Progres 2 / Dialog s vesmírem (1980)

2CD FT Records 2010 FT0115-2

Na dobu svého vzniku a tuzemské poměry je to nadprůměrná deska, která se zcela poprávu pyšní puncem art rockové legendy. Ucelený příběh, pěkné texty a dobrý zvuk způsobují, že se k ní rád vracím a je jednoznačně nejfrekventovanějším "progresovským" nosičem mé sbírky. O desce samotné už tady byly popsány stohy papíru, tak jen ve zkratce :

Na první polovině LP nevidím chybu. Od úvodního, scifi zvuky prošpikovaného intra V zajetí počítačů až po Odlet je to parádní jízda. Pomlaskávám si při poslechu zemité doprovodné kytary ve skladbě Země 2555 i dvojhlasech Kluka - Váně v pecce Odlet. A to nervní klávesové sólo je báječné...

S druhou polovinou desky už to tak slavně nevidím, ovšem má jeden svůj vrchol. A to nepochybně nejslavnější a "nejkultovnější" skladbu z dílny kapely Progres 2, Planetu Hieronyma Bosche II. Ten riff je jednouchý, ale účinný jako panzerfaust a zde, na progboardu již tolikrát skloňované kytarové sólo, lahůdkové. I následující píseň, Tisíce mých očí, se mi líbí. A to po stránce melodické i textové a považuji ji za takové předčasné vyvrcholení původního elpíčka, protože Hymna robotů je fakt úlet, který mi do celkového konceptu nějak nezapadá. Trochu paradoxně je to však jediná skladba, která mi utkvěla v paměti z doby, kdy jsem album slyšel poprvé. Bylo to někdy na podzim roku 1988, na vojně ve Třech Sekerách...

Skladbou Hymna robotů končila původní LP, ovšem na cd celá rocková opera pokračuje trochu neurotickou skladbou Rozhovor s centrálním mozkem, krátkou instrumentální palbou Honička a finišuje skladbou Výkřik v Proxima Centauri.

Z bonusů bych vypíchnul hlavně Planetu Hieronyma Bosche II, s původním necenzurovaným textem, natočenou v roce 1993 a instrumentální skladbičku Roentgen 19:30.

Excelentní přírůstek do každé sbírky, dávám rovné čtyři !

» ostatní recenze alba Progres 2 - Dialog s vesmírem
» popis a diskografie skupiny Progres 2