Satriani, Joe / Crystal Planet (1998)

Volit pět nekvalitnějším moderně rockových kytarových alb, tohle se objeví na jednom z předních míst. Joe za svou dlouhou kariéru vydal nespočet kvalitních titulů, tento zcela určitě vévodí na jednom z vrcholů. 15 skladeb a délka 70 minut jsou zabijácké cifry za předpokladu že jde o instrumentální desku. Tady to nevadí ani chvíli, cd je doslova nápady napěchovaný až po strop a nudu nezažijete, bez obav.

Když budu chtít vynaložit úsilí a vyndat z kompletu aspoň pár nejdokonalejších věcí, bude to fuška, ale jdeme. Na přední pozice bych zařadil, první svěží jízdu Up in the Sky, kytarový lauf otevírající třetí skladbu stejného názvu jako má samo album. Stuart Hamm tu duní naplno a Joe strhává pozornost na sebe svými důkladnými sóly. Love Thing vyklidní pozice a jen tak nenuceně si brnká. Následná Trundrumbalind jakoby zavelí k velkýmu útoku, ale omyl, střední tempa a kila melodií písní se proplétající spolu krásně souzvučí. Lights of Heaven po chvíli nasadí do sprintu, který cválá s Joeovými úchvatnými sóly. Jako další musím chtě nechtě vyzvednout ráznou Ceremony, ve které kapela šlape na výbornou a ukazuje se jak jsou kvalitní spoluhráči na instrumentálních deskách potřební. Pulzující basa a tajemný kytarový linky With Jupiter in Mind přepustí pozice (s dovolením Secret Prayer) pochodové A Train of Angels. Drsnost a syrovost Psycho Monkey už koresponduje s obdobým, které má do služeb kytaristy teprve přijít. Jasný vrchol vidím v songu Time, kde se navzájem perou dvě hudební složky, jedna drsná, dravá, pulzující a rytmicky neurvalá, druhá zosobňuje malebný melodický kytarový tok plný funkčních sól a vyhrávek.

Bravo mistr, tohle se vám vskutku povedlo.

» ostatní recenze alba Satriani, Joe - Crystal Planet
» popis a diskografie skupiny Satriani, Joe