Black Sabbath / Sabotage (1975)

Poslouchám Sabotage a křičím JÓÓÓÓÓÓÓ, odškrtávajíc si další progresivní dílko od Black Sabbath s Ozzy Osbournem. Stále mi připadá neuvěřitelné, kam se tahle kapela dokázala na dvojici nahrávek z let 73 a 75 pohnout. Jejich první dvě desky jsou nesmrtelné, debut díky záhrobní atmosféře a temné náladě, dvojka skrze nadpozemské hity. Ale ty nejlepší Sabbath s "ukvílencem" Ozzym jsou Sabbath Bloody Sabbath a právě Sabotage. To mi nikdo nevymluví, páč jedině hluchý by tohle nepoznal.

Hřmotný Zeppelinovský riff otevírá úvodní štych Hole in the Sky. Ozzy zpívá, tak nějak.. prostě zpívá, nekvílí, nepiští, ale velice pečlivě a harmonicky artikuluje. Doslova záhrobní atmosféru navozuje zvuk kytary alá míchačka v Symptom of the Universe. Často coverovaná skladba v sobě spojuje starší dobu temného debutu s pokrokovými myšlenkami tehdejší doby. Ward do škopků buší jako smyslu zbavený a Iommiho riffy a vyhrávky jsou tady legendární. Přechod do akustické polohy je pastvou pro uši. Tou je i další schizoidní záležitost Megalomania. Podobný náladotvorný klenot dosud B. S. nesložili, tohle se musí slyšet a prožít. Na desku minulou jsem si rozpomenul při melodiích v The Thrill of it All. A znovu k okultismu, tím je navoněna momentka Supertzar. Je to tu jako na houpačce. Am I Going Insane (Radio) obrací kormidlo nazpět do prog-rockových vod, přístupnost a legrácky neměli dosud v tvorbě sabbath tak výraznou odezvu. Desku uzatvárá děsivá monster záležitost The Writ, tady máme celý svět sabo jak na dlani.

Škoda je, že deskou Sabotage tahle pekelně kvalitní progresivní jízda končí. Slovy klasika-stejně nic nemůže trvat věčně. Tohle se ale klukům moc a moc povedlo. Bodování? No nenechte se vysmát.

» ostatní recenze alba Black Sabbath - Sabotage
» popis a diskografie skupiny Black Sabbath