuju její jméno. Byla hlasově podobná Petře Janů a zpívala skvěle. A když odbočím, nedávno jsem se před koncertem Spirituál kvintetu neplánovaně bavil s Jiřím Cerhou, jak to tak bývá - obrovská osobnost a velmi milý a skromný člověk.

jiří schwarz:
Jirko, taky mám muziku C&K Vocalu rád. Máš zajímavý postřeh ohledně Oty Petřiny a nejsi daleko od toho, jak ho vnímám já. Vedle hodně dobrých alb a skladeb dokázal napsat a zaranžovat i horší věci. Problém byl v tom, co popisuješ - v určité akademičnosti. Po jeho skvělém debutu ho takto představilo třeba druhé sólové album. Nebo některé aranže ovlivněné 80s zvukem (Prokopův Mr. Sentiment). Co se týká C&K Vocalu, mám rád i ostatní alba, to ale ve vztahu k této nahrávce není podstatné.

jiří schwarz @ 02.01.2021 22:30:08
Ad Petřina: jo, akademičnost je výstižné slovo. Sólo v Baladě o Zemi měla Zuzana Hanzlová.

C a K Vocal bylo originální hudebně-vokální sdružení, které významně poznamenalo normalizovanou domácí hudební scénu sedmdesátých let. Vnímal jsem je poprvé na albu Petra Nováka Kráska a Zvíře a také na prvním albu Vladimíra Mišíka (později pojmenovaném Stříhali dohola malého chlapečka), jejich samostatný koncert jsem ale tehdy neviděl a tak jsem měl pouze jakousi představu, jako tohle sdružení zní naživo a z jejich vokálního podílu jsem byl jednoznačně nadšen. Prolínání ženských a mužských hlasů bylo výtečně zaranžováno, podepřeno kvalitním hudebním doprovodem a neméně kvalitními texty. Když se objevilo jejich první album Generace, tak jsem si ho hned pořídil… A myslím, že to bylo správné rozhodnutí. Výsledek samotný mě o tom jednoznačně přesvědčil….

RÁM PŘÍŠTÍCH OBRAZŮ – zajímavé kytarové intro melancholických obrazů a pak už se ozve mocný nástup hudebního tématu, tak důvěrně známý z podání Flamenga a je tady silný vokální podíl ženských a mužských hlasů. Je fantazie pozorovat, s jakou vervou, energií a mocným feelingem. Hraje zde studiová skupina labyrint Pavla Fořta, složená z renomovaných hráčů, kteří zde zanechají výrazný podíl, ale strhující je opravdu ten vokální podíl. Vnímám zde dnes zapomenutou Helenu Arnetovou, Ladislaba Kantora, Jířího Cerhu a všechny ostatní, kteří sem vkládají skutečně pořádný vokální pilíř. Řekl bych, že tohle je velmi povedená coververze a dokázal bych si představit jejich účast i na samotném originálu… Jednoznačně hodno pochvaly…

NA KRAJI – tady patří vůdčí hlas Jiřímu Cerhovi. Má jasný tenor, který vládne velkou srozumitelností a opírá se o výtečný text kolegy Ladislava Kantora. Rockové základy jsou dobře prošpikovány rytmickou jednotkou percussion, které sem vkládají santanovský náboj a udržují zde napětí a dynamiku. Vokální scatování a sborové koloraturu v pozadí se sem velmi dobře hodí a dokážu si představit, že na pódiu to muselo vypadat jako uprostřed ohně. Pavel Fořt sem vkládá svoje přiostřené kytarové party a s basy „Gumy“ Kulhánka a bicími Tolji Kohouta se tady pracuje jako o život…

