Fates Warning - Theories Of Flight (2016)

15.02.2017 oř | #

Nová deska Fates Warning Theories of Flight funguje úměrně hojivě jako náplast na ještě nezhojené rány, které způsobila poslední nedotažená a na několika místech rezivějící nudná kolekce Darkness In A Different Light.

Stagnující desetiskladbová kolekce s sebou tenkrát přinesla tvrdší sound a výměnu na postu bubeníka - čin o kterém se v souvislosti s kapelou mluví ještě častěji než o novém materiálu a než je záhodno. Kolik debat a sporů už vzniklo na popud osob Zonder/Jarzombek je překvapivé a zarážející. Přísloví "starého psa novým kouskům nenaučíš" funguje na tomto místě s dlouholetými příznivci kapely bezvýhradně. A jelikož posluchače s touto problematikou dokonale obeznámili i moji dva předřečníci, velice rád se tomuto tématu vyhnu.

Důležitá je ale především muzika a ta učinila velký krok vpřed. Nebo vzad? Pánové se konečně a drze vrací k tomu co ovládají nejlépe. A tím je tíživou atmosférou naplněný progresivní metal nejvyšší kvality. 52 minut jede kapela na 150%, vše sedne tip-ťop a zvukové zpracování nahrávky patří k vrcholným v oboru. Osm zářezů, mezi kterými je každý králem. Fates Warning ze sebe vyplodili esenci toho nejlepšího, s čím celá ta léta pracují. Bravo.
reagovat

horyna @ 10.11.2018 08:23:40
Fates Warning versus Dream Theater.
V devadsátých letech stanuli tyhle dvě ikony progresivní metalové hudby na společném vrcholu.
D. T. potkal mnohem větší komerční úspěch, nejen díky singlu Pull me Under a rotaci v MTV, ale i krapet přístupnější muzice.
F. W. byli složitější, nepřístupnější a nikdy jim nešlo o oslovení mas.
Dnes ani jedna z nich "není tak dobrá" jako například v roce 2000-2002, desky Six Degress... přesněji řečeno Disconnected - přinášeli neuvěřitelnou prorci NOVÉ a neotřelé muziky. Obě kapely pak postupně uvadali, ale osobně si myslím, že D. T. spadli daleko hlouběji (ne komerčně, ale umělecky) než F. W.

Hudba divadl snů je strašně, ale strašně předvídatelná, viz ukázky z nové desky. Ty jejich velkohubé kecy!!! o nejlepší novince mě pořádně sejří (jasně říká to každý), ale u nich je to až legrační, opakují se kluci. To říkám bez skrupulí, já je měl vždy maximálně rád, několik let byli mou kapelou č.1 a rád je mám pořád. I když Astonishing nesnáším a doma se udržel pár týdnu než skončil v popelnici (prodaný:-) a novinku si stejně poslechnu a jestli bude dobrá alespoň jako deska z roku 2013 i koupím.

V porovnání dnešních D. T. a F. W. ti druzí těm prvním nakopávají prdel a to pořádně bolestně. Fejti jsou daleko složitější, zajímavější, nápaditější a kreativnější.
Neopakuji se ani zvukově (i když předchozí Darkenss... není bůh ví co), Theories... je znovu posunulo do první ligy. Záměrně nepíši pozice, protože ty teď okupují mladší invenčnější kapely. Jarzombek není Zonder o tom žádná, ale pořád... Jak stárnu, tak ty své metalové kořeny opouštím čím dál víc a tak mě hrubost této desky občas trochu vadí, ale pořád je to lepší než opakující se postupy a stejný zvuk u D. T.
Sorry jestli jsem někomu pošpinil jeho obraz D. T., ale taková je dle mne dnešní skutečnost.

EasyRocker @ 10.11.2018 08:31:57
Jsem skalní fanda FW a tahle kapela je jedna z těch, která u mě vždycky byla nad slavnými DT. Před 10 lety bych je dal do jedné lajny, ale dnes si FW považuju víc. Umění Raye Aldera a Jima Metheose není třeba komentovat. Naprosto top postavou pak pro mě byl Mark Zonder.

