Pendragon / Men Who Climb Mountains (2014)

V moři hudby, která mezi nás každým rokem proudí se vždycky najdou zajímavý a velkolepý objekty. Sama si říkám, jak musí být hudebník geniální, když dokáže vygenerovat příběh, doplnit ho zajímavým a poutavým dějem a navíc ho provázat s hudbou takovou, která nejen že příběhu dodá autenticitu a podtrhne jeho silné stránky, ale navíc s ním dokáže korespondovat a souznít tak, že je posluchač do jeho děje sám vtažen a stáva se jeho součástí. Určitě není lehké vytvořit dobré, spíše výborné libreto, je potřeba aby na takovou věc komponista dozrál, potřebná inteligence napomůže jeho stvoření, zkušenosti a nápaditost básnickému přerodu do lyrických vokálních struktur a příslovečná genialita je ku pomoci sepsání poutavé muziky, u které si řeknete, ta se k tomu příběhu opravdu hodí, ta přesně sedne.
Takové pocity mám při poslechu posledního díla kapely Pendragon, pojednává o horolezecké turistice, objevováním nepoznaných končin míst a veškerém dobývání ledových prostor, ale i o osamění, devastaci a smrti.

Začátek třetí minuty (zhruba 2:07-2:23) druhé písně Beautiful Soul oplývá mrazivým chladem atmosféry místa, až se mi nechce věřit, že je tohoto účinku tak málo prostředky dosaženo. Hodně má na svědomí zvukové inženýrství, hodně dokonale naplánované nástrojové a vokální (i dámské) obsazení daného momentu. Zvuková kulisa je poutavá a iluze místa a prostoru dokonalá, parádní zvuk baskytary, bohaté bicí, chladné samply a akustický podklad dotváří prostor pro práci s hypnotickým hlasovým rejstříkem.

Začátek Come Home Jack ve mě symbolizuje vidinu zasněžené bílé pláně táhnoucí se do nedozírna, pocity strachu, odcizení, samoty i smrti.

Nádhera i smutek současně je přetavený do Faces of Light.

Iluze ducha bílé s kosou a mrazu putující celým vašim tělem v písni Faces of Darkness je nejdokonalejší, zjevné progresivní uchopení slyšitelné v baskytaře, decentních tónech kytary, technických bicích(to jak Craig Blundell vyplňuje prostor) i slušivých samplech nemá chybu, jde o nejfantastičtější věc alba.

Depresivní poselství For When The Zombies Come sem snad ani neměla zkoumat, už tak je muzika dost trpká a text to ještě podtrhuje.

Explorers of the Infnite září všemi barvami muziky Pendragon jako jasná večerní hvězda, dokonale vyvážené instrumentální prostředky staví na odiv jedinečnou práci v jejich ovládání svými pány.

Muzika je i o představách, tady mi je evokuje hodně míst.

» ostatní recenze alba Pendragon - Men Who Climb Mountains
» popis a diskografie skupiny Pendragon