Queen / Queen II (1974)

K tomuto albu bych snad dal pouze přívlastky "dokonalé" a "inspirované". A to v jednotlivých skladbách, i jako v celku. Z dvojky Queenů cítím vyzařovat tu nepostižitelnou náladu, která na jinak dobrém News of the World nenávratně mizí a na dalších albech už prostě není. Nálada patetické androgynní vznešenosti, exotické královské monumentality a orientální divadelnosti, šustícího brokátu a uhrančivého pohledu Freddieho perských očí přes načepýřenou kožešinu (jak je zobrazen ve vnitřním obalu desky).
Rafinovaná a vzrušující výjimečnost je tu prakticky ve všech detailech, včetně značení stran LP desky na černou a bílou, v ornamentální výzdobě písma, apod. Je to tajuplná nálada, kterou rovněž hezky ilustruje i vnitřní obal A Day At The Races, kde však toto nepostižitelné kouzlo rockových aristokratů zapůsobí naposledy. Pak vznikla možná nová a jiná hodnota, ale mě právě tímto Queen učarovali, na tomto a třech následujících albech.
Jednotlivé skladby nechci komentovat, už tak učinili jiní recenzenti, pouze že nemohu říci, že některá by byla slabší. Vynechání nebo přidání čehokoliv by tu křehkou harmonii alba narušilo.
Zlatým hřebem alba je pro mne však hudební miniatura Nevermore, a následná The March of the Black Queen je tak přeplněná hudebními motivy, že by na nich jiné kapely byly schopny vybudovat dvojalbum. Celá deska se nese ve znamení převisu skvělých nápadů, nic není upachtěné, upocené, tuctové nebo odvozené. Dvojka Queen je pro mne monumentem tvorby stejně jako Zeppelin II., Jethrovský Aqualung nebo Uriášovské Salisbury.

» ostatní recenze alba Queen - Queen II
» popis a diskografie skupiny Queen