PaloM @ 10.11.2018 08:39:30
horyna, také sú naše hudobné lásky - milované, zavrhované a znovu milované. Dream Theater ma naštvali albumom Octavarium, CD stálo veľa a nesplnilo moje očakávanie. Potom to bolo pre mňa čím ďalej tým horšie, až vymenili bubeníka a opäť ma začali baviť. Až tak, že som prišiel na chuť predošlým, zavrhnutým albumom :-)
Fates Warning občas počúvam a uznávam ich kvality.

horyna @ 10.11.2018 08:53:34
Klucí dík za reakce, s odezvou jsem nijak nepočítal, jen jsem si potřeboval vylít srdce :-) nad nepoměrem kvality a úspěchů těchto dvou kapel. Jasně že to každý slyšíme po svém, jak cítíme a potřebujeme.

A palo, zajímavé, mě s Octavarium zase neuvěřitelně potěšili (po silně metalovém Train of T.) Výměna bubeníka dle mého žádnou novou kvalitu/krev/zajímavější muziku nepřinesla. Já slyším třeba takové Systematic Chaos o 80% invenčněji než A Dramatic, nebo desku stejnojmennou.

EasyRocker @ 10.11.2018 09:02:47
Snad bych dodal, že snad ještě lepší byli FW naživo. Dal jsem si tu práci a zkouknul asi 5 koncertů z let 1989-2003, neuvěřitelné.

horyna @ 10.11.2018 09:13:03
Viděl jsem je před rokem a půl v Brně a až na malou únavu zpěváka (kterou mi o den později s koncertem za hranicemi naší vlasti Mayak vyvrátil) byli úžasní, oproti dvěma neznámým předkapelám o 1000% lepší. A to už s nimi nejel Zonder.

02.08.2016 horyna | #

Devítiletá pauza mezi alby FWX a Darkness in a Different Light sebou přnesla odchod dlouholetého a jednoho z vůbec nejlepších technicky a myšlenkově nadaných bubeníků, pohybujících se v progresivní sféře, pana Marka Zondera. Snad z tohoto podnětu, ale i z né až tak nadšených reakcí / recenzí, které tenkrát novinkovou kolekci provázeli, jsem sám nedal tomuto výtvoru roku 2013 velkou šanci mne oslovit. Z toho mála, co jsem z alba slyšel jsem si udělal zkreslený obrázek, pojednávající o nezáživném, příliš metalovém albu, které navíc dusí technické attacky Bobbyho Jarzombeka.

Když v těchto dnech vychází na světlo boží nový počin F. W., má zvědavost účinkuje ve větším měřítku, než u alba předchozího a začínám tedy uvažovat o šanci, kterou chci desce dát a utvořit si tak nový názor na mé velké oblíbence, či snad pouze podpořit doměnky z před tří let.
Už první sporadická ochutnávka prostřednictvím netu, mne doslova praštila přes ústa, dokonalost, jež na mne zpoza reprobeden vykoukla, zkráceně řečeno, znamela nabytí zašlé slávy kapely v mých myšlenkách.
Ó jak hluboce jsem se tenkrát mýlil, jsem pochopil i v případě Darkness..., které jsem dal také šanci a už pevně září v objednávkovém servisu spolu s další hudební várkou.

Zpět ale k aktuální kolekci:
Hned v úvodu alba se B. Jarzombek svými technickými finesami snaží přiblížit stínu Marka Zondera a musím podotknout že se mu to na mnoha místech skutečně daří, hraje rovněž hlavou, jeho styl je sice více ráznější, jakoby se toho snažil v různých momentech stihnout / nacpat více, chybí ale lehkost a vzdušnost, kterou jeho předchůdce do písni vpasovával. Přesto si myslím, že lepšího náhradníka by pánové stěží pohledali, Bobby zapadl a opravdu se snaží na doraz, v určitých momentech se vám z jeho vytříbených zvratů bude točit hlava.
From The Rooftops- počáteční, elegicky teská poloha písně s božsky pějícím Alderem a sólem z kategorie neopakovatelných, po chvíli přejde v členitější plochy, poháněné častými změny rytmů a divočejším přístupem všech zůčastněných.
Seven Stars- díky propojení akustických a elektrických momentů, přemýšlivým aranžmá a inteligentnímu skladatelskému přístupu vyznívá na poměry kapely značně hitově, skutečný bonbónek.
Ve čtvrté The Light And Shade Of Things- na ploše desíti minut operují pánové se všemi dostupnými prostředky svého arzenálu, léty vybroušenými a místy i připomínající strhující desku A Pleasant... ,nechybí komplexnost, rozmanitost a členitost, jsou tu akustické přechody, dostatek místa pro tajemnou atmosférickou auru i nepostrádatelné velké melodie.
Naprostý killer song nese označení number five, v písni White Flag- Matheosovo riffové mistrovství dosahuje excelentního rozměru, proplétání kytarových linek je učebnicové, ostatní skvěle sekundují a zahušťují prostor, píseň má šťávu a její tempo přímo vybízí k tomu aby posluchače nakazila a bavila poslouchat.
Brilantními sóly, dravou energií, ale i modernistickým odérem zabudovaným v akustických kaskádách je prostoupena Like Stars Our Eyes Have Seen- která občas může působit všedně, ovšem vedle většinové konkurence v dané oblasti se i ona dokáže prosadit.
Skvostný instrumentální kus Theories Of Flight- napěchován programingem, smyčkami, sóly, klasickou kytarovou linkou a riffovou přeháňkou desku uzavře. Po jejím doznění ve mně zůstává obrovský kusanec spokojenosti. I bez Kevina Moora a M. Zondera (s mixem Jense Bogrena- to jsem celkem čučel), dokázali opět F. W. předhodit vysoce poutavý materiál.

