Rush / Grace Under Pressure (1984)

Tvorbu kanadského fenomenálního tria jsem v 80. letech nejen nezavrhl, ale myslím, že svoje umění, osvědčené sérií ohromně nadprůměrných alb, zde ještě vypilovali k dokonalosti, byť s nutným dobovým zvukovým hávem. Je ovšem jasné, že kdo tohle odmítá zásadně, ten musel hodit do koše už desky po r. 79...

Dobové intro vyhoupne kytarové melodie, pevně Lifesonem propojené se syntetickou stránkou - dobový monumentální vstup se vším všudy. Pak už tu máme Rush v nejlepší formě poloviny 80. let - suverénní a elegantní Geddyho zpěv, elektronické jiskření, chemikou načichlá, ale stále famózně precizní Peartova artilerie a dramatická nálada. Melodická umělá stěna s hřmícími synťáky a více dobově přímočará bicí linka, Geddy se nám zapojí do precizního rytmického kolotoče a je tu monumentální refrén mé oblíbené pecky Afterimage, Lifeson tu vyšívá svá sóla bleskurychle tón po tónu. Ano, tohle je klávesový a synti háv kapely, ale oni si tyhle dobové ingredience přisvojili vpravdě po rushovsku a famózně je začlenili do svých skladeb. Hymna se vším všudy. A další umělé kytarové stěny, nepěchované melodiemi, třesoucí se Geddyho basa a neurčitá, napětím napěchovaná nálada a pak parádně smutný zpěv - nástup Red Sector A tedy rozhodně není žádnou veselkou - opět tady máme vědecké Peartovy texty, řešící obtížné civilizační a psychologická témata, zde prosté téma války, vězení a přežití. Jsou tu výrazné stěny syntezátorů, bicí dělostřelby, sevřená, drsná a chladná nálada. Věc je to ale krásně a mistrovsky propracovaná a je až k nevíře, že jen třemi lidmi. The Enemy Within (Part I of Fear) - klopotná rytmika popoháněná tóny zmutovaných strun, málo přívětivý začátek se ale vyhoupne až v zázračně melodický refrén se silným elektronickým odérem a ten kontrast mezi slokou a refrénem je tu vůbec zvlášť výrazný. Přechody Neila Pearta, dobově zvukově výrazně vytažené do popředí, jsou tu jako nezničitelné oblouky katedrály a svým tempem pak razantně žene celý ansámbl až do konce. Zvláštní skladba. Začátek The Body Electric patří rozbouřené rytmické sekci, mající sílu parního válce, zapojují se melodicky ohýbané kytary, až parádní Geddyho zpěv tomu všemu udělí melodický řád. Tohle je opravdu krásně stavěná a postupně gradovaná skladba, nechybí chladná strojovost, ale ani monumentalita a patos, které se vaše ledové srdce snaží rozehřát alespoň trochu... Synteticky kořeněné strunné melodie, drtivá a matematická bicí palba a pak už za podpory Geddyho zpěvu uhánějící hymna Kid Gloves je také mou oblíbenou - s tím hitově znějícím refrénem si tady pánové fakt vyhráli do detailu, všechno je tu dokonale propojeno, promyšleno a více než svižné tempo vám nedá moc času na oddech. Ve druhé půli tu pak máme plnotučný instrumentální souboj, kde můžete načichnout stratosférickým uměleckým levelem této trojice. Božské. Razantní údery basy a mistrovsky spletená melodická kytarová přediva s charismatem prýštícím Geddym - to je další lahůdka Red Lenses. Pohodová, odlehčená záležitost, kde se dostáváme až někam do nálad Petera Gabriela. Geddyho zpěv, ale i basa si tu vybírají famózní daň. Krásné, pomalé odplynutí do ztracena... Že na závěr musí přijít drtivý monument síly kladiva, je pak zcela jasné a Between the Wheels to naplňuje už svým nástupem - kytary s klávesovým umělým oparem, drtivě sólující Lifeson, temná nálada a skličující Geddy to rozhodně nijak nevylepšují. Peartova baterie to pak celé nakopne přece jen do rockového úprku. Refrénové dopady jsou ale stále stejně bezvýchodné a mají až apokalypticky odevzdaný nádech. Oázou v rozbouřeném moři je krásné sólo, pak už nás ale industriální mašina žene až k neodvratnému konci. Nekompromisní závěr mistrovského alba...

Mám tuhle desku hodně rád, již po puštění se mi rozehraje na tváři nelíčený úsměv a vůbec mám pocit, že mi řada osmdesátkových alb Rush sedí o mnoho více než některá raná alba ze 70. let. Mohl bych vlastně klidně dát plný počet, s hodnocením tu mám vážně trable, vzhledem k mým zásadním kusům Permanent Waves, Moving Pictures či Power Windows velmi plnotučné čtyři...

» ostatní recenze alba Rush - Grace Under Pressure
» popis a diskografie skupiny Rush