Pendragon / Men Who Climb Mountains (2014)

Je mi až s podivem,že více než rok je tohle album venku a stále tu na něj chybí řádná recenze,zkusím to tedy jen ve stručnosti napravit.
Poslední a tématické album,zabývající se horolezectvím,pokračuje přesně tam kde předešlé album končí,zcela plynule navazuje na své dva předchozí počiny a korunuje tak cestu nastolenou mistrným albem Pure i jeho následovníkem,neméně zdařilým Passion.Opět se tedy noříme do temnějšího soundu,který vyznívá velkolepě,je proaranžován naskrz progresivním přístupem a opět různými až hororovými zvuky které dotváří onu místami až děsivou atmosféru.Kapelník Nick Barrett si přidal k již tak nezaměnitelnému vokálu a kytaře i mnohem více různých klávesových zvuků a samplů,přispívá tedy k mistru Nolanovi ještě větší rozmanitostí.Zaznamenáváme zde i změnu na postu bubeníka a onen nový,více jazzovější styl hraní desce nejenže prospívá,navíc ji i obohacuje(nic proti zemitějšímu stylu jeho předchůdce).Minutáž skladeb i celku je na velice pozitivní úrovni,tudíž nic nepřevyšuje,nic nechybí,nudu zde opravdu nenajdete.Nebudu zde prozkoumávat jednotlivé tracky,album se poslouchá jako celek a plynule jim posluchač proplouvá,i když přes provotní nepřístupnost (opravdu mi několik poslechů trvalo se naplno do alba ponořit),posleze bude posluchač odměněn opravdu překrásnou hudbou.
Závěrem tedy:Pendragon opět potvrdili své kvality a jedinečné postavení na prog-rockové scéně,svým posledním albem upevnili pozici nanejvýš originální party z ostovní Británie a to není málo.

» ostatní recenze alba Pendragon - Men Who Climb Mountains
» popis a diskografie skupiny Pendragon