Soundgarden / Badmotorfinger (1991)

Soundgarden byli jednou ze skupin, které jsem poznal díky sampleru Sub Pop 200, a byli ze všech tamějších kapel asi nejmetalovější. Po revoluci jim asi Globus vydal tohle album s redukovaným bookletem za dvě sta padesát korun, ostatní zahraniční desky stály kolem pěti stovek. Koupil jsem si tohle CD, abych jej za půl roku nahradil americkým originálem od A&M Records.

Název desky Badmotorfinger vznikl složením názvů dvou oblíbených kapel hudebníků (Badfinger a Motorhead). Tehdy mě zaujala zmínka o kapele v magazínu Uni Jazz, kde Chris Cornell prohlásil, že některé písničky od Beatles jsou tvrdší než nejtvrdší metal. Tenhle názor se mi hodně líbil a to, že vlastním album od Soundgarden jsem si hodně vážil. Při nahrávání téhle desky už chyběl původní baskytarista japonského původu Hiro Yamamoto, kterého nahradil Ben Shephard.

Když si tohle album pustíte, tak je to jako byste si pouštěli nové modernější album Black Sabbath, na mě to tak působí. Už úvodní Rusty Cage je pěkný nářez, výborná je skladba Jesus Christ Pose, kde se vypořádávají se vztahem ke křesťanství. Pro mě jsou výborné ještě skladby Outshined, Slaves & Bulldozers a Holy Water, v podstatě celá deska je skvělá, není tu pouze hit typu Black Hole Sun, který byl přítomen na následující desce. Co se týká hudby: výborná rytmika, nápaditý kytarista Kim Thayil a vynikající zpěvák Chris Cornell. V některých skladbách jsou noisové plochy, které ukazují na vliv další legendy Sonic Youth.

Soundgarden patří ke skupinám, jejichž desky jsem si pořídil všechny i na vinylu. Tahle deska patří k mým nejoblíbenějším a proto je hodnocení jednoduché - pět hvězd.

» ostatní recenze alba Soundgarden - Badmotorfinger
» popis a diskografie skupiny Soundgarden