Nelze tu nesrovnávat poslední počiny divadelníků a Matheosovy družiny, jelikož jejich cesty se za dobu existence obou kapel už několikráte protly. Od posledního počinu prvně jmenovaných, se důsledně distancuji a tímto sladkobolným kýčem (fanoušci mi prosím prominou) až opovrhuji. Jestli někteří ztratili zájem o kapelu už v dobách Train..., Systematic..., či A Dramatic..., já je vždy hájil a obdivoval. Jejich deviza sice postupně upadala a originalita povážlivě klesala, přesto. S letoškem je ovšem stav věci v New Yorku v mých uších mnohem horší.
To Adlerovci nepotřebují co napřesrok vydávat nová díla, vše si důkladně utříbí, vypilují, neopakují se a nepodlézají, i když zásadní počiny mají také za zády, pořád se jedná o vysoce sofistikovanou a na kvalitní písně bohatou kolekci.
reagovat

horyna @ 02.08.2016 06:16:49
b.wolt: obávám se že na naše společné oblíbence Shadow G. se ještě nějaký ten pátek načekáme. Vidíš a třeba pro mne Symphony X, a Evergrey nějakým zvláštním prog kouzlem vůbec neoplývají, uznávám je, sice jen některé desky, ale velkou originalitu zde nenalézám, třeba zrovna oproti F. W. Ale to je subjektivní, věc názoru. To takový Threshold, to je jasně první liga:-)

horyna @ 02.08.2016 06:29:23
b.wolf-omluva velikánská, s wolfáží jsem se uklikl

b.wolf @ 02.08.2016 07:28:15
horyna: v pohodě, nic se neděje. Jinak jasně, každému, co jeho jest, pro mě třeba taková The Odyssey nebo Mythologic Suite V je pecka, ke které se FW ani nepřiblíží. Skvělá je taktéž třeba německá smečka Lanfear, ale tak můžeme pokračovat hodiny, že. Koneckonců, od toho tady Progboard je, abychom si našli nebo objevili to "naše"...:)))))

horyna @ 02.08.2016 07:40:28
b.wolf: slova klaskikova, mluvíš mi z duše :-)

john l @ 24.09.2016 11:55:21
Obě zdejší recenze mě navnadili ke koupi Theories..., cédlo už poskakuje na eshopu a já se nemůžu dočkat až ho rozbalím a v klídku zmáčku play. Těším se!

horyna @ 24.09.2016 13:10:06
john l: když jsi to tu otevřel, Theories jsem vystihl dokonale, deska mi sedla na 100%, ale předešlá Darkness z roku 2013 není tak dobrá jak tato nová, není tak dobrá jak jsem si myslel a vysnil, je tam pár obyčejných vycpávkových skladeb, které mě vůbec nesedí, spíš otravují, zkoušel jsem se do nich dostat nesčetněkrát, ale nic, není to ona, chybí především zajímavé a poutavé nápady. Plně teď chápu zklamání velké části fanoušků s tímto výtvorem i jejich překvapení a kladné odezvy na novinku. Ona je totiž pokropena živou vodou a opět dostává kapelu do míst zájmu a znovu upevňuje její pozici. Prostě se moc povedla, narozdíl od místy tápajícího předchůdce. Moje psaní ale neznamená, že i ona třeba zrovna tobě nebude po chuti.

steve @ 07.11.2016 14:16:31
Doby Prallels a Inside Out jsou v nenávratnu, přesto mě novou kolekcí pánové udělali velkou radost.

