Recenze
Yes / Close to the Edge (1972)
Ke Close To The Edge jsem hledal dlouhou dobu cestu. Když jsem to slyšel poprvé, tak ta hudba byla pro mě jen hromada neuvěřitelného chaosu. Asi po dvou týdnech jsem se začal do toho dostávat. A potom jen: Hergot, to je dobrý.
Co jsem si u Yes oblíbil hned, byl jemný a roztomilý hlásek Jona Andersona.
Titulní suita se na první poslech obyčejným uším asi nebude líbit, ale po nějaké chvíli se najdou ty drobnosti, které vás donutí nastražit sluch. Pak se zjistí, že je to fakt namakané.
And You And I. Tak ta je myslím jasná. Má nejoblíbenější z alba. No tak ono toho tady na výběr moc není. Pasáž, která začíná asi 45 vteřin po třetí minutě a trvá zhruba 2 minuty, mě donutí k extázi a mám husinu snad po celým těle.
No a poslední Siberian Khatru je taková nemastná neslaná.
Close To The Edge je určitě setsakramensky dobré album. Klidě bych dal plný počet. Ale ta, pro mě nevýrazná, Siberian Khatru to ničí. Škoda.
» ostatní recenze alba Yes - Close to the Edge
» popis a diskografie skupiny Yes