Satriani, Joe / Shockwave Supernova (2015)

Zhruba po měsíci a půl jsem se znovu zaposlouchal do posledního alba kytarového mága Joa Satrianiho a musím říci, nejen že malý časový úsek, jež uplynul od posledního nahlédnutí do jeho útrob desku prověřil, on dokonce navíc zůračil předpoklady a upřesnil náhled kterým jsem na album nazíral. A jelikož v předešlé recenzi se věnuji spíše celkovému pohledu na danou věc, tentokrát prostě musím zmínit i jednotlivé položky tohoto díla. A tak hurá na něj:

Shockwave Supernova- jako otevírák alba byla zvolena naprosto špičková, energicky hodnotná, ve velkém stylu a s mimořádným přehledem mapující, bohatě vrstvená perla, přinášející do mistrova pojetí instrumentální muziky značné novum, kaskády kytar vzájemně se překrývajících a doplňujích naplno nutí si píseň maximálně užít, melodie jde velmi rychle do hlavy, ale objevovat se zde dá i s dalšími poslechy
Lost in a Memory- vklad Mikea Keneallyho pro kytaristovu tvorbu je zřejmý už od alba Black Swan..., jako dokreslení příslušné nálady písně slouží skvěle, oduševnělé příchozí kytarové sólo patří na albu k nejlepším
Crazy Joey- Vinnie Colaiuta si na albu zahrál ve čtyřech skladbách, tady svými rytmi náležitě rozkládá kytarové podhoubí a vše se snaží zpátky sjednotit až rychlostní šestistrunné předivo
In My Pocket- jih amerických států, foukací harmonika, dusno a atmosféra zaprášených cest texaských dálav evokují čtvrtou, značně hravou, Chaneyho basovou linkou podepřenou píseň
On Peregrine Wings- perfektní antrée a mistrně vystavěný hybný kytarový lauf náležitě žene emoce do solidních obrátek, tato skladba rozhodně patří k tomu nejlepšímu zde
Cataclysmic- větší sklidnění desky přichází v šesté, Minnemannovou technikou podporované a na kytarové kudrlinky hodnotné věcičce
San Francisco Blue- název jasně napovídá jakým směrem se píseň ubírá, krutá pohoda z ní čiší na dálku
Keep on Movin'- opět klavír a klávesy v jedné lajně s kytarou, jazzovější přístup a absolutní kompoziční svoboda přenášejí pohodu panující při nahrávání materiálu do naší blízkosti
All of My Life- Satch přidává ještě více fusion, na malebném tónu šestistrunky a asistujících perkusích odplouvá naše mysl do dalekých krajin, snění je zde na místě a rozhodně v něm nic nebrání
A Phase I'm Going Through- do rockovějších vod nás vrhá desátá v pořadí, Beller se zde předvádí skvěle vystavěnou jednotící basovou figurou, tvořící základ k mistrovým sólovým atakům
Scarborough Stomp- platí za říznější klasicko rockovou jízdu
Butterfly and Zebra- emocionální zpestření, oddych a jímavost v Joeově kytarovém hlase připravuje podklad na další mimořádnou skladbu která už ťuká na vrátka
If There Is No Heaven- jedinečný tón akustiky ve společnosti bicí soupravy žene píseň silně vpřed, sólo které se za chíli přidává v sobě nese další pečeť kvality vydolované z nevysychající studnice Joeových nápadů, následné zklidnění dostavující se zhruba uprostřed s noblesou připraví ten pravý podklad pro riffoidní běsnění
Stars Race Across the Sky- sentimentální ráz umocní klavírní tep s parádně padnoucí svéráznou melodií
Goodbye Supernova- konec dobrý... :-) Beller s Minnemannem jako kazatelé dobré víry, Keneally suplující smyčcovou sekci ze všech stran a z hůry, z hůry to už na nás dopadají boží vnuknutí samozvaného vládce kytarového kumštu, prostě jen poslouchejme ony dojemné zvuky které nás obklopují, jejich drobounkou tónokresbu a vydolovaný pocit štěstí, jež se dokáže probudit v hloubi posluchačovi duše.

V každém desetiletí přispěchá Joe Satriani alespoň s jedním obsahově mimořádným a rozměrným dílem: na konci osdesátek to byl Flying..., v devadesátých létech Crystal Planet, do nového tisíciletí přistál Strange Beautiful Music a v nynější desetiletce si myslím že právě poslední Shockwave Supernova splňuje tyto zásadní nároky kvality.

» ostatní recenze alba Satriani, Joe - Shockwave Supernova
» popis a diskografie skupiny Satriani, Joe