Hackett, Steve / Wild Orchids (2006)

Společně s předešlou deskou To Watch the Storms, představuje v mých očích projekt Wild Orchids naprostý vrchol sólové tvorby Steva Hacketta. Čarovné multižánrové album, jež s velkým přehledem nekompromisně boří všechny hudební mantinely a svou dominantní silou ovládá široké emotivní spektrum, které je sto obsáhnout posluchačovo nitro. Alba jež dal mistr světu v 70-letech se svou originální partou nesnesou srovnání, jeho sólové výlety plynule navazující a nesoucí v sobě odkaz Genesis, vyzdvihují jeho obdivovatelé taktéž k nebesům. Ovšem způsob jakým se vracel na scénu a skutečně silně udeřil prostřednictvím zmíněné To Watch the Storms je prostě mimořádný a zcela jedinečný. Sama skutečnost, smět intenzivně prožívat tenhle druh umění působí milovníkovi Stevovi kytary neskonalé potěšení a velmi často navozuje nepopsatelné stavy. Vydejme se tedy spolu po stopách jednotlivých písňových útvarů.

Při letmém pohledu na název první skladby, je jasné v jaké oblasti se budeme úvodem alba pohybovat a skutečně pojmenování Transylvanian Express plně odpovídá hrůzostrašnému vpádu hudební stránky věci do našich představ, dokonalou podobu navozují jak smyčce, různé druhy mandolín a kytar, to vše v ostrém tempu. Percusemi a cizokrajně znělými kytarami přičicháme k orientální melodii Waters Of The Wild. První, silně emotivní vokální kus Set Your Compass- připlouvá na melancholických vlnách klasických kytar v znečně mlhavém oparu, tato Hackettova poloha mi dávkuje ony těžko popsatelné pocity plné vášně a senzibilního vypětí. S Down Street- mezi nás přichází temnota a hněv, vokální složka je recitována až s odpudivým opovržením, ta hudební je dokonale vyvážena zvuky bicích, kytar, akordeonu a samlovaných zvuků. Beatlesovsky zkreslený vokál v A Girl Called Linda- i temto podporované metličkami a flétnovým sólem upomíná na časy dávno minulé, daří se jí to opravdu mistrně. Bluesová poklona Blue Child, přechází do dalšího hudební orgasmu nazvaného To A Close- k donalosti mu postačí fantaskně padající kytarové tóny, jemné předivo příčné flétny a mistrův nadpozemský vokál, když se přidá navrch dětský sbor za asistence varhan, slzy se do očí hrnou sami. Ještě decentní orchestrální vložka a v tu ránu vstupujeme do útrob drsně znějícího riffu v Ego & Id- zcela neslýchané a tvrdé věci. Dylanova cover verze Man In The Long Black Coat- v Hackettově sytém vokálním podání dostává navíc velmi smyslný esprit. Tlumené údery za doprovodu orientálních kláves, provázejí diváka po stařičkých cestách dávný civilizacích Babylonie a Asýrie v Cedars Of Lebanon- flétna a silný basovo smyčcový vpád dokonávají přerod písně pohybující se mezi různými žánry. Wolfwork- skotské dálavy plně evokují orchestrální hrátky podložené různými vokálními polohami s využitím přidaných efektů, kde více se stírají hranice stylů, než v posledně jmenovaných písních. Po božské swingující miniátuře Why, tu máme She Moves In Memories- dálavám plně se otevírající, opět silně orchestrální kompozice, skupenství čisté a nefalšované krásy, člověk žasne nad malebnými tóny které nás přímo "přikrývají" svou láskyplnou něhou. Charakter čtrnácté The Fundamentals Of Brainwashing- je zprvu zcela odlišný, ovšem v refrénu přichází opět ono zvláštní kouzlo vykoupení. How- kytara přímo sténá pod mocnými údery bicích, industriální tempo koresponduje ve značném rozporu k sólové Steveově kytaře a vytváří tak neprostupnou hranici, kterou se pokouší divák přejít na druhou, smířlivější stranu. Klavírní melodie mu v tomto hledání má napomoci, jenže značnou překážku zde vytváří tupé basové údery. Strašidelně děsivou atmosférou oplývající A Dark Night In Toytown- se prezentuje další z poloh Stevova pozoruhodného talentu, tempo přidá na rychlosti a myčcové a flašinetové zvuky jsou navýsost originální. Celé to divadlo zakončí tóny klasické kytary vsazené do drážek Until The Last Butterfly.

Nebudu chodit kolem horké kaše, jedno z vůbec nejinspirativnějších děl jaké kdy bylo stvořeno. 10/10

» ostatní recenze alba Hackett, Steve - Wild Orchids
» popis a diskografie skupiny Hackett, Steve