Genesis / Nursery Cryme (1971)

Odvážím se tvrdit, že naprostá většina fandů těchto britů, považuje za zcela zásadní a nepřekonatelné období to, v němž byli součástí kapely Gabriel s Hackettem. Alba z konce semdesátých let byla stále velice kvalitní, leč pomalu jejich originalita začala uvadat. Posledním pro mne akceptovatelným a vcelku dobře přijímaným albem (krom Calling All Stations)je Duke, to co přišlo s, nebo spíše po Abacab, znamená pro mne jeden z největších řekněme propadů(spolu s Queen 80 let)na hudební scéně.

Vše už bylo mnohokrát řečené, nejen zde, ale i v tolika početných ódách, pěných na tento skvost. Tak jen pár postřehů dalšího obdivovatele této nahrávky.
Vždy jsem měl hodně rád monumentální-The Return Of The Giant Hogweed, postupně ale vyplynuly na povrch i jiné části desky,ať už krásný kytarový úvod a sametové vokály v The Musical Box, Collinsova křehká-For Absent Friends, doslova čarovná-Seven Stones s až chrámovými klávesami a božskými sbory.
Vrchol pro mne ale vždy představolala svým tempem navýsost originální Harold the Barrel a poslední kus The Fountain Of Salmacis, s naprosto odzbrojujícím hypnotickým kytarovým motivem.

Šetřit hvězdami by zde opravdu nebylo na místě, šest, vlastně pět, škoda!

» ostatní recenze alba Genesis - Nursery Cryme
» popis a diskografie skupiny Genesis