IQ / Tales from the Lush Attic (1983)

Oficiálně první album IQ. Zajímavé je, že do toho šli rovnou po hlavě a první skladba už má rovnou 19 minut. Zpěv Petera Nichollse připomíná Petera Gabriela. A vůbec celkově je cítit, že inspiraci čerpali u starých Genesis. Pokud si správně vzpomínám tak se kapela v podstatě dala dohromady tím, že se seznámili na koncertě Genesis v roce 1976, na Trick of the Tail tour.

Každopádně celkově deska působí archaickým soundem, zvuková kvalita není úplně ideální, ale zase jí to dodává speciální sound (rozdíl je slyšet pak na remasteru, který vyšel nedavno). Klávesy zní trochu jako ze sudu, ale já si na to zvyknul. Naléhavý hlas zpěváka s klávesy a kňourající kytarou je určitě zajímavý začátek.

Through The Corridors je svižná, melodická písnička, která má drive.

Awake and Nervous - tady se mi líbí jak Peter zpívá současně s chorály a do toho Mikeova kytara to podporuje.

My baby - klávesová exhibice

The Enemy Smacks - tady miluju hlavně tu pasáž jak z tvrdší pasáže to přejde do jemnější, basa začne dunit a kytara kňourá do pochodu, klávesy jakoby napodobovaly vítr, jak cesta někam do červí díry.

Just Changing Hands - melodická, rychlá

Debut IQ je povedený, kapela se teprve rozjížděla, ale narozdíl od takových Marillion si troufla tam šoupnout delší skladby než jen jako B-side Themselves :)

» ostatní recenze alba IQ - Tales from the Lush Attic
» popis a diskografie skupiny IQ