Byrds, The / Younger Than Yesterday (1967)

Pro oddaného fanouška první etapy liverpoolských Beatles, je cesta k zaoceánským Byrds naprosto jasnou a nepopiratelnou volbou. Se znalostí a oblibou desek jako jsou A Hard Day´s Night, nebo Help, je takový směr předem jasně vydlážděn.
Byrds se ve svých začátcích hlásili k odkazu těch "největších z největších" a jejich melodie křížili s folkovým espritem Boba Dylana.
Nejpozději od tohoto čtvrtého alba (částečně už od desky Fifth Dimension), začínají Byrds kráčet po své vlastní linii a jejich nezaměnitelný sound vykrystalizuje do nadpozemsky se vznášejících originálních melodií, které jsou ozdobou jejich autorského potenciálu. Do jejich dílny začali čím dál častěji pronikat i jiné hudební elementy, jako jazz a psychedelie. Kapela rozšířila své nástorojové zázemí a i když trojice singlů v době kdy vyšli nezaznamenala takový ohlas jak se čekalo, historický kontext nakonec desku prověřil v širším měřítku a ta dnes patří mezi nejoblíbenější produkty Byrds.

Kapelu táhla dvojice David Crosby a Chris Hillman. Ten první se posléze a po svém odchodu/vyhazovu od Byrds ještě rapidněji proslavil v triu Crosby/Stills/Nash (Young), ten druhý byl a zůstal hlavním tahounem právě Byrds.

K nejoblíbenějším položkám z tohoto alba bych zařadil malebnou, Beatlesáckými melodiemi zdobenou perlu Have You Seen Her Face, rozvernou rychlovku Time Between, nebo smutně vážnou Everybody's Been Burned, která od radostných lalala popěvků míří vstříc novým horizontům hudby Byrds. Podobná je i další, nástrojově pestrá Hillmanovka Thoughts and Words. Inspirátor Dylan je na této fošně zastoupen pouze jednou a to zasněným skvostem My Back Pages. Jednoduchou melodikou opásaná tečka Why, pak patří k tomu njlepšímu z tohoto alba.

Pokud máte rádi navýsost melodickou, poklidnou a také upřímnou hudbu věřím, že jste kapelou Byrds okouzleni stejně intenzivně jako já.

» ostatní recenze alba Byrds, The - Younger Than Yesterday
» popis a diskografie skupiny Byrds, The