Renaissance / Ashes Are Burning (1973)

Sedmá desetiletka dvacátého století nabízí hromady kapel, které na sebe dokážou i dneska něčím zajímavým upozornit. Mé pocity ze čtvrtého počinu Britů Renaissance jsou už dlouhodobě kladné. Proto jsem se rozhodla hodnotit právě toto jejich album. S klidem v duši mohu říct, že mi hudba tohoto legendárního souboru pokaždé přináší pocit štěstí a vzájemná jiskra mezi námi přeskakuje skutečně často.

Toto album je ukázkovým příkladem hudební vyzrálosti a stálého hlédání vlastní hudební filozofie. Přestože se jedná o již čtvrtý studiový počin, teprve na něm je cítit obrovské úsilí, ve kterém pánové a dáma táhnou za jeden provaz. Deska je sestavena z různorodých a kvalitativně souměrných kompozic, které jsou dostatečně soudržné a jako celek bezvadně fungují. Je tedy naprosto zbytečné hledat nějakou jasně danou koncepci či prvek, který by všechny skladby propojoval. I když jsou Renaissance výborní muzikanti a nemají problém s tím, že by svou hudbu neuměli dobře prodat, jejich nadčasovost a jedinečnost je posouvá o několik úrovní výš.

Album Ashes Are Burning mě s každým dalším poslechem fascinuje svou energií a neskutečně svěžím pojetím rocku zakořeněným v klasice. Je s podivem, že při prvních několika posleších se mi kdysi tato deska zdála nezáživná a jednotvárná. Jak ale čas strávený při muzice ubíhal, tak se měnil i můj pohled a já konečně můžu ohodnotit své dojmy z umělecky často dost opomíjené kapely.

Ještě před nějakou dobou bych dala za 4*, dnes už mám ale daleko větší rozhled, a tak hodnotím poctivými 5*. Ta sedmdesátková atmosféra tady pracuje na plné obrátky.

» ostatní recenze alba Renaissance - Ashes Are Burning
» popis a diskografie skupiny Renaissance