Recenze
Flower Kings, The / Banks of Eden (2CD) (2012)
Už památné švédské sdružení, které je letitou zárukou nejvyšší kvality na poli nového progresívního rocku. Ačkoli se za své křestní otce nestyděli a Yes, Genesis i další stále vibrují v pozadí, květinová nadstavba byla ale vždy jistota...
Že se Stoltovci nebojí po pauze rozsáhlých suit, dokazuje 25minutová Numbers z pera hlavní persóny. Opět je tu jeho dramatický, košatý styl, podtržený patentními melodiemi a kudrlinkami a k závěru sympaticky graduje. Přesto nedostávám ty zimomřivky, jako u Space Revolver, The Rainmaker, ale třeba i Retropolis - to jde ale zopakovat jen stěží. Také novic Felix Lehrmann hraje trochu rockově klidněji oproti více "fusionovému" Zoltánu Csörszovi. Hned na začátku For the Love of Gold svoje náčiní prošlápne pekelně, jinak jde o výborné Bodinovo představení, jsou tu úzkostné otázky, zda ti, co velí, nejsou náhodou blázny. Pandemonium pluje už od zlověstně odsekávaných úvodních kláves více v rockovém řečišti, zkalený tu a tam lehkými jazzovými ornamenty. Bodinovy klávesy jsou cítit Yes. For Those About to Drown je krásná, staromilská píseň, jako vystřižená z nejsilnější epochy kolem The Rainmaker - tohle retro se Stoltovi povedlo stoprocentně. Z pera Jonase Reingolda je pak závěrečné drama Rising the Imperial, symbolický návrat k počátku alba. Že je autorem basák, není náhodou - na jeho drnčení a broukání se navěšují klávesy a kytary, a poslední dvojku Stolt korunoval bravurními sóly. Asi nejlepší výkon tu podává i Hasse Fröberg. Procítěný, patetický závěr, hřející srdce každého skalního fanouška.
V konfrontaci s obdobím přelomu milénia, dávám čtyři body. Myslím, že jde o povedený návrat albem, které je květinově vyklidněné, zahloubané a pokorné, což tradičně koresponduje s texty a obalem s řadou mystických motivů. Máme tu už dozrálé veterány, a tak se lomcování a la Unfold... dočkáme jen zlehka.
» ostatní recenze alba Flower Kings, The - Banks of Eden (2CD)
» popis a diskografie skupiny Flower Kings, The