LÁSKO, LÁSKO…– ten úvodní riff na kytaru zní jaksi rozostřeně a v playbacku jaki nedoupraveně, ale pak další postupy v ryze hardrockových obrazech tak trochu mírně v pojetí Black Sabbath nám nabídne kytarista Ota Petřina. Vokální podíl zvolna graduje. Ženské hlasy jsou opravdu podmanivé, ale je tady v roli sólisty i Luboš Pospíšil. Jeho tetelivý tenor má vibráto, které mě ne vždy sedí, ale nemohu mu upřít profesionální zanícení a ponor do Kantorova textu. Hudba se více méně kolovrátkově opakuje (v tom dobré slova smyslu) a je doplňována občasnými synthesizerovými efekty. Jak bych zde cítil prolínání předkřesťanských hudebních vlivů v pohanství, kdy se lidé klaněli přírodním silám, s postpsychedelií. Myslím, že by po instrumentální, ale i vokální stránce mohla být tahle hudba použita ke Štorchovým filmům Na Veliké řece, Osada Havranů….. Věru zvláštní atmosféra se line z této hudby. Na bicí zde hraje Vlado Čech, rytmický pilíř Modrého Efektu (!) Petřinovo kytarové sólo zní zajímavě, ale chybí mi u něho nějaké barevnější odstín. Myslím, že na Super-robotovi se jako tvůrce kytarového tónu předvedl o level výše, aniž bych chtěl snižovat jeho hráčskou potenci. Hypnotický rytmus zní hodně minimalisticky, jakoby tohle téma nemělo nikdy skončit. Myslím, že skladba patří k nejpůsobivějším okamžikům na albu…

DOKY, VLAKY, HLAD A BOTY – a opět je zde staré dobré Flamengo…. Tedy v coververzi C a K Vocalu. Hudební složka je opět výtečně vypilovaná, nepřebíjí vokální party, které zde jednoznačně vévodí. Střídání střídání sólový vstupů Cerhy, Kantora a Pospíšila zde slaví opravdový úspěch, včetně ženských sborů. Pavel Větrovec sem vloží v mezihře výtečné jazzující klopotavé tóny elektrického piana Fender-Rhodes, dobře spojeného s výbušnou rytmikou. Fořtovy party jsou profesionálně nedotknutelné, i když zde chybí větší dravost ale obecně jsem s tímto coverem hodně spokojen. Pamatuji si, jak jsem si tehdy po sobě pustil originál a tenhle cover a byl jsem opravdu mile překvapen, to vzájemnou symbiózou.

GENERACE (ŽIVOTOPIS) – pravděpodobně nejsilnější skladba na albu. Strhujícím způsobem interpretováno i zahráno a cítím vnitřní souznění s Kantorovým textem, který zde působí jako mluvčí jedné generace a zpívá o mých pocitech a prožitcích.. Kytarové rozklady Pavla Fořta přes phaser Small Stone jsou velmi typické pro svou dobu a sem se velmi dobře hodí. Vnímám zde i Petrů Janů, která byla součástko tohoto sdružení, než se v ydala stejně jako později i Pospíšil na sólovou dráhu. Synthesizer, hammondky, elektrické piano, pořadně prokreslené rytmické party jsou ve výtečném souladu. Cerhova hudba je zde uchopena ve velmi přesvědčivém poměru k interpretaci. Opravdu velmi věc po všech stránkách….

CHOROVOD – tohle je coververze od významného polského autora a interpreta Marka Grechuty. Další velmi zdařilý počin na albu. Výtečný český text Ladislava Kantora čiší latentní energií a odbojností a myslím, že při schvalování museli mít soudruzi hodně zasmušilé tváře, protože ta rebelie a „neangažovanost“ z něho přímo tryská a my tehdy mladí, jsme tomuto poslání hned napoprvé porozuměli. Fantastická vokální linka Heleny Arnetové ve sférických výškách ve spojení s průraznými Kulhánkovými basy a perfektně šlapajícími bicími nástroji a percussion. Hlasy se prostě odvážou nebývalou měrou a přesahují žánry. Cítím zde podíl fusion music, latinskoamerické hudby – Floru Purim, ale i Polku Urszulu Dudziak. Tohle je prostě vokální orgasmus první kategorie a zhmotnění lidské extází s výbušnými emocemi. Viděl jsem tohle ztvárnění naživo v Poraze v Lucerně později a myslím, že i když ta koncertní verze byla asi ještě přesvědčivější, i tady se podařilo ve studiu zázračně propojit živly do jednoho strhujícího proudu lávy a divoké povodně.

