Beatles, The / A Hard Day´s Night (1964)

Recenzi na tuhle věc jsem se rozhodl napsat v podstatě improvizovaně - po velmi dlouhé době mě dnes broučí desky budou provázet večerem. Je o mě široko daleko známo, že rozhodně nejsem skalním fanouškem, natož nekritickým konzumentem olbřímího kultu kolem jejich osob.

Jen máloco se trefuje do odéru půli šedesátek jako úvodní generační odpich. Musím říct - dlouho jsem to nesnášel úplně a zcela, ale teď vlastně musím přiznat klukům drive pomalu hardrockový. I Should Have Known Better už jsou pro mě problematičtí brouci - harmonika to ale zvedá a posunuje ke Stounům, mým stylovým hrdinům. Ospalá If i Fell mi moc neříkala nikdy. I´m Happy Just to Dance With You zdobí výjimečné dvojhlasy, na kolena mě ale taky neposílá, až mi kdesi daleko něco šeptá - odrhovačka. And I Love Her - ale jo, George tu krásně zařadil akustiku a dá se říct, že tahle balada mi celkem sedí. Tell Me Why - tisíciprocentní Brouci s patentním dvojhlasem, celkem sympatická zaostřená záležitost.

Notorická hitovka Can´t Buy Me Love je u mě takovou schizofrenií - někdy si s chutí dupám do rytmu, jindy si ťukám na čelo, zápal ale upřít nelze. Any Time At All bych označil opět klidně za odrhovačku, ale zachraňují ji vkusně vkomponované strunné ornamenty, George si tu vyhrál. I´ll Cry Instead - tady se hoši odpoutali trochu od mersey a servírují syrovější rockandrollové menu, což mi hned jinak šmakuje! Things We Said Today je opět plnotučnou beatlesovinou, má ale jakési tajemné, neurčité napětí, škoda, že stopáž nedovolila víc. Nu, to When I Get Home si mohli klidně odpustit - kabaret i šaráda i na šedesátkové poměry. You Can´t Do That - kruci, tady bych snad Brouky ani nepoznal - zvukově opět pomalu jako raní Kinks, Who nebo Stouni. A ty přechody, aplaus! A co mě tedy dostalo z druhé strany, je parádní finále I´ll Be Back nostalgickou a šamanskou atmosférou, parádní strunná práce se lehce dotýká folku. Za dobrý závěr, pánové, tleskám. Ale i tak jste mě zaujali mnohem více hlavně na Revolveru a Abbey Road. 3/5.

Dobová klasika, která se pochopitelně stala inspirací. Jen jsem na tom zkrátka podobně jako hejkal a další - mersey sound, ze kterého kluci vařili, mi zkrátka nepřirostl k srdci. Psychedelie, folk a blues (zejména zámořská scéna) volaly mnohem mocněji na mé srdeční chlopně, a proto mi více sedla některá pozdní alba, která jsou už od rané tvorby dosti daleko.

» ostatní recenze alba Beatles, The - A Hard Day´s Night
» popis a diskografie skupiny Beatles, The