26.06.2016 alienshore | #

Čakanie na nový album Fates Warning tentoraz netrvalo deväť rokov a tak tu máme novinku Theories Of Flight. Predchodca Darkness In A Different Light bol tvrdší a zároveň aj náročnejší pre ušné laloky. Tentoraz, kapela urobila určitý kompromis a skĺbila silnejšiu melodiku s razanciou progresívneho metalu. Aranžmány však majú podobný charakter a smer, ktorý nastolil už spomínaný predošlý album.

Aký je rozdiel medzi Fates Warning teraz a predtým? Otázka je zaujímavá aj z pohľadu sumarizovania ich pomerne dlhej hudobnej kariéry. Štýl a esencie sú stále zachované. No zmena na poste bubeníka im spôsobila výrazné manko. V ich tvorbe je čím ďalej, tým menej sofistikovanosti a hĺbavej atmosféry, ktorá ich tak kedysi zdobila za pôsobenia Marka Zondera. Bobby Jarzombek je ultra-technický bubeník, ktorý zahrá naozaj čokoľvek. Jeho úder je však tvrdý a technické vývrtky pôsobia tak trochu bezcitne. Mark Zonder bol architekt, vedel presne kedy má pritlačiť a kedy ubrať. Výsledkom bola ohromná dynamika. Fates Warning bez Zondera je skoro ako Rush bez Neila Pearta.

Teraz k albumu. Prvá polovica priam ukážková. Výborným príkladom strhujúcej dynamiky je prvý náklep From The Rooftops. Pripomína mi to ich klasické obdobie z 90-tých rokov. Hitová pecka Seven Stars je už akousi povinnosťou, ale opäť sa podarilo podchytiť chytľavosť melódií bez kŕčovitosti a lepkavosti. Je to v podstate jedna z najlepších skladieb na albume. Ambíciu tváriť sa hitovo nezaprie ani nasledujúca SOS, jednoducho radosť počúvať. Vrcholom je 10-minútová The Light And Shade Of Things, ktorá nádherným spôsobom miesi smutné zádumčivé plochy s výborným odpichom k tvrdším gitarám a skvelému refrénu.

Druhá polovica však taká už nie je. Kým tá prvá je nabitá aranžérskym umom a pôsobivou melodikou, tak druhá sa nesie v znamení väčšieho stereotypu. White Flag, Like Stars Our Eyes Have Seen a The Ghosts Of Home majú podobný charakter a smerujú viac k tvrdšiemu poňatiu progresívneho metalu. Chýba mi tu sofistikovanejšia štruktúra a ani melódie nemajú taký výrazný efekt. Dali by sa však označiť ako vysoký štandard Fates Warning. Posledná Theories Of Flight mi príde skôr ako neškodná inštrumentálna výplň.

Album je ako celok vyvážený, napriek istému rozdielu medzi prvou a druhou polkou. Dáva jednoznačne na frak tohtoročným Dream Theater a o konkurencii ani nehovoriac. Fanúšikovia sa môžu tešiť na výdatnú porciu prvotriedneho progresívneho metalu a v podstate isté nadšenie nechýba v tomto smere ani mne. Je v tom cítiť veľa poctivej práce a to mi od zakladateľov tohto štýlu úplne stačí. Fates Warning majú svoje vrcholy už za sebou, ale ak budú vydávať takéto albumy, tak ich existencia je stále opodstatnená a aj prínosná.
reagovat

Mayak @ 26.06.2016 20:40:11
Áno, toto je ten druh recenzií, ktoré som schopný ešte podrobne prečítať si celé a navyše vlastne bez výhrad s textom aj súhlasiť. Toto je ten "klasický" Slavo :-)
Úplný súhlas so zhodnotením deficitu Marka Zondera v tejto fáze fungovania Fates Warning. A súhlas aj s tým, že vlajkovou loďou extraligového (nielen amerického) progmetalu už dlhšiu dobu nie je CELKOM ISTE žiadny Dream Theater ... ale starý dobrý Fates Warning. Poctivá hudba, bez jalového pátosu a stále ešte s nejakou dávkou subžánrovej invencie. "Theories Of Flight" je album ktorý je zmysluplný ...