Není to asi nejsprávnější příměr, ale C a K Vocal mi byli vždycky bližší než Spirituál Kvintet. Oba soubory samozřejmě vládnou vysokou profesionalitou, ale po pocitové stránce tak jak vstřebávali C a K Vocal rock, jazz, blues, soul jsem u nás nic podobného nezaregistroval. Spirituál Kvintet se za minulého režimu hodně angažoval na všelijakých politických festivalech a to se mi nelíbilo, třebaže chápu, když chtělo tak velké těleso přežít, muselo dělat řadu ústupků, ale v případě Spirituál Kvintetu jich myslím bylo více než dost. C a K Vocal v sobě živil jakousi odbojnost a zřejmě jse z jejich hudby cítil podobnou touhu po nezávislosti a profilování vlastní tváře, tak jako třeba u Marsyas nebo Nerezu. Tohle nepíšu jako hudební srovnání, ale jako pocitové souznění a zdůrazňuji, že C a K Vocal a Spirituál Kvintet nejsou ideální pro srovnávání, protože každé těleso reprezentovalo jiné umělecké směřování, ale ten příměr jsem zvolil záměrně, abych prokreslil tu pocitovou rozdílnost…
Nevýhodou C a K Vocalu a mnohdy hodně citelnou byla olkolnost, že pokud by tohle těleso mělo být životaschopné na řadu let, muselo by vedle řady vokalistů být přítomno i hudně aktivních hudebníků a protože se muselo už i tehdy počítat, tak začal C a K Vocal pak vystupovat jenom jako vokální těleso s hudebními základy ze záznamu a to nebylo šťastné řešení, protože divák chtěl vidět i živou kapelu, ale chápu Cerhovu (principál) pozici, obhájit jejich projekty obchodně bylo obtížné a objednat si koncert téhle kapely bylo mnohdy nad finanční možnosti pořadatelů…
Taky si ale uvědomuji, že pro mě a moje tehdejší vrstevníky znamenalo album Generace ještě jakousi náhradu za Kuře v hodinkách. V dané době jsme měli jistotu, že po emigraci Ivana Khunta a Jaroslava „Erno“ Šedivého album nevyjde a že zviditelnění písní se konat nebude. Generace ale přinesla dvě skladby z Kuřete v hodinkách a navíc se v doprovodné kapele obejevili někteří hudebníci z Flamenga, což bylo povzbudivé. Dneska už taková poznámka vypadá úsměvně, ale v r. 1977 panovala úplně jiná situace a cokoliv, co mohlo připomenout legendární album československého rocku bylo zažehnutím nového ohýnku tiché vnitřní rebelie nejenom dlouhými vlasy, existencionálními texty, džínami, hospodami, ale i pohrdání režimem, který v dané době vládl totální kontrolou nad domácí hudbou…
Pět hvězdiček!




reagovat

tykeww @ 01.06.2013 10:57:05
Moc vám děkuji za recenzi, tohle album patří k mým nejmilejším a jsem tuze rád, že ho mám na klasickém vinylu.
Deska mě dostala už někdy v jedenácti letech, zejména pak Doky, vlaky, hlad a boty. Tatínek mi oznámil, že to zpíval taky Mišík (nedodal, že v dobách Flamenga) a to jsem si naprosto nedovedl představit. Když jsem cca o rok později slyšel konečně celé Kuře (do té doby jsem znal jen Rám..., Já a dým a single edit titulní skladby z Mišíkovy výběrovky Síň slávy), přišel mi najednou Mišíkův hlas (jehož jsem obdivovatelem tak od osmi let) nějak prázdný a téměř bez barvy... To bylo ale samozřejmě dáno jen a jen tím, že jsem znal pouze verzi nazpívanou C & K Vocalem. Dnes mám rád obě verze, i když mi na generaci trochu chybí to Kubíkovo nepřekonatelné sólo na saxofon.

Ještě jednou děkuji a pěknou sobotu.

PaloM @ 01.06.2013 11:05:26
To je zaujímavé, nikdy ba ma nenapadlo, že niekto počul skôr C&K Vocal verziu ako Flamengo.
Jednu dobrú vec, čo mohol Supraphon urobiť a neurobil - vydať 2CD s českou a anglickou verziou (pre Artia).
To mi je veľmi ľúto. Vôbec, z toho mála, čo si pamätám, diskografia tejto špičkovej skupiny bola vydávaná chaoticky na LP, ale aj na CD. Nie som odborník, no chýba mi mnoho materiálu, čo nahrali pre Laterna Magica. Znalci, opravte ma, ak kecám, prípadne doplňte. Vďaka.
Petr, ďakujeme za recenziu.

