Pink Floyd / Ummagumma (1969)

Desku Ummagumma nahrávala skupina již bez Syda Barretta s novým kytaristou Davidem Gilmourem. První deska je záznam z koncertu a na druhé desce dostal každý člen prostor vyjádřit svůj hudební názor.
Koncert začíná skladbou Astronomy Domineé, úvodní skladbou z debutového alba a koncertní provedení je ještě syrovější. Následuje skladba Careful That Axe, Eugene, která je instrumentální provedení skladby Come In Number 51, Your Time Is Up, jež doprovází požár domu ve filmu Michelangela Antonioniho Zabriskie Point, vynikající skladba, která vás udržuje v napětí a jako součást filmu je uhrančivá. Další skladbou je moje snad nejoblíbenější píseň Pink Floyd Set The Controls For The Heart Of The Sun, tady opět mnohem ostřejší. Na konec desky kapela zařadila svojí další vrcholnou skladbu A Saucerful Of Secrets. Když jsem toto album slyšel poprvé, tak jsem chtěl být na jejich koncertě.

Jako první se na studiové desce představuje Rick Wright s čtyřdílnou skladbou Sysyphus, když posloucháte úplně vidíte ja Sísyfos valí na horu kámen, který mu před vrcholem vypadna z rukou a řítí se dolů a on za ním. Další dvě skladby patří Rogeru Watersovi, Grantchester Meadows je naprosto pohodová písnička plná konkrétních zvuků, ovšem vytvořených elektronicky. Na závěr písně hlavní hrdina pronásleduje mouchu s pleskačkou, moucha létá v prostoru a na závěr je připlesknuta na zeď. Druhá Watersova píseň má název Several Species of Small Furry Animals Gathered Together in a Cave and Grooving With A Pict (několik druhů malých zvířat zavřených v jeskyni a dovádějící s Piktem), tady se Watersovi podařilo vytvořit pomocí elektroniky dojem, že opravdu zavřel do jeskyně zvířata a k nim člověka z kmene Piktů, který je dráždí a on ty zvuky nahrál. Mám hodně rád tyhle dvě Watersovi skladby. Druhou stranu desky zahajuje třídílná skladba Davida Gilmoura Narrow Way, v této skladbě vystřídá David Gilmou různé polohy a zvuky kytar. Tahle skladba se mi líbí méně, ale vše zakončuje Nick Mason Velkovezírovou zahradní slavností. Studiová deska představuje pro mě vrchol progrese té doby, něco podobného se podařilo o pár let později německé skupině Faust první deskou, kde dokonale využili studio jako další nástroj. Mně se hodně líbí i rozkládací obal desky, na titulu je fotografie členů kapely, která v perspektivě přechází do nekonečna a v jednotlivých snímcích se střídají členové na daných pozicích. Na zadní stranu umístila kapela fotografii části zařízení na ranveji, pomocí kterého nahrála toto album.

Pro mě tohle album představuje jednu z nejlepších desek skupiny a tak hodnocení je pět hvězdiček.

» ostatní recenze alba Pink Floyd - Ummagumma
» popis a diskografie skupiny Pink Floyd