EasyRocker @ 27.06.2016 05:07:15
Souhlas s recenzí a díky za ni, tato kapela patří mezi mé velké oblíbence už dlouhá léta. Mark Zonder byl naprosto nenahraditelný, jeho přínos pro klasické desky je neskutečný. A pak dvojnásobný souhlas s Mayakem ohledně poměru FW / Dream Theater. Ti u mě tak nějak skončili Six Degrees.., to je poslední album, které jsem měl ve velké oblibě. Ale nejen FW jsou u mě daleko před nimi.

b.wolf @ 27.06.2016 06:56:05
Progresivní metal mám v oblibě, ale téhle skupině jsem nikdy na chuť nepřišel. Zaujalo mě kdysi druhé album The Spectre Within, které můj tehdejší kolega vynesl výš, než je progmetalové nebe, hlavně tedy obalem. Hudba už mě i po mnoha násleších neoslovila, zpěvákův vysoký ječák mně tam prostě neseděl...

horyna @ 27.06.2016 11:31:43
Tedy na to, že deska vychází až skoro za týden je tu recenze šmahem vyhotovena, ale jelikož je album už na netu, sám jsem ho stačil jednou projet. Na závěry je tedy příliš brzo, přesto se dá v některých bodech s reckou souhlasit, ale tak po 6,7 poslechu to bude zase jiné. Přesto, pro ty co je neznají zajímavý úsudek zdali si připravit drobné, pro jejich fans skoro povinnost.Takže souhlas a díky, tato fošna má nejspíš lepší předpoklady mne více přesvědčit než předešlá. A i když Zonder bude chybět nejspíš navždy, D.T. především letos zaostávají na míle daleko.

alienshore @ 27.06.2016 13:04:05
Horyna, na internete nájdeš už kopec recenzií na dotyčný album :-) ...

horyna @ 27.06.2016 16:57:19
Alienshore: rád ti to věřím a mám za to že je to dobře, člověku to našeptà jestli do toho jìt, nebo vyčkávat. Jen jsem zvyklej dát na víc poslechů a patřičný odstup.

yngwie3 @ 01.07.2016 18:32:28
Už niekoľko dní počúvam Theories Of Flight + všetko dostupné od Fates Warning, ale zatiaľ ma nič, opakujem NIČ, nepresvedčilo o tomto že, citujem, " Dáva jednoznačne na frak tohtoročným Dream Theater a o konkurencii ani nehovoriac ", alebo " vlajkovou loďou extraligového (nielen amerického) progmetalu už dlhšiu dobu nie je CELKOM ISTE žiadny Dream Theater ", alebo " A i když Zonder bude chybět nejspíš navždy, D.T. především letos zaostávají na míle daleko " etc, etc ...

Som si vedomý faktu že to teraz dostanem poriadne vyžrať, ale použijem slová klasika " Neodvolám - protože jste mě nepřesvědčili!" ... a prečo aj, že ? ...

Iste, som Dream Theater positive a to určite zohráva svoju úlohu, ale ... s farebnosťou, nápadmi a muzikantskou fundovanosťou zostávajú DT stále vlajkovou loďou progmetalu ... NÉ ŽE NE !!!

U mňa sú korunnými princami Seventh Wonder a verím, že Shadow Gallery sa prebudia a ako napísal PaloM, " Dúfajme, že sa novinky Shadow Gallery dočkáme čoskoro " ...

Thats all ...

Mayak @ 01.07.2016 18:51:23
... je to ÚPLNE v pohode, Vlado, Hudba je proste výsosne subjektívna záležitosť a Tvoje vnímanie normálny človek prirodzene rešpektuje. Aj som rád, že si to takto napísal :-)
A čo sa týka Shadow Gallery, tu už debata okolo nich bola, mám ich veľmi rád, mám dávno napočúvanú ich celú diskografiu a mal som prvých 5 ich CDs v čase, keď som ešte kumuloval doma to, čomu sa vraví "zbierka CDs".
A hlavne, videl som (spolu s s Igorom a Pegasom) ich úžasný koncert v Bratislave. Ten zážitok je x krát hodnotnejší, ako celá ich zbierka albumov aj v pozlátených krabičkách a bookletoch. Necítim potrebu teraz sa ku SG zase vyjadrovať len preto, že tu pribudla jedna nadšenecká recenzia.

EasyRocker @ 01.07.2016 19:03:15
DT už mě asi 13 let nějak ničím výrazným nezaujali. To je ale zase jen můj problém. Ale co s yngwiem3? Že bychom ho na týden svěřili bubakovi? :-))

yngwie3 @ 01.07.2016 19:09:34
Nééééé, bubakovi nééééé ... ;o)

horyna @ 01.07.2016 19:40:02
Jestli můžu k D.T. přidat jednu osobní poznámku, tak opravdu několikerým opakovaným poslechem, se mi podařilo do hlavy narvat a propadnout kouzlu alb, ze kterých jsem byl z počátku dosti skeptický, jako třeba Black Clouds...,nebo stejnojmené kolekci. Až poslední dvou-příšerností mne totalně nas... i když k tomu svou sterilitou pánové davno směřovali. Něco podobného u F.W. myslím nehrozí.