Petr Gratias @ 01.06.2013 11:31:21
Zdravím Palo a zdravím i Tykeww...
díky za Vaše reakce.
To, že někdo objevil Kuře v hodinkách prostřednictvím alba Generace mě vůbec nepřekvapuje.
Je třeba se vrátit do dobových souvislostí.
V r. 1977 bylo jediné legendární album Flamenga na indexu a bylo jasné, že se jeho reedice nedočkáme.
Bolševik přitvrzoval kde mohl a kontrola nad vydávaným materiálem byla hodně velká.
Když se obejvilo album podepsan Josef Kainar - Obelisk, bylo na něm hodně materiálu od Framus Five, Etc... (ale i od jiných), stejně tak jako od Flamenga.
I tohle album bylo připomenutím Kuřete v hodinkách.
V osmdesátých kletech (za perestrojky) prosákla do Melodie informace, že Supraphon se chystá vydat album Kuře v hodinkách, což všechny ty, co album nevlastnili hodně povzbudilo. Nic se ale nedělo a teprve když po revoluci vznikla edice Trezor, vyšla řada alb, které byly na indexu, nebo se jednoduše z různých hloupoých důvodů nelisovaly a měl je jenom pamětník obroušené na gramofonových jehlách.
Cena Kuřete v hodikách byla na burzách velmi vysoká a myslím, že se našel jenom málokdo, kdo by album prodal nebo nabídl jako protikus. Jeho cenu vnímal už jenom průměrný diskofil.
Tohle jsou dobové konotace, které dnes znějí jako nepochopitelná tvrzení, nicméně tu dobu jsem prožtil a pamatuji si souvislosti....
Zdravím, pánové!

Zdeněk @ 01.06.2013 12:47:59
Olomoucké koncerty C+K Vocalu byly ve své době vždy
kulturní události na které nemohu dodnes zapomenout.
Skupina si krom kvalitního repertáru většinou přivezla s sebou i hosta. Ať už to byl Vláďa Mišík, Vladimír Merta nebo později Luboš Pospíšil - v době kdy už nebyl oficiálním členem C+K Vocalu.
To byly opravdu nádherné chvíle v poněkud temné době.

Rok jsem tu nebyl a hle CK Vocal už je tu, paráda, ještě přidat Luboše Pospíšila minimálně alba z 80. let s 5P a bude to radost dokonalá.
O existenci CK Vocalu jsem se dozvěděl náhodou a v souvislosti s projekty věnujícími se duchovní hudbě. Jaké bylo moje překvapení když jsem poprvé uslyšel Generaci, ústa šla dolů a už tam zůstala. Sevřené tělěso s výbornými individualitami, které nemělo v Československu obdoby, nadčasové texty a nevšední instrumentace. Samotné album je vyvážené, nemá slabého místa. Předělávky od Flamenga na stejné úrovni jako originál, u mne asi ještě o chlup lepší, Arnetová prostě dává Rámu jiný rozměr a vlaky vícehlasně víc vyniknou. Můj favorit, Cerhovo Na kraji, to je ono, kdokoli si prožil v životě nějaký zlomový okamžik, ihned pochopí. Pochmurně začínající Lásko, lásko ... se nakonec promění v naději, takové světlo na konci tunelu, to vše v podání skvělého Pospíšilova tenoru a podtrhnuté závěrečným Petřinovým sólem na elektrickou kytaru. Tento kousek bych radil vyslechnout v bestofce Luboše Pospíšila Tenhle vítr jsem měl ... 1977 - 2010, kde je zvuk remastrován a vstávají z něj chlupy. Bilanční Generace dala, vyjma singlů, první velkou příležitost Petře Janů a ta se ji zhostila mistrovsky. Následují Vteřiny, zklidnění připomínající jedno období Cerhova dalšího souboru - Spirituál kvintetu, a závěrečný nadupaný Chorovod, kde dostaly jak vokální tak instrumentální složka prostor ukázat to nejlepší co se v nich nacházelo. Mezi TOP 25 čs. hudby řadím toto dílo na velké pódium. Z informačních důvodů dodávám, že kromě anglické, jemně odlišné verze alba je CK Vocal 70. let ke slechu i jinde, například jako doprovod Petra Nováka na Krásce a zvířeti, na Paprscích Jazz Q s Helenou Vondráčkovou nebo v dechberoucí suitě Reminiscence na starý chorál na LP Pražského bigbandu Milana Svobody. Na CD příloze knihy Bigbít také poprvé vyšla jedna ze tří písní, které CK Vocal nahrál v čs. rozhlase roku 1971. Zpráva o kamarádství některých mých známých je sice v horší zvukové kvalitě, přesto dává tušit potenciál souboru a poprvé také ukazuje kvalitu Kantorových textů.
reagovat

