King's X / Tape Head (1998)

Kdybych měl někomu doporučit jediné album King's x, bylo by to nejspíš právě tohle. Ne snad že by bylo v jejich tak dost nabitém katalogu nějak výjimečné, nabo snad nejlepší, to rozhodně ne. Co se týče kvality, určitě by ho trumfly třeba- Gretchen Goes..., Faith Hope..., nebo i poslední dvoje- Orge Tones a XV, ale spíše pro to, že prezentuje klasickou tvář kapely, skladby psané na míru svých věrných posluchačů, vycházející z nitra muzikantů samotných. Z nahrávky je cítit že si trojice jamování a nahrávání užívala, prostě "jen" písničky alá King's x. Navíc kapela vždy těžila z používání dvou různých sólových vokálů, "špinavého"soulově zabarveného groove vokálu basáka Douga Pinnicka a jeho protikladu, čistého "lenonovského" kytaristy Ty Tabora.

Jejich široko spektrální muzika, jež vždy křížila a zasahovala do mnoha stylů je na tomto albu prezentována vskutku barevnou škálou tónu a skladeb samotných. Startuj se mnohaletou koncertní tutovkou kapely- Groove Machine, její hutný zvuk a náboj nás okamžitě strhnou, melancholickou skupinu skladeb zde tvoří Over and Over, Ocean (se zpívajícím Taborem) a třeba Mr. Evil s krásným zvukem akustických kytar. Tepající basa provází hitovou Ono, funky rytmy se dostavují v Little Bit of Soul, posluchače strhne šlapavě zatěžkaná Higher Than God, při jejímž refrénu letí emoce kolmo vzhůru a černošský soul se ozývá v Happy.

Beatles převálcovaní hutným rockem, to jsou King's x. Mohou si pánové přát lepší slogan?

» ostatní recenze alba King's X - Tape Head
» popis a diskografie skupiny King's X