Buckley, Tim / Starsailor (1970)

Je pondělní ráno, válím se v posteli a za Boha nemůžu přijít na to, co bych dělal. Tak jsem se odhodlal k činu z nejpodivnějších: víc než po roce píšu recenzi na Progboardu. Chvilku ještě přemýšlím o čem - nejdřív jsem koukal na Wishbone Ash, ale připadali mi příliš profláklí, koho by zajímalo číst si o nich zrovna ode mě, pak mě napadl Eberhard Weber, ale zjistil jsem, že tu nemá profil (!), takže jsem skončil u Buckleyho.
Starsailor je jedna z mých oblíbených desek. Rozhodně není nijak tradičně zařaditelná. Někdo (snad i zde) označil hudbu Captaina Beefhearta jako "progresivní blues". V tomto smyslu je hudba na této desece považovatelná za "progresivní folk" s příměsí jazzu.
Skladby jsou si do jisté míry podobné, přesto však mívají různou atmosféru, každá je trochu jinak "kořeněná". Celkem mimořádné postavení tu má Song to the Siren - melancholická a až nečekaně melodická skladba opravdu přetékající atmosférou.
Necítím se na nějaké dlouhé rozebírání songů, takže jen doplním, že kromě Song to the Siren mám osobně moc rád i Jungle Fire a hlavně Down the Borderline. První z nich po úvodní kytarové části přejde v naprosto hypnotizující rytmické blouznění, do kterého Buckley vypouští v podstatě už jen extatické skřeky. Down the Borderline je zase severo-mexicky stylizovaná skladba. Překypuje zvuky, ale přesto je nějak zvláštně líbivá, jednoduchá ve své komplikovanosti. A opět, ten rytmus...
To jsou asi důvody, proč dávám albu Starseilor pět hvězd - úžasná originální rytmika a skvělý zpěv.

» ostatní recenze alba Buckley, Tim - Starsailor
» popis a diskografie skupiny Buckley, Tim