King Crimson / Larks' Tongues in Aspic (1973)

Zakrátko tomu bude rok a půl, co jsem do sbírky přikoupil technicky nabušené album Red, společnosti King Crimson. Doba pokročila a nastal ten správný čas udělat další krok a zaobstarat jedinému Wettonovu zástupci King C. bratříčka. Volba padla na tuto desku, kterou jsem několikrát během posledních let na netu testoval a která se mě díky brilantní technické výbavě, vždy zdála totálně nepřístupná.

Za ten více než rok, se Red doma spokojeně zabydlel a jeho kouzlo mě "zbouchlo" takřka okamžitě. Pětka v jeho případě je zcela zasloužená, přesto, že ona trojetapa, ve mě nikdy nevyvolá pocity, které s mojí osobou cloumají při poslechu Lakeových a Belewových alb.

Bude to nejspíš díky zpěvu Johna W., který mi připadá občas kapku suchý, nevýrazný, málo emotivní (i když na prvních deskách Asia to cítím zcela opačně) a jehož barva a expresivita tu, je taková nijaká. Chybí mi tam citový náboj, teplo, vroucnost a výraznější sympatie. Myslím že na zmíňované desce Red podává výkon lepší.

Skladby nikterak pitvat nemíním, ale na to, jak jsem se desky "bál", probíhají poslechové dýchánky překvapivě soustředěně, nenuceně a se zaujetím. Ta krkolomnost je stroze řečeno šílená, ale také geniální, intenvizní, bravurní a samozřejmě i matematicky přesná. Vše do sebe jaksi samovolně zapadá, motivy na sebe dokáží navázat dalšími a ještě lepšími pasážemi, nechybí emoce ani nasazení. Obavy z dlouhých instrumentálních skladeb číslo 1,5 a 6 rozmetalo dokonalé nasazení Frippovi jednotky a díky Crossovým houslím mám během první písně pocit, že poslouchám Janáčkovi kvartety, či hudbu Bély Bartóka. Book of Saturdays je jako roztančená divoženka, předvádějící své umění na rosou pokryté noční louce. Exiles mě barvou, zvukem a tempem ze začátku trochu připomíná desku Lizard a Easy money je klasická Frippovina. Vlastně druhou část jazýčků přemontovali Dream Theaeter na albu Black Clouds & Silver Linings a ta se mi líbila vždycky.

Přesně oznámkovat desku po několika prvních posleších není adekvátní vůči sobě, ani druhým. Každopádně jen z laického hlediska a díky přínosu, který pro hudební svět King Crimson znamenali, nemůže být ani má známka nikterak nízká. 4-4,5*

» ostatní recenze alba King Crimson - Larks' Tongues in Aspic
» popis a diskografie skupiny King Crimson