Flash / Flash (1972)

Jednou ke mně přistála zpráva od mého kamaráda, že právě poslouchá Flash. Hm, pomyslel jsem na soundtrack od Queen, který si také čas od času poslechnu, Myšlenka na to, že by zrovna kamarád teď poslouchal Flash Gordon, se mi nezdála. Tak jsem raději udělal neznalého a zeptal se, co že to poslouchá? A má neznalost se odhalila v plné nahotě. Zpráva totiž zněla: Flash, kapela Petera Bankse a hraje mu tam j.h. Tony Kaye. Něco jako první Yes. Mno, tak jsem trochu zapátral a hle, mé obzory byly o další prvek art/prog/ tabulky rockových prvků bohatší.

Co vlastně od skupiny Flash a jejich debutu čekat? Nekompromisní erupci nápadů, které vyvěrají ze samotné podstaty art rockového běsnění. Tam, kde skončilo album od YES – YES & Time and world, Flash začínají. Je patrné, kam by se asi dál YES vyvíjeli/nevyvíjeli, ale to je již jiná kapitola. Nicméně Flash se do toho od první písně Small biginnings obouvají. Slyšíte typické YES, zpěvák má i podobný hlas. Peter Banks se zde projevuje jako výtečný kytarista a je až s podivem, jak je jeho styl podobný se Steve Howem. Inu jakže to Yes mysleli s názvem pozdějšího alba Going for the One? Morning Haze, moc příjemná folkařina jakoby dozvuk Woodstocku. Ale Children of the universe je zase krásný artrockový nářez. Tony Kaye kouzlí na své varhany a Peter promalovává tóny svými vyhrávkami. Sakra, to fakt dobré. A nastupuje další opus. Dreams of heaven – nejdelší skladba na albu. Zní o dost moderněji, než ostatní skladby. Zde je vložena zajímavá jazzrocková mezihra, ostatně i na prvních YES, v tandemu s Billem Brufordem, jimi Peter nešetřil. Mezihra pak přejde v zajímavé až psychedelické běsnění a by se vrátila k původnímu nápěvu. Celkově je tato skladba velké sousto. A však sousto šťavnaté. The Time it takes - poklidné uzavření celého alba. Snová melodie pulsuje až hypnoticky a maluje před očima myšlenkové obrazy. Nádherné ukončení celého alba.

A jak hodnotit debut FLASH? Napadá mě mírné srovnání s Steve Hacketem a jeho debutem. Oba skvělí instrumentalisté, ale ve svých domovských kapelách příliš skladatelského prostoru nedostali. Tak je uplatnili po svém na svých prvních albech. A že to jsou debuty, jak mají být. Dále mají společné to, že na debutu jablko nepadá daleko od stromu (domovské kapely).

Flash, nikoli tedy Gordon, výtečné album. V jedné skladbě najdete studnici tolika nápadů, že by jistě vyšly na další 2-3 skladby. Album doporučuji všem, kdo má rád art rock 70-tých let. Povinné pro obdivovatele YES (nikoliv těch posledních). 5 poctivých hvězd. 6-tá, pomyslná, za netradiční obal, který je třeba rozevřít, aby vynikla jeho krása..

» ostatní recenze alba Flash - Flash
» popis a diskografie skupiny Flash