Supersister / Present from Nancy (1970)

Supersister mě svou třetí deskou Pudding en gisteren doslova rozsekali a zcela pochopitelně jsem tak musel mít i debut Present from Nancy. A vzal jsem to rovnou z jedné vody načisto, i s následujícím albem To The Highest Bidder. Na trhu je vydání, obsahující obě elpíčka na jednom cd a tak to nebyl zas takový problém.

Minimum vokálů a jazz rock, s hlavním důrazem na slovo rock. Já už jsem se dřív vyjádřil v tom smyslu, že fusion moc nemusím. Většinou mi ta hudba přijde moc akademická, s důrazem na mistrovství hudebníků, ale nedostatkem melodie. Supersister jsou důkazem, že jde to i jinak. Instrumentalisté jsou to vynikající, kapela hraje s neuvěřitelným nasazením a skladby Presents from Nancy, nebo 11/8 frčí v naprosto neskutečném tempu, přitom všem však nezapomínají ani na melodii a vtip. Jen si poslechněte srandičku Corporation Combo Boys a pokud nejste naprostí suchaři, budete se za břicho popadat. Nebo to vytříbené střídaní těžkých pasáží s těmi vysloveně melodickými, jako v případě kousku Mexico. Jednoduché, rychlé, téměř punkové bicí spolu s brutálně zkreslenými klávesovými sóly na vás bafnou v nářezovce Metamorphosis a naopak téměř renesanční atmošku nasajete v zadumané Dreaming Wheelwhile. Jediný vroubek tak vidím v závěrečné, krapet dlouhé podivnosti Dona Nobis Pacem. Prvních šest a půl minuty je to taková poněkud pochmurně znějící koláž klávesových zvuků, bez vokálu i perkusí a klidně bych se bez ní obešel. V samotném závěru ozve se veselá melodie a šmitec. Finito.

Vynikající deska, která by si zasloužila aspoň o malinko lepší produkci. Nehraje to vyloženě špatně, ale následující placka To The Highest Bidder v tomhle směru dopadla líp. Nebýt závěrečné Dona Nobis Pacem, byla by to čistá pětka. Takhle za čtyři a půl.

» ostatní recenze alba Supersister - Present from Nancy
» popis a diskografie skupiny Supersister