Recenze
Pearl Jam / Yield (1998)
Při poslechu tohoto skvostu alternativní hudby mám dodnes husí kůži a je tomu tak už od někdy roku 1998, kdy jsem si ho těsně po vydání jako student střední školy koupil. Spolu s Down on the Upside od Soundgarden, In Utero od Nirvany, Dust od Screaming Trees, Dirt od Alice in Chains a Purple od Stone Temple Pilots je pro mě jedním z vrcholů seattleské scény.
"Ten" je sice prodejností legendou mezi alby PJ, ale kvalitativně mají tito hoši u mě dva majstrštyky - No Code a právě následující Yield. Naprostá stylová volnost a různorodost je společná oběma, takže se tu dočkáme oscilace od rockových řežeb (Brain of J., Do the Evolution), přes střední proud (No Way, fantssticky gradující eposy Given to Fly a In Hiding) až po meditativní skladby Faithfull, Pilate či poloakustické kouzlení Low Light. Album doslova prýští bezprostředními emocemi, gradovanými skvělým Vedderovým vokálem, a naprosto skvělým, mohutným rockovým zněním. Právě tady podle mě vykvetli PJ v absolutní rockový skvost. Plný počet!
» ostatní recenze alba Pearl Jam - Yield
» popis a diskografie skupiny Pearl Jam