Petr Gratias @ 03.05.2012 20:08:12
Když se C + K Vocal objevili na české hudební scéně, byla to opravdu živá voda pro moderní, dravý a vypilovaný vokální vícehlasý zpěv... a uvědomil jsem si, jak podobný typ uchopení hudby u nás chyběl.
Všelijaké Jezinky, Bezinky, Sbor Lubomíra Pánka... byly profesionální vokální mašiny bez emocí a prožitků a mnohdy kazily co se dalo....
Výjimkou byl sbor Linha Singers - to bylo opravdu parádní těleso, ale ti také pracovali s odlišným hudebním materiálem....
C + K Vocal byli jedineční a líbili se mě vždycky víc než třeba Spirituál Kvintet...(ovšem sólově je Irena Budweisserová výtečná!)
Personální změny uvnitř kapely ale byly časté, ale myslím, že se jim podařilo držet úroveň.
Album Generace nám v r. 1977 tak trochu "vrátila" Flamengo, protože v dané době pomyslet na vydání Kuřete v hodinkách bylo hodně naivní....
Škoda, že už tahle hudba nemá v mladší generaci tu úctu jako měla kdysi u nás....
Album se dnes nedá sehnat.

Mohyla @ 04.05.2012 07:44:43
Petr, ťažko porovnávať C&K so Spiritual Kvintetom, ide o úplne odlišné hudobné formy. Každý má svoje nesporné kvality. Donedávna chodil Spiritual Kvintet do Bratislavy minimálne raz ročne. Vystupovali vo veľkom evanjelickom kostole s vynikajúcou akustikou a doprial by som Ti to mrazenie keď spustili svoje piesne, hlavne dievčatá, keď sa pustili do výšok, bol to nádherný zážitok.

Petr Gratias @ 04.05.2012 14:45:28
Ahoj Mohylo....
já samozřejmě chápu a vnímám tu žánrovou a interpretační odlišnost - použil jsem to v mírně posunutém srovnání...
Víš, u mě ještě hraje roli ta okolnost, že Spirituál kvintet byl laureátem politického festivalu v Sokolově a všech angažovaných písní, zatímco C + K Vocal byl trochu někde jinde. Ono se na to už dnes asi zapomnělo, ale někteří jsme nezapomněli.
Jiří Tichota také seděl v přehrávkových porotách, např. když The Plastic People Of The Universe udělali profipřekrávku a konečný verdikt byl, že ji neudělali.....
To jsou to moje nánosy z minulosti, které asi mladší ročníky už dnes neberou v úvahu....
Ale samozřejmě po profesionáolní stránce se jejich produkci nedá nic vytknout a po mnoha letech profesionální práce to dotáhli na vysokou úroveň.
Já ale dávám přednost C + K Vocalu, je to věc pocitu a postoje. Díky za pochopení.
Zdravím!

