Collegium Musicum / Marián Varga & Collegium Musicum (1975)

Tuhle živou desku vydalo Collegium na vrcholu svých tvůrčích sil. Zahrnuje dvě klasické předělávky a tři vlastní autorské skladby. S koncem 70. let a rostoucími Vargovými problémy měly kapelu čekat horší časy.

Agresívní, divoký nájezd varhan. Jinak tomu být nemůže - i sám mistr se netajil tím, že ho vzrušovala představa skloubit na albu barbarského Bartóka s jemným Prokofjevem. Přidávají se Hájkovy mocné kanonády a také Belákova basa rozhodně není standardní, obyčejná. Bartókův Mikrokozmos je ďábelským Vargovým představením, a slyšte to ohromné publikum. I nejdelší Nech žije človek začíná Hájkovým a Belákovým duněním. Navěšují se lehounké Farkašovy ornamenty, střídané divokým sólem, jako v Griglákových časech v Konvergencích. Úctyhodné propojení celé čtveřice. Až v závěru se vrací Varga včetně "rvaní vnitřností" a nehudebních vstupů, kterými proslul. Prokofjevovo Preludium C dur je adaptací Prokofjevova baletu Romeno a Julie v rozsahu dvou miniatur. Devět minut ani nedutám - tohle je Vargova parketa a raději ustupte - upaluje to jako tatranský vichr. Hudba k vodometu č. 1 je značně rocková jedenáctiminutovka. Prostor tu dostal skvělý Jozef Farkaš s Vargovými zvukovými orgie šílence. Ten maniak drtí klapkovými útoky, škála jeho zvuků, postupů a melodií je obdivuhodná - mělo jít o poctu Ravelovým Hrám vody. Ve velkém stylu uzavírá album druhá Vargova autorská věc, Nesmierny smútok hotelovej izby se zvuky budíku a spícího dítěte.

I obvykle přísný Varga hodnotí tenhle počin celkem pozitivně. A to ho k účasti museli přemluvit. Jozef Farkaš hraje hodně ve stylu svého vzoru, ale vůbec to nevadí. Drtivě přesné rytmické duo. Živelná energie, entusiasmus = kultovní status, trvající dodnes. Vargu mám raději než třeba Emersona, víc podle mě slouží celku.

» ostatní recenze alba Collegium Musicum - Marián Varga & Collegium Musicum
» popis a diskografie skupiny Collegium Musicum