Fates Warning / Theories Of Flight (2016)

Devítiletá pauza mezi alby FWX a Darkness in a Different Light sebou přnesla odchod dlouholetého a jednoho z vůbec nejlepších technicky a myšlenkově nadaných bubeníků, pohybujících se v progresivní sféře, pana Marka Zondera. Snad z tohoto podnětu, ale i z né až tak nadšených reakcí / recenzí, které tenkrát novinkovou kolekci provázeli, jsem sám nedal tomuto výtvoru roku 2013 velkou šanci mne oslovit. Z toho mála, co jsem z alba slyšel jsem si udělal zkreslený obrázek, pojednávající o nezáživném, příliš metalovém albu, které navíc dusí technické attacky Bobbyho Jarzombeka.

Když v těchto dnech vychází na světlo boží nový počin F. W., má zvědavost účinkuje ve větším měřítku, než u alba předchozího a začínám tedy uvažovat o šanci, kterou chci desce dát a utvořit si tak nový názor na mé velké oblíbence, či snad pouze podpořit doměnky z před tří let.
Už první sporadická ochutnávka prostřednictvím netu, mne doslova praštila přes ústa, dokonalost, jež na mne zpoza reprobeden vykoukla, zkráceně řečeno, znamela nabytí zašlé slávy kapely v mých myšlenkách.
Ó jak hluboce jsem se tenkrát mýlil, jsem pochopil i v případě Darkness..., které jsem dal také šanci a už pevně září v objednávkovém servisu spolu s další hudební várkou.

Zpět ale k aktuální kolekci:
Hned v úvodu alba se B. Jarzombek svými technickými finesami snaží přiblížit stínu Marka Zondera a musím podotknout že se mu to na mnoha místech skutečně daří, hraje rovněž hlavou, jeho styl je sice více ráznější, jakoby se toho snažil v různých momentech stihnout / nacpat více, chybí ale lehkost a vzdušnost, kterou jeho předchůdce do písni vpasovával. Přesto si myslím, že lepšího náhradníka by pánové stěží pohledali, Bobby zapadl a opravdu se snaží na doraz, v určitých momentech se vám z jeho vytříbených zvratů bude točit hlava.
From The Rooftops- počáteční, elegicky teská poloha písně s božsky pějícím Alderem a sólem z kategorie neopakovatelných, po chvíli přejde v členitější plochy, poháněné častými změny rytmů a divočejším přístupem všech zůčastněných.
Seven Stars- díky propojení akustických a elektrických momentů, přemýšlivým aranžmá a inteligentnímu skladatelskému přístupu vyznívá na poměry kapely značně hitově, skutečný bonbónek.
Ve čtvrté The Light And Shade Of Things- na ploše desíti minut operují pánové se všemi dostupnými prostředky svého arzenálu, léty vybroušenými a místy i připomínající strhující desku A Pleasant... ,nechybí komplexnost, rozmanitost a členitost, jsou tu akustické přechody, dostatek místa pro tajemnou atmosférickou auru i nepostrádatelné velké melodie.
Naprostý killer song nese označení number five, v písni White Flag- Matheosovo riffové mistrovství dosahuje excelentního rozměru, proplétání kytarových linek je učebnicové, ostatní skvěle sekundují a zahušťují prostor, píseň má šťávu a její tempo přímo vybízí k tomu aby posluchače nakazila a bavila poslouchat.
Brilantními sóly, dravou energií, ale i modernistickým odérem zabudovaným v akustických kaskádách je prostoupena Like Stars Our Eyes Have Seen- která občas může působit všedně, ovšem vedle většinové konkurence v dané oblasti se i ona dokáže prosadit.
Skvostný instrumentální kus Theories Of Flight- napěchován programingem, smyčkami, sóly, klasickou kytarovou linkou a riffovou přeháňkou desku uzavře. Po jejím doznění ve mně zůstává obrovský kusanec spokojenosti. I bez Kevina Moora a M. Zondera (s mixem Jense Bogrena- to jsem celkem čučel), dokázali opět F. W. předhodit vysoce poutavý materiál.

Nelze tu nesrovnávat poslední počiny divadelníků a Matheosovy družiny, jelikož jejich cesty se za dobu existence obou kapel už několikráte protly. Od posledního počinu prvně jmenovaných, se důsledně distancuji a tímto sladkobolným kýčem (fanoušci mi prosím prominou) až opovrhuji. Jestli někteří ztratili zájem o kapelu už v dobách Train..., Systematic..., či A Dramatic..., já je vždy hájil a obdivoval. Jejich deviza sice postupně upadala a originalita povážlivě klesala, přesto. S letoškem je ovšem stav věci v New Yorku v mých uších mnohem horší.
To Adlerovci nepotřebují co napřesrok vydávat nová díla, vše si důkladně utříbí, vypilují, neopakují se a nepodlézají, i když zásadní počiny mají také za zády, pořád se jedná o vysoce sofistikovanou a na kvalitní písně bohatou kolekci.

» ostatní recenze alba Fates Warning - Theories Of Flight
» popis a diskografie skupiny Fates Warning