Bolo to radosti, keď som si v dávnej minulosti niesol z predajne domov na vinyle LP od C & K Vocalu Generace , ktorú predchádzala výborná povesť. Moje nadšenie sa ešte zvýšilo po vypočutí a doska išla razom do čela mojich obľúbených a je tam doteraz. C & K disponuje hlasmi v rozsahu od basbarytónu Jiřího Cerhu po mezzosoprán Petry Janú. Tento rozsah na platni skvele využívajú, či už v sólových partoch, alebo zboroch. Na platni sa títo "hudobní chameleóni" výrazovo pohybujú od snáď až stredoveko začínajúcej skladby Vteřiny, cez rockovú Lásko, lásko až po jazzovo scatujúcu formáciu v Chorovode. Skvelé hudobné podklady nahrala skupina Labyrint(základ z Flamenga), doplnená o Otu Petřinu.O vynikajúci rockový zvuk albumu sa postarali aranžéri Pavel Fořt a Ota Petřina, ktorí hudobnú a vokálnu zložku namiešali do vynikajúceho koktailu. Samotné skladby, to je skvost vedľa skvostu. Či už sa jedná o adaptácie Rám příštích obrazú, Doky, vlak, hlad a boty od Flamenga, alebo Chorovodu od Grechutovej Anawy. Nezaostávajú ani Petřinova Lásko, lásko, alebo Cerhove a Kantorove skladby Na kraji, Vteřiny a Generace. Kantorove texty prijala kladne aj odborná kritika a o textoch pána Kainara netreba rozprávať. O kvalite Generace svedčí aj to, že prvá, anglická verzia platne bola určená na export. Keď si to zhrniem:
hudba - 5
texty - 5
spev - 5
inštrumentácia - 5
aranžmá - 5
nápady, nasadenie - 5
priemer - 5
To boli klady, zápory: nenašiel som ich.

reagovat

Zdeněk @ 12.12.2010 09:56:11
Dodnes vzpomínám na jejich koncerty.Pro mne to jsou
i po koncertech světových hvězd rockové muziky vrcholné zážitky. Ve své době pramen žívé vody.

PaloM @ 12.12.2010 10:28:15
Pekne si to napísal Mohyla, nemám čo dodať. Snáď len, že CD bolo obohatené mnohými bonusmi, ktore ma veľmi potešili.

Zdeněk @ 12.12.2010 11:12:32
Jen bych chtěl dodat, že v diskografii chybí album
Growing Up Time, album, které bylo původně natočeno v české verzi, nemohlo být zásahem tehdejších kulturních politruků vydáno. Vyšlo ovšem v anglické verzi pro export. Typický produkt schizofrenie tehdejšího režimu ,který to co dusil doma, prezentoval v zahraničí. Bohužel tato verze bez skvělých českých textů nemohla být pro posluchače, který si ji opatřil v zahraničí v čs.kulturním středisku, plnohodnotná.

Mohyla @ 12.12.2010 11:58:08
Zdeněk: Vo vlákne Biografie Borek diskografiu napísal, ale zrejme tak ako ja nenašiel relevantné foto a popisy, kto niečo nájde, nech to doplní, budeme radi.

Zdeněk @ 12.12.2010 12:09:13
Budu se snažit

PaloM @ 16.12.2010 07:41:22
Najkrajšia pieseň sú Vteřiny. Chorovod sa mi tu viac páči než od Marka Grechutu.

Zdeněk @ 18.12.2010 11:00:26
ad PaloM/ no já mám z tohoto albe nejraději skladbu
Na kraji pro její napětí a krásný Cerhův hlas

PaloM @ 18.12.2010 11:31:46
Zdeněk, každý má tu svoju a zhodneme sa, že je to výnimočný album. Pri prvých počutiach ma iritovali prevzaté skladby z "Kuře v hodinkách" a stále mi bolo ľúto za Pilgrimom (U.Heep), ktorý je na exportnej verzii. Až pred pár rokmi som počul LP pre Artia a české vydanie sa mi zdá oveľa lepšie. Takže Pilgrim mi stačí zo "Sweet Freedom" a Kuře upečené na "cé-ká vokáline" je veľmi chutné a chrumkavé.

Zdeněk @ 18.12.2010 12:55:37
ad PaloM - naprosto s Tebou souhlasím

Mohyla @ 18.12.2010 13:13:06
PaloM, Zdeněk: Chlapci, chcel som sa pridať k Vám,že si určím najlepšiu(najmilšiu) skladbu, ale neviem si s tým poradiť. Generace je podľa mňa taký silný a vyrovnaný album, že neviem určiť ani najslabšiu, ani najlepšiu skladbu! Babo raď!