Recenze
Fates Warning / Perfect Symmetry (1989)
Ti, kteří dnes přiznávají, že propadli kouzlu progresivního metalu s albem Images and Words, postupně přišli na to, že stejnojmenná kapela už o tři roky dřív snesla výborný debutní materiál. Ale ve stejném roce a na jiném místě vzniklo ještě důležitější album pro vývoj tohoto žánru.
Američtí Fates Warning byli první roky spojováni s termínem power a svou scifi tématikou rychle zapadli mezi kultovní smečky zámořské oblasti z té doby. Ovšem kapele byl tento krunýř po dvou deskách příliš těsný, proto se prostřednictvím svého kreativního a rychle rostoucího zkladatelského šampiona Jima Matheose rozloučila s dosavaním zpěvákem Johnem Archem a angažovala mnohem variabilnějšího a tvárnějšího Raye Aldera.
Po zvláštním, nevyrovnaném a místy chaotickém albu No Exit naplno udeřili právě s Perfect Symmetry. Na něm už kapela představuje vyzrálý progresivní monument, v němž mnozí slyší jejich nejlepší materiál a základní kámen prog metalu. Melancholie, technika, instrumentální souboje, emotivní vokál, netypické pasáže, smyčce, ale i práce s atmosférou a dokonale pospojované, i když na první pohled netypické plochy, to všechno nabízí toto vynikající album.
» ostatní recenze alba Fates Warning - Perfect Symmetry
» popis a diskografie skupiny Fates Warning