Dream Theater / A Dramatic Turn of Events (2011)

Steve mě svou recenzí vybudil k poslechu ne zrovna oblíbené nahrávky milovaných D. T. Když hned nad ní vidím recenzi od Adama6 na veledílo Images and Words, nemůžu neslyšet většího kontrastu, než slibují tyto dvě, tolik rozdílné desky. Images... je pro mě něco jako nádherně převyprávěná pohádka, nejen kvůli vzpomínkám a době, ale především indivuduálním vyšperkovaným výkonům, obrovskému hráčskému entusiamu a kreativitě souboru v jejím počátku. Když si odmyslím LaBrieho výšky, které jsem mě v mládí v oblibě a dnes je spíš přetrpím k nahrávce prostě patří, dostávám ucelený a vyjmečně originální klenot. U recenzovaného alba, které mi právě dohrálo, cítím oproti minulosti jen únavu, letargii a průměr co se snaží zykrýt skladatelskou impotenci, která v mnoha písních na desce kulminuje.
Být tohle jediná nahrávka od kapely, řeknu- výborně, je to dobré a 4* si zaslouží. Postavím ji vedle zmíněného druhé alba, řeknu- ošuntělé a upachtěné, nic tak vyjmečného na mne nečeká, ani výrazně nezaujme vedle čehokoliv z památného roku 92.

Build Me Up, Break Me Down- mi přijde jako pokus o špatný vtip, Lost Not Forgotten- obyčejný metálek, začátek This Is The Life vykrádá Pull me Under a vrcholem je sterilní nuda Bridges In The Sky.
Od skladby č.6, tudíž zhruba druhá půle je daleko šťavnatější a mnohem, mnohem zajímavější a propracovanější. Přesto, že ukrývá dvě pomalé písně, které ovšem svou kvalitu mají, ale také například Pink Floyd-ovské asociace a jedno z nejlepších kytarových sól, jaké si posluchač může přát, ve skladbě Breaking All Illusions. 2-3*

» ostatní recenze alba Dream Theater - A Dramatic Turn of Events
» popis a diskografie skupiny Dream Theater