Haken / The Mountain (2013)

Jednou to přijít muselo. Čím dál víc narcisní Dream Theater si tak dlouho sami podřezávali svůj neochvějný progmetalový trůn, až z něho konečně sletěli. Každá novější deska je slabší než ta předchozí a kde jsou dneska? V pěkné prcině, protože i jejich následovníci a žáčci se jim jen smějí. Byli velice rychle nahrazení jiným výborným spolkem, který se na svých prvních nosičích opatrně rozkoukával po progresivní krajině, až v roce 2013 naplno udeřil a obry D.T. konečně poslal k zemi. Tvrdou a intenzivní muzikou naplněná třetí deska The Mountain rozmetá všechny úslužníky a jasně zakřičí, kdo že to teď vládne progresivnímu metalu.

Haken jsou dnes ve věku, ve kterém kdysi právě D.T. tvořili svoje nejlepší díla. Bylo to v devadesátých letech, tehdá bylo kapele mezi třicítkou a čtyřicítkou a stejně jako Haken teď, chtěli posouvat hranice a složit něco nezapomenutelného. Dobrých deset, patnáct let už LaBrie a spol pospávají na vavřínech a žezlo dávno přebrali mladší. Je to vlastně správně, jen si to ti fotříci pořád nějak nedokáží uvědomit.

Haken to je progová revolta. Šestka velezkušených a nadaných hudebníků, si s vámi pohrává jako tornádo s hubenou větévkou. Tempo se u nich mění tak často, jak si jen dovedete představit, zvuk je špička, atmosféra neradostná, bicí a basa unikátní a klávesy stejně tak. Do ucha vás cvrnkne vymakaná kytarová fuška Charlese Griffithse a svéhlavý vokální záběr Rosse Jenningse. Kapela se nebojí ničeho. Postaví vedle sebe metalovou úderku In Memoriam(jediná nejnudnější položka) a lyricky zpěvnou laň, Because Its There. Pořád experimuntuje, takových pasáží je tu skutečně hodně. Učí se od Gentle Giant v písni Cockroach King a okolní spolky hravě přečůrá s Falling Back to Earth.

Haken na desce The Mountain udělali správný krok směrem k moderní progresivní hudbě. Zní jako mocný náraz hromu při strašlivé bouřce, silový a smrtící.

» ostatní recenze alba Haken - The Mountain
» popis a diskografie skupiny Haken