EasyRocker @ 01.07.2016 19:50:03
Byl jsem velký fanda DT, po Scenes.. jsme byli i na koncertě na Brumlovce. Ale Six Degrees... bylo pro mě posledním skvělým počinem, mám alba až do Octavarium, ale TOT a Oct mě už zklamala značně.

horyna @ 01.07.2016 20:03:35
Obrovská kreativita provázející D.T. v 90 tkách je pryč dost znatelně, to je zřejmé. Ještě jsem se tě E.R. chtěl zeptaz k těm Psych. Waltz- kterou desku od nich máš ty osobně nejraděj?

yngwie3 @ 01.07.2016 20:04:39
Citujem z knihy, Netradiční encyklopedie 33 + 333 světových kytaristů, od Vítězslava Štefla ... " Brian May si vytvořil vlastní kategorii, v níž je sice osamocen, ale zato neomezeným vládcem ", koniec citátu ...
To isté, si myslím o Dream Theater ... inak povedané, všetko čo vytvorili, je v danej kategórii takmer dokonalé ... tak ako " zpěvnost a zvuk " Brianovej hry ...

Ale táto diskusia je o Fates Warning ...

EasyRocker @ 01.07.2016 20:06:49
horyna: těžko říct, všechna čtyři jsou unikát a každé trochu jiné. Ale dvojka Mosquito + Bleeding to je asi top :)

alienshore @ 01.07.2016 20:14:40
yngwie3, úprimne ..., Dream Theater nahrali rozprávku pre deti ktoré radi hrajú počítačove hry, Fates Warning nahrali album pre dospelé progmetalové publikum, jedni chcú vytrieskať peniaze, druhí zase potešiť svojich skutočných fanúšikov, a od toho sa odvíja hodnotenie, that´s all ...

horyna @ 01.07.2016 20:27:00
Ač nerad, musím slova Alienshora podpořit slušnou dávkou vykřičníků, slyším a hlavně cítím to naprosto stejně a moc mě to u srdcovky z N.Y. mrzí.

EasyRocker @ 01.07.2016 20:35:49
Ano, možná to zklamání mě taky štvalo nejvíc, protože jsem byl opravdu skalní fanoušek. První čtyři desky jsou pro mě co položka, to skvost. Dnes mám celý zástup kapel, který je u mě dost vysoko nad DT - Pain of Salvation, Flower Kings, Shadow Gallery, Spock´s Beard, Evergrey, Ark, Threshold...

yngwie3 @ 01.07.2016 20:36:25
Skutočne ? tak nech sa Vám tu darí ...

Mayak @ 01.07.2016 20:44:28
ad Vlado: ... porovnanie posledných albových produktov FW a DT Slavo vystihol hodne trefne ...
DT síce stále istým spôsobom subžánrovým "neobmedzeným vládcom" sú, je to veľký kolos (hudobní priaznivci, mediálna pozornosť, finančné a logistické toky v kapele), ale len hluchý a slepý nevidí/nepočuje (resp. to NECHCE), že DT sa stávajú skladateľsky, aranžérsky a vôbec kvalitatívne (pri stále vysoko nespochybniteľných technických zručnostiach) karikatúrou samých seba ...
"

b.wolf @ 02.08.2016 06:01:28
Ve volných chvílích jsem to udělal jak yngwie3, dával jsem si hudební kapky této skupiny, jenom 2x jsem je proložil novinkou Scorpion Child a loňskou fošnou Galneryus... výsledek? Tak jak to yngwie napsal, nejlepší mně připadá debutní Night On Bröcken, je to sice hodně stará nahrávka, poplatná trochu Iron Maiden, ale solidní. Ten přechod na progmetal mě fakt nijak nebere, vyjma obalu fošny The Spectre Within... nad novinkou se třeba na metalopolisu rozplývají jak led na slunci, ale mně nijak převratná nepřijde.

b.wolf @ 02.08.2016 06:06:57
P. S. Pokud jde o skutečný progmetal, hodně netrpělivě čekám na Shadow Gallery, TO je pro mě synonymem progmetalu. Našel bych samozřejmě další skvosty, třeba Symphony X, Evergrey, Threshold je taktéž skvělý, o australských skupinách jako vynikající Voyager, příp. Vanishing Point nemluvě...