Enid, The / Dust (2016)

O kapele The Enid jsem nikdy neslyšel, proto mé překvapení bylo opět převeliké, když jsem po poslechu alba "Dust" zadal tento název do vyhledávače.

Tato britská formace působí na scéně s menší přestávkou cca 40 let a má na svém kontě 14 studiových a několik live záznamů. Hlavní personou tohoto spolku byl vždy Robert John Godfrey, který se dokázal pokaždé obklopit schopnými muzikanty.

Po albech „Jouney’s end" (2010) und „Invicta"(2012) je "Dust" (2016) završením jakési trilogie. Osobně jsem slyšel jen druhou jmenovanou desku a musím řící, že "Prach" se mi líbí mnohem více. Aranžmá je totiž mnohem bombastičštější, teatrálnější, dílo napsané jako pro obrovský orchestr, přitom nepostrádající prog rockové prvky. Pětioktávový zpěvák Joe Payne (ne nepodobný P. Gabrielovi) se tu nijak prvoplánovitě nepředvádí, i když rozsah jeho hlasu budeme muset nejednou obdivovat.

Je to takový sympho prog rockový muzikál, kdy se při mnohavrstevnaté muzice jistě nudit nebudete. Velké plus je kvalitní, plně dynamický zvuk, nástroje nezní synteticky - prostě lahůdka poslouchat na kvalitní aparatuře. Sympatická je i délka něco málo přes 42 minut.

Myslím, že už další dílo The Enid v podobné kvalitě nevznikne, neboť kapelu v roce 2016 opustil vážně nemocný mozek The Enid, R.J. Godfrey. Zanedlouho ohlásil odchod i zpěvák J. Payne, kytarista m. Read a bubeník D. Storey. Nezbude nám tedy asi pátrat po jejich starších, také jistě kvalitních počinech.

» ostatní recenze alba Enid, The - Dust
» popis a diskografie skupiny Enid, The