Recenze
Enchant / Juggling 9 or Dropping 10 (2000)
Když už tu nedávno byla řeč o Enchant, tak moje nejoblíbenější album je Juggling... Já raděj teplejší skladatelský rukopis kapely, který klade větší důraz na pamatovatelnější fragmenty, skladby nejsou tolik krkolomný jako na začátku jejich kariéry, ozdobou jsou velké melodie a trochu snažší přístupnost pro posluchače.
Paint The Picture platí za výbornej otevírák alba, Doug tam sází španělkový melodie, basa krásně jede i klávesy jsou jaksi víc učesaný a Ted, ten tu exceluje. Důrazná bicí artilérie (Craddick je výbornej) a klávesový styl přináší druhou Rough Draft kterou provází dokonalá souhra basa-bicí, v refrénu zpívají akustiky a líbezný Ted. What To Say je kouzelná, blouznivá a tajemná, zavede nás do světa akustických kytar a Ted nás sametovým hláskem doslova laská, geniální. Balada je pod č.5 a je to píseň Colors Fade, ne ne, kapela nás vzápětí vyvede z omylu, přitvrdí a vlastně si jede v té své progresivní notě dál, aranžmá jsou ovšem tak poutavá, že sklouznout k nudě nehrozí. Fusion nás obklopí při Juggling Knives, která šlape jak hodinky ze švajcjar. Dokonalý nazvučení alba je doménou kapely, i v Black Eyes & Broken Glass, vše ladí jak má, kapela je dost zkušená a sehraná na to, aby věděla kdy přidat a naopak. V Elyse Dougova kytara putuje prostorem nezvyklých klávesových krajin a technicky výborně sehraná rytmika je jí ku prospěchu. O zábavu je postaraný až do samotmýho závěru desky, nápady kapela rozdává, v zásobě jich má pěknou fůru a dokáže s nimi rozumně hospodařit. 4,5
» ostatní recenze alba Enchant - Juggling 9 or Dropping 10
» popis a diskografie